Rozbřesk: Kam až ČNB může dojít se sazbami?

Česká národní banka se v posledních vystoupeních (guvernér Jiří Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z ministerstva financí. A to je dobře. Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy a ne zákonné cíle ČNB ( a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný. ČNB má totiž v ruce příliš mocné nástroje, a i proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability. Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku. Tam centrální bankéři poctivě plní přání prezidenta Erdogana a inflace se pohybuje v průměru mezi 15–20 procenty.

Guvernér Rusnok v posledních komentářích zdůraznil, že na dnešní inflaci je třeba reagovat tak, aby se v Česku nezabydlela natrvalo. A v zásadě potvrdil, že sazby skončí výše než těsně pod 2%, jak předpokládala srpnová prognóza. "My jsme řekli, že ještě zdaleka nejsme na nějaké normální úrovni sazeb. Nejsme ani na úrovni, kde jsme byli před pandemií, a ani u té jsme nikdy neříkali, že je to konečná úroveň. Čili my avizujeme, že pravděpodobně budeme dál zvyšovat sazby. To je jasné,"řekl Rusnok pro Hospodářské noviny. ČNB historicky nejčastěji zmiňuje jako neutrální úroveň sazeb okolo 3% (1% reálná sazba + 2% dobře ukotvená inflační očekávání). To sice neznamená, že listopadová prognóza musí ukazovat na tak rychlou/agresivní normalizaci. Na druhou stranu je pravděpodobné, že listopadová prognóza ukáže vrchol úrokových sazeb výše než v srpnu. To kromě guvernéra Rusnoka naznačil i další člen bankovní rady Tomáš Holub. "Nominální úroková sazba 1,50 je stále výrazně pod úrovní inflace i vlastně pod úrovní toho dvouprocentního inflačního cíle. My vidíme dlouhodobě normální úroveň naší repo sazby někde mezi 2,5 a 3 procenty a asi se nějakými postupnými kroky budeme těmto úrovním v budoucnu blížit, ale samozřejmě rychlost toho dnešního kroku byla svým způsobem mimořádná. ," řekl v Událostech komentářích v uplynulém týdnu.

Oba výroky zatím zapadají do našeho základního scénáře, ve kterém očekáváme další růst sazeb o 50 bps (spíše ve dvou korcích) do konce roku a pak ještě jeden na začátku roku 2022 na 2,25%. Pak si podle nás ČNB vybere načas pauzu, aby zhodnotila dopad utaženější měnové politiky na reálnou ekonomiku i na inflační vývoj.


*** TRHY ***

Koruna

Čeká koruna nehledě na zisky sousedního zlotého včera ztratila trochu půdu pod nohama a lehce oslabila do blízkosti 25,40 EUR/CZK. Na vině je opět částečně globální sentiment (silný dolar) a současně pravděpodobně lehká předvolební nervozita. Dnešní srpnová čísla z průmyslu a stavebnictví hodně napoví o síle oživení české ekonomiky ve třetím kvartále. Významnější dopad na trhy však pravděpodobně mít nebudou

Zahraniční forex

Eurodolar zvolna sestupuje dolů s tím jak se tlačí dolarové úrokové sazby vzhůru. K tomu přispěl i včera zveřejněný ADP report z amerického trhu práce, který naznačil, že v pátek bychom neměli čekat od payrolls vyloženě špatné číslo. Fed tedy v listopadu bude schopen spustit útlum nákupů dluhopisů, což je pro dolar dobrou zprávou.