Změna mimořádného opatření ze dne 26. 8. 2021 k omezení maloobchodního prodeje, služeb a škol s účinností od 13. 9. 2021 - MZDR 14601/2021-24/MIN/KAN MZDRX01HHM3A

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 10. září 2021 

Č. j.: MZDR 14601/2021-24/MIN/KAN 

MZDRX01HHM3A 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. d), e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření: 

S účinností ode dne 13. září 2021 od 00:00 hod. se mění mimořádné opatření ze dne  26. srpna 2021, č.j. MZDR 14601/2021-23/MIN/KAN, a to tak, že 

1. v bodu I/8 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; splnění podmínek podle bodu I/16  se nevyžaduje v případě tělesné výchovy v rámci vzdělávání ve školách a školských  zařízeních“, 

2. v bodu I/8 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nejde-li o osoby z jedné domácnosti  nebo žáky jedné školy nebo je dozorující osoby“, 

3. v bodu I/9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; splnění podmínek podle bodu I/16  se nevyžaduje v případě plavání v rámci vzdělávání ve školách, kdy jsou v uvedených  prostorách přítomni pouze žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud  provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci každé jedné školy používali jiné prostory“, 

4. v bodu I/9 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo žáky jedné školy nebo osoby  je dozorující“, 

5. v bodu I/12 se slova „které se účastní v jednu dobu nejvýše 20 osob“ nahrazují slovy „nejde-li  o akademický obřad, jehož se v jeden čas účastní více než 20 osob“. 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Z celosvětového trendu vývoje počtu onemocnění covid-19 v posledních týdnech stále  pozorujeme nárůst počtu nových případů onemocnění covid-19, což ilustrují data 

1 

prezentovaná na stránkách Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)  a Světové zdravotnické organizace (/WHO). Jak je vidno z aktuálních dat publikovaných těmito  mezinárodními organizacemi a dalšími státními instituty, tak přestože počty nakažených mají  v současnosti vzestupný trend, počty hospitalizací a počty osob ve vážném stavu nerostou tak  razantně jako na podzim 2020 nebo na jaře 2021. Naprostá většina nově hospitalizovaných  pacientů a osob ve vážném stavu jsou osoby nenaočkované. Tento trend je zřejmý jak v ČR  tak i např. v Izraeli, USA či Velké Británii. Očkování významně chrání zejména před závažným  průběhem onemocnění.  

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách  https://onemocneniaktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady  pro hodnocení vývoje onemoncnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr 

Aktuální data a trend vývoje sledovaných ukazatelů a parametrů pro hodnocení epidemie  ukazují v posledním týdnu na významnější nárůst nových případů onemocnění covid-19 nejen  ve srovnání s předchozím týdnem (v mezitýdenním srovnání nárůst o 60 %), ale také s daty  pozorovanými v průběhu letních prázdnin. Současné počty případů (k 9. 9. 2021) jsou  srovnatelné s počty sledovanými na začátku června 2021. 

Nárůst počtu případů je celorepublikový, tj. týká se všech krajů. Mírně v mezitýdenním  hodnocení roste kraj Olomoucký, velmi výrazně kraj Moravskoslezský, Zlínský a Pardubický.  Tyto výrazné mezitýdenní rozdíly jsou zapříčiněny také tím, že počty nově diagnostikovaných  případů onemocnění se dlouhodobě pohybovaly v nízkých číslech. Ve většině krajů se i nadále  pohybuje denní průměr počtu případů v rozmezí 10 až 20 případů, výjimku tvoří kraj  Moravskoslezský a Jihomoravský, kde je aktuálně denní průměr nad 30 nových případů a dále  kraj Středočeský s více než 40 případy denně a Hlavní město Praha, kde je denně  diagnostikováno v průměru více než 70 nových případů onemocnění covid-19.  

Z meziročního srovnání vyplývá, že aktuální 7denní incidence (k 8. 9. 2021) je ve srovnání se  stejným obdobím loňského roku poloviční, a dosahuje hodnoty 21,5 případů na 100 tisíc  obyvatel. Naproti tomu v loňském roce k datu 8. 9. 2020 byla republiková 7denní incidence na  hodnotě 44,5 případů na 100 tisíc obyvatel. Obdobně je tomu i na regionální úrovni s tím, že  v loňském roce se 7denní incidence v Hlavním městě Praze blížila hranici 100 případů na 100  tisíc obyvatel, aktuální (8. 9. 2021) je pod hodnotou 40 případů na 100 tisíc obyvatel. Naopak  Karlovarský kraj vykazuje hodnoty téměř totožné (41,9) ve srovnání s loňským rokem (43,1).  

Rozdílnou situace ukazuje také počet krajů s hodnotou nad 25 případů nad 100 tisíc obyvatel,  v loňském roce tuto hranici překročilo 10 krajů, aktuálně je tomu tak ve 3 krajích. Bližší pohled na věkové rozložení nově diagnostikovaných případů na republikové úrovni  ukazuje trvající zvýšený výskyt nákazy v populační skupině 16 až 29 let, která představuje  jednu čtvrtinu všech nových případů zjištěných v posledním týdnu. Významný je i podíl nových  případů onemocnění u mladší věkové kategorie, a to jak u dětí ve věku 6 až 11 let, tak i u  starších dětí ve věku 12 až 15 let. Každá z těchto skupin se podílí zhruba 10 % na celkovém  počtu nových případů. 

