Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. pololetí 2021

V prvním pololetí 2021 poklesl počet obyvatel v Moravskoslezském kraji o dalších cca 3,5 tisíce osob. Na tomto úbytku se z 95 % podílela přirozená měna obyvatelstva. Meziročně výrazně vzrostl počet zemřelých o 2,0 tisíce osob (28,7 %), zatímco počet narozených se zvýšil jen mírně. Ve srovnání s předcházejícími roky se snížil počet vystěhovalých na necelé 4,0 tisíce osob, což při současném růstu počtu přistěhovalých způsobilo, že obvykle vysoké migrační saldo kleslo na –169 obyvatel. Meziročně vzrostl počet rozvodů, počet sňatků jej však svým růstem překonal.

K 30. 6. 2021 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 189 388 obyvatel, z toho 51,1 % žen. V porovnání s předchozími čtvrtletími nenastala změna v tendenci úbytku obyvatel kraje. Na rozdíl od předchozích let se však stav populace snížil zejména vlivem přirozené měny, zatímco migrační saldo se téměř vyrovnalo. Jediným okresem, ve kterém se nesnížil počet obyvatel, byl Nový Jičín, a to zásluhou kladného migračního přírůstku. K největšímu úbytku obyvatel došlo v okresech Ostrava-město a Karviná. Pouze ve čtyřech krajích Česka – ve Středočeském kraji, hlavním městě Praze, Jihomoravském kraji a Plzeňském kraji – se zvýšil počet obyvatel. Populace celé České republiky v průběhu letošního prvního pololetí vzrostla, přírůstek obyvatel činil 1 165 osob.

V Moravskoslezském kraji se v prvním pololetí roku 2021 živě narodilo 5 869 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 bylo o 57 více. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okresech Opava (10,5 ‰), přes 10 promile se dostaly i okresy Nový Jičín a Frýdek-Místek. Naopak nejméně dětí se rodilo v okrese Karviná (9,2 ‰). Z obvyklého stavu, kdy se rodí více chlapců než děvčat, se vymykal pouze okres Frýdek-Místek. Celkem 2 693 dětí bylo prvorozených (45,9 % všech živě narozených dětí), 2 232 druhorozených (38,0 %) a 944 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,1 %). Mimo manželství se v prvním pololetí 2021 narodilo 2 960 dětí, tedy 50,4 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 48,4 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (66,4 %), což byla druhá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 43,6 %. Méně než polovinu dětí narozených mimo manželství vykázaly ještě okresy Opava a Nový Jičín.

V prvním pololetí roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 9 146 osob, což bylo o 2 040 osob (28,7 %) více než ve stejném období roku 2020. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 15,5 osoby. Vyšší hrubá míra úmrtnosti byla zaznamenána v okresech Karviná a Bruntál (17,4 ‰, resp. 16,4 ‰). Méně než celorepublikový průměr (14,4 ‰) vykázal okres Opava (14,3 ‰) a přiblížily se mu také okresy Frýdek-Místek (14,6 ‰) a Nový Jičín (14,7 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 4 950 mužů a 4 196 žen. Více než dvě třetiny zemřelých (70,0 %) měly 70 a více let. Hodnota kojenecké úmrtnosti (2,2 ‰) mírně přesahovala republikový průměr (2,1 ‰), zatímco krajská novorozenecká úmrtnost byla s republikovou úrovní totožná (1,2 ‰). V kraji zemřelo 7 dětí do 28 dnů po narození a dalších 6 dětí zemřelo ve věku do 1 roku.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –3 277 osob, v relativním –5,6 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadly hůře tři kraje – Karlovarský (–10,2 ‰), Ústecký (–6,5 ‰) a Královéhradecký kraj (–6,1 ‰). V žádném z okresů kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot, nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření v okrese Bruntál (–300 osob) a při přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Opava (–3,8 ‰). Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž za půl roku ubylo přirozenou cestou 990 osob, tj. 8,3 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v prvním pololetí roku 2021 přistěhovalo 3 797 osob, což bylo o 980 osob více než za stejné období roku 2020. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 1 922 osob (50,6 % přistěhovalých) a 1 875 osob ze zahraničí (49,4 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži (55,4 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (2 489 osob), a to i relativně společně s okresem Nový Jičín (shodně 15,9 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Nejmenší relativní přírůstek přistěhovalých byl zaznamenán v okrese Opava, do kterého se přistěhovalo 11,9 osoby na 1 000 obyvatel.

Ve stejném období se z kraje vystěhovalo 3 966 osob (o 1 027 méně než v roce 2020). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 3 261 osob (82,2 % vystěhovalých) a 705 osob se odstěhovalo do zahraničí (17,8 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými převažovali muži (52,6 %). Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na 1 000 obyvatel se k těmto dvěma okresům blížil okres Bruntál.

Tři okresy vykázaly kladný přírůstek obyvatel stěhováním – Frýdek-Místek (+465 osob, tj. 4,4 ‰), Nový Jičín (+372 osob, tj. 5,0 ‰) a Opava (+105 osob, tj. 1,2 ‰). Úbytek stěhováním byl výrazný zejména v okresech Ostrava (–697 osob, tj. –4,4 ‰) a Karviná (–327 osob, tj. –2,7 ‰). Moravskoslezský kraj byl jediným krajem v Česku, který vykázal záporné migrační saldo (–169 osob).

Výsledná záporná salda – přirozené a migrační – zapříčinila, že největší pokles počtu obyvatel mezi všemi kraji Česka v absolutním vyjádření (–3 446 osob) byl v Moravskoslezském kraji. Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku obyvatelstva v Moravskoslezském kraji 5,8 ‰, horší výsledky vykázaly Karlovarský kraj (–9,7 ‰) a Ústecký kraj (–5,9 ‰).

V prvním pololetí roku 2021 bylo uzavřeno 1 821 manželství, tedy o 220 více než ve stejném období předchozího roku. K nárůstu došlo ve všech krajích Česka i přes omezení možnosti uzavření manželství kvůli protiepidemickým opatřením. Za stejné období bylo rozvedeno 1 179 manželství, v 699 případech (59,3 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (55,5 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (29,1 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce června letošního roku, byl meziročně o 49 vyšší.