Rozbřesk: O krocích Fedu rozhodnou data z trhu práce. Problémy polského zlotého se začínají kupit

Zářijový report o americké zaměstnanosti patrně rozhodne o tom zdali Fed již v listopadu oznámí jízdní řád pro postupnou redukci měnové expanze. Pokud se tak stane, tak k úplnému odbourání politiky nákupů dluhopisů může dojít již v polovině roku 2022. Takový je asi hlavní vzkaz ze zářijového zasedání FOMC.

Nutno dodat, že pokud se zářijové statistiky z trhu práce povedou (což není vůbec jisté) a Fed začne ještě tento rok redukovat nákupy dluhopisů, tak se tím zjevně otevře cesta k prvnímu zvýšení úrokových sazeb v druhé půlce příštího roku. Jak přitom vyplývá z nové kvartální prognózy tento scénář je zjevně velmi pravděpodobný pro zhruba polovinu centrálních bankéřů z vedení Fedu.

Pokud pak jde o samotnou prognózu v makroekonomickém smyslu slova, tak ta doznala očekávaných změn, přičemž asi tím nejzajímavějším číslem je konsensuální odhad pro jádrovou inflaci. Ten pro rok 2022 leží na úrovni 2,3%. Z tohoto čísla jasně plyne, že americká centrální banka očekává již druhý rok v řadě viditelné přestřelení svého cíle. Není tedy divu, že šéf Fedu J. Powell na tiskovce uvedl, že v jeho očích je inflační mandát americké centrální banky fakticky již naplněn.

K tomu, aby tedy došlo k posunu měnové politiky do neutrálnější pozice bude tudíž zapotřebí dosažení pokroku na trhu práce, kde mandát Fedu naopak ještě není naplněn (byť někteří členové FOMC si to myslí). Další akce Fedu - spuštění útlumu nákupu dluhopisů - je tedy vyloženě podmíněna příchozími daty - konkrétně pak záříjovým reportem z trhu práce. Ten přitom podle Powella nemusí být superdobrý, ale postačí, aby byl slušný či ucházející. Jaký si pak mají trhy představit přírůstek nových pracovních míst v měsíci září, aby vyhovoval přívlastku “ucházející”? Zcela určitě to bude muset být číslo zřetelně vyšší než to srpnové (+235 tisíc), které bylo klasifikováno Powellem jako zklamání. Podle našeho názoru zářijový přírůstek na(d) úrovní 400 tisíc nových pracovních míst by mohl být postačují proto, aby se Fed k prvnímu restriktivnímu kroku v listopadu odhodlal.

Trefit odhad zářijových výsledků z amerického trhu práce bude tedy klíčové. Z tohoto důvodu platí, že jakékoliv související makro-statistiky zveřejňované ještě před tímto reportem (vyjde 8. října) mohou být důležité a mohou trhy výrazně pohnout. Například další týdenní data o nových a pokračujících žádostech o podporu v nezaměstnanosti, které budou zveřejněny dnes v půl třetí.

TRHY
Koruna
Česká koruna se usadila v blízkosti 25,40 EUR/CZK a před zasedáním Fedu příliš velké zisky nezaznamenala. Prudké zisky akcií a zastavení posilování dolaru po zasedání Fedu (viz úvodník) mohou koruně hrát do karet. Stejně tak jako klidnější nálada na asijských trzích po zmírnění strachu z krachu společnosti Evergrande.

Zahraniční forex
Zasedání Fedu možná nakonec nevyznělo tak jestřábím způsobem, jak by trh očekával, což vedlo k mírném poklesu amerických úrokových sazeb a dolaru. Nicméně již během asijského obchodování se eurodolar vrátil zpět k hranici 1,17.

Pro další vývoj pak mohou být důležitá jakákoliv americká data související s trhem práce, což mohou například další týdenní data o nových a pokračujících žádostech o podporu v nezaměstnanosti, které budou zveřejněny dnes v půl třetí. Úbytek nových žádostí může dolar podpořit, neboť trh začne věřit v dobré zářijové payrolls, a tudíž i scénáři, kdy Fed v listopadu oznámí redukci nákupů dluhopisů.

Ještě předtím však eurodolar bude muset monitorovat i výsledky podnikatelských nálad v eurozóně (indexy PMI) a v nich především to, zdali problémy dodavatelsko-odběratelských vztazích přetrvávají.

Ve střehu musí být dnes norská koruna a britská libra, neboť příslušné centrální banky mají dnes dopoledne svá zasedání a očekávají se od nich jestřábí kroky. V případě norské centrální banky by dokonce mělo jít o první zvýšení úrokových sazeb od počátku COVIDové krize (z nuly na 0,25 %).

Ve střední Evropě se dále kumulují problémy problémy polského zlotého, který začíná být i pod tlakem politiky. Včera Financial Times přinesly článek, který varoval, že Evropská komise hledá legální cesty jak Polsku (či Maďarsku) omezit přísun peněz z fondů EU s ohledem na nedodržování konceptu právního státu a postoj ke skupinám LGBT+. V případě Polska by přitom mohly být ohroženy dotace v řádu 3-4 % HDP (ročně).