Zvýšený počet případů v populační skupině dětí a mladistvých je navázán i na preventivní  screeningové testování ve školách na začátku tohoto školního roku, díky němuž byly  diagnostikovány i případy onemocnění, které by pravděpodobně jinak nebyly odhaleny.  Zvýšený počet případů mezi mladými lidmi není neobvyklým jevem ani při pohledu na vývoj v  okolních zemích. Tato populační skupina je aktuálně nejméně proočkovanou, k 7. 9. 2021 mělo ve věkové skupině 16 až 19 let dokončené očkování 47 % osob této populační skupiny 

2 

a 3 % je očkováno částečně (tj. jednou dávkou vakcíny) a dále se tato kohorta vyznačuje  odlišným vzorcem chování, obecně vyšším počtem sociálních kontaktů mimo obvyklou  „sociální bublinu“ (rodina, škola, pracoviště) a množstvím různých společenských aktivit. Důležitým momentem současného vývoje je skutečnost, že se zvyšující počet nových případů  onemocnění covid-19 dosud výrazně negativně neprojevil do počtu hospitalizací, neboť zátěž  zdravotního systému je významným ukazatelem pro hodnocení míry rizika pro veřejné zdraví.  V tomto parametru aktuálně pozorujeme mírný nárůst počtu hospitalizovaných osob,  k 9. 9. 2021 je hlášeno přibližně 90 hospitalizací, v loňském roce ve stejném období bylo  v nemocnicích hospitalizováno přes 250 pacientů s onemocněním covid-19 a u více než  50 pacientů vyžadoval jejich zdravotní stav nutnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče.  V současné době (9. 9. 2021) je na jednotkách intenzivní péče hospitalizováno okolo  25 pacientů, z toho téměř polovina připadá na Hlavní město Prahu.  

Tomuto stavu v nemocniční péči výrazně napomáhá i pokračující vakcinace a s tím související  zvyšující se míra proočkovanosti obyvatel napříč populačními skupinami. Což mimo jiné  i dokladuje, že většinu hospitalizovaných pacientů tvoří osoby neočkované, což je i odrazem  celkového stavu, kdy okolo 80 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19  připadá na neočkované osoby. 

Proto je nutné zdůraznit, že v nejstarší a zároveň nejohroženější populační skupině, tj. osoby  starší 80 let, je stále neočkováno přibližně 20 % osob, což představuje v případě opětovného  nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž nemocniční péče.  Z hlediska monitoringu výskytu variant viru SARS-CoV-2 na území ČR je nadále zřejmá  dominance varianty delta, což dokládá i tisková zpráva Státního zdravotnho ústavu, jež uvádí,  že z kombinovaných dat z diskriminační PCR a celogenomové sekvenace pozitivních vzorků  SARS-CoV-2 stále převládá varianta delta a její subvarianty, a to zhruba z 95 % vyšetřovaných  vzorků.[1] 

Trend poměrně rychlé změny a rapidního nárůstu nově diagnostikovaných případů nebyl  neobvyklým jevem ani v ostatních zemích, obdobnou situaci jsme mohli nebo můžeme i nadále  pozorovat např. v Nizozemsku, Německu, Rakousku, Řecku, Francii, Velké Británii, USA,  Rusku, Austrálii, Japonsku, Bulharsku či v dalších státech, kde se tato nová varianta začala  velmi rychle šířit. Aktuálně je varianta delta již globálně dominantní variantou a představuje tak  většinu nově detekovaných případů. Tento jev, kdy varianta delta „vytlačila“ do té doby  dominantní variantu alfa je primárně zapříčiněn tím, že varianta delta je charakterizována vyšší  transmisibilitou, vědecké publikace uvádějí o 40 až 60 % vyšší transmisibilitu než u varianty  alfa.[2,3] Rizikovým faktorem této varianty je pak zejména její schopnost „obejít“ očkování, kdy  při zhruba 30% účinnosti vakcinace na tuto variantu po aplikaci první dávky vakcín s  dvoudávkovým schématem lze důvodně předpokládat zvýšené riziko nákazy touto variantou,  což ukazují i publikovaná vědecká data z Velké Británie, která byla publikována v The New  England Journal of Medicine. Tato práce mimo jiné porovnává účinnost vakcín u různých  variant, a to konkrétně mezi variantou alfa a variantou delta.[4] Z tohoto důvodu je klíčové,  zejména s ohledem na podzimní sezónu respiračních nákaz a stále poměrně vyšší počet  neočkovaných osob v seniorní populační skupině, co nejvíce a nejdříve proočkovat tuto  vulnerabilní skupinu s častým výskytem přidružených onemocnění společně s osobami  s oslabenou imunitou, jelikož u těchto kohort obyvatel může mít onemocnění vzhledem k jejich  zdravotnímu stavu závaznější průběh vyžadující hospitalizaci. A očkování, zejména pak plné  očkování, výrazně chrání před závažným průběhem onemocnění, jak deklaruje ve svém  vyhodnocení i britský úřad pro veřejné zdraví Public Health England, který uvádí více než  95% ochranu před hospitalizací u osob očkovaných dvěma dávkami.[5]

3 

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě a s ohledem na  její zvýšenou míru přenosu provedla v červnu 2021 ECDC zhodnocení rizika onemocnění  covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo částečně očkovaných.[6] ECDC  předpokládá, že do konce srpna 2021 bude delta varianta viru SARS-Co-2 způsobovat 90 %  onemocnění. Modelové scénáře naznačují, že jakékoliv uvolnění protiepidemických opatření,  která byla zavedena v EU/EHP počátkem června, by mohla vést k rychlému a významnému  nárůstu denních případů ve všech věkových kategoriích, a s tím související nárůst  hospitalizací a úmrtí, která by potenciálně dosáhla stejných úrovní jako na podzim 2020.  Zatímco rychlé uvolnění těchto opatření by mohlo vést k rychlému a významnému zhoršení  epidemické situace, naopak zvyšující se proočkovanost populace, především pak osob, které  jsou nejvíce ohrožené vážnými následky, může pomoci k udržení příznivého vývoje situace.  ECDC konstatuje, že bez pokračujícího uplatňování protiepidemických opatření a pokračující  vakcinace dojde k prudkému nárůstu nových případů onemocnění, hospitalizací a úmrtí. 

V souvislosti s výše uvedeným pak ECDC provedlo hodnocení rizika, které představuje šíření  delta varianty, které je stratifikováno na 2 populační skupiny (obecná populace a zranitelná  populace) a v rámci těchto skupin dvěma podskupinami (plně očkovaná a částečně očkovaná  nebo neočkovaná). Při svém hodnocení ECDC zohledňuje tyto faktory: 1) charakteristika delta  varianty (zvýšená přenositelnost, vyšší riziko hospitalizace, nízká účinnost vakcíny po  částečném očkování (jedna dávka u dvoudávkové vakcíny)), 2) údaje o aktuální  proočkovanosti v zemích EU/EHP, 3) plány většiny zemí na rozvolnění nefarmaceutických  opatření.  

Celkové riziko nákazy virem SARS-CoV-2 pro obecnou populaci je u plně očkovaných osob  považováno za nízké, u částečně nebo neočkované podskupiny pak za vysoké až velmi  vysoké. Pro zranitelnou populaci, kde je vyšší pravděpodobnost hospitalizace nebo úmrtí, je u  plně očkovaných osob celkové riziko nákazy považováno za nízké až střední, u podskupiny  částečně nebo neočkované pak za velmi vysoké. 

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného  opatření 

Rozhodujícím faktorem ve zvládání epidemie onemocnění covid-19 je podíl vnímavých osob  k nákaze v populaci. ECDC odhaduje, že stále velká část populace Evropské unie /  Evropského hospodářského prostoru (EU/EEA) zůstává vnímavá vůči SARS-CoV-2.[7] V České republice má ke dni 7. 9. 2021 dokončené očkování více než 5,8 milionu osob  (přibližně 54 % celkové populace). Ve výše zmíněné populační skupině 16 až 29 let má  dokončené očkování méně než 50 % osob, naopak proočkovanost u osob starších 65 let se  pohybuje okolo 80 %, avšak i zde vzhledem k vyššímu riziku závažného průběhu není tato  proočkovanost stále dostatečná. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách  https://onemocneniaktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr . 

Co se týká doby imunitní ochrany po prodělaném onemocnění, je odhadováno, že ochranný  účinek předchozí infekce virem SARS-CoV-2 se pohybuje od 81 % do 100 % od 14. dne po  první infekci po dobu sledování pěti až sedmi měsíců. Přesná doba ochrany osoby, která  onemocnění již prodělala, před další nákazou (reinfekcí) dosud nebyla stanovena. Nižší titry  protilátek byly pozorovány u osob s asymptomatickým nebo klinicky mírným průběhem 

4 

onemocněním. Ochrana proti reinfekci je nižší také u osob ve věku 65 let a starších.[8] Tyto  studie však byly provedeny před výskytem nových rizikových variant SARS-CoV-2  (tzv. varianty zvýšeného zájmu, variants of concern, VOCs). Neutralizační protilátky chrání  před reinfekcí homologním virem, ale jejich neutralizační schopnost je snížena proti některým  novým variantám SARS-CoV-2, zejména těm, které nesou mutaci E484K.[7] Jedinci, kteří jsou  znovu infikováni, mohou být stále schopni přenést infekci SARS-CoV-2 na vnímavé kontakty. [8] Protektivní hladina protilátek u jednotlivce ani délka protektivní ochrany po kompletním  očkování není doposud přesně stanovena. Očkování významně snižuje virovou nálož a výskyt  infekcí u očkovaných osob. Účinnost