Začíná volební týden, na jehož konci budou v Česku nově rozdány karty. - Ranní glosa: Začíná volební týden, co budou trhy sledovat?

Začíná volební týden, na jehož konci budou v Česku nově rozdány karty.

Začíná volební týden, na jehož konci budou v Česku nově rozdány karty. Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění se zdá, že nás podobně jako v sousedním Německu čeká o poznání více fragmentovaná poslanecká sněmovna a teoreticky složitější cesta ke koaliční dohodě. Trhy tradičně výsledky českých voleb příliš nesledovaly a na korunu ani na český dluhopisový trh neměly ani výraznější změny "u kormidla" zásadnější dopad. Dnes je situace v něčem přece jen trochu jiná. Vystupujeme z pandemie s velice uvolněnou rozpočtovou politikou - schodky 300-500 miliard korun se staly normou. A to nejen kvůli mimořádným pandemickým programům, ale i kvůli daňové reformě, která českým veřejným financím připravila strukturální deficit ve výši okolo 100 miliard korun. Dá se navíc očekávat, že vzhledem k rostoucím úrokovým sazbám časem postupně budou narůstat náklady na obsluhu dluhu, který roste jedním z nejrychlejších temp v EU. Od nové vlády proto minimálně část trhů očekává, že představí ambicióznější střednědobý plán konsolidace veřejných financí opírající se o zvýšení daní nebo snížení rozpočtových výdajů. Vzhledem k tomu, že snižovat výdaje je bez velkých (a zdlouhavých) reforem nebo osekání investic složité, na pořad dne se asi dříve nebo později dostane otázka vyšších daní. To však z politických stran (majících šanci na vstup do Sněmovny) připouští zatím pouze koalice Pirátů a Starostů. Bezprostřední reakce trhů na volby tak sice pravděpodobně nebude výrazná, pokud by však z voleb vzešla koalice bez "jakýchkoliv" ambic na rozpočtovou konsolidaci, bude to časem problém. Zahraniční vlastníci stále drží zhruba 40 % českého vládního dluhu a neřízená rozpočtová expanze se jim časem může přestat líbit. Na druhou stranu ve prospěch českých aktiv bude hrát na dnešní poměry "konzervativní" měnová politika - výrazně vyšší úrokové sazby (1,5 % versus -0,5 % v eurozóně) budou asi působit jako dostatečně silný magnet na zahraniční kapitál i v případě, že by nová vláda ještě nějakou chvíli nedala trhům jasnější signál.