Další vývoj úrokových sazeb ČNB bude záviset na nové prognóze centrální banky (Komentář)

Dnes zveřejněný záznam z posledního jednání ČNB nepřinesl žádná překvapení z řad centrálních bankéřů hlasujících pro zvýšení úrokových sazeb. Skupina pěti radních zmiňuje proinflační tlaky, nákladový šok, inflační očekávání a utažení trhu práce jako důvody tak razantního zvýšení úrokových sazeb. Oproti předchozím vyjádřením se v záznamu nově objevuje komentář Vojtěcha Bendy k rovnovážnému růstu ekonomiky. Ten je podle něj nižší oproti předchozím rokům a nelze očekávat, že růst ekonomiky kolem 4-5 % nepřinese zjevné inflační tlaky. Bohužel záznam nezmiňuje jakékoli poznámky k budoucímu růstu sazeb, pouze opakuje, že trajektorie bude záviset na nové prognóze ČNB v listopadu. Část diskuze byla věnována fiskální politice, která v tuto chvíli je příliš uvolněná a proinflační a případné změny lze očekávat až v roce 2023. Přínosnou informací jsou alespoň argumenty dvou členů hlasujících proti zvyšování úrokových sazeb. Aleš Michl zjevně preferuje v této situaci nástroje finanční stability, resp. utažení hypotečních ukazatelů. Oldřich Dědek zmiňuje dočasnost současných inflačních tlaků a jejich zdroj mimo dosah měnové politiky ČNB.

Záznam z posledního zasedání tak celkově příliš nového nepřinesl. Další vývoj měnové politiky bude záviset na přicházejících číslech z ekonomiky v čele s pondělním zveřejním tuzemské inflace a hlavně nové prognóze centrální banky. Prozatím se však zdá, že nejpravděpodobnějším scénářem bude další zvýšení úrokových sazeb o 50bps na 2 % již na listopadovém zasedání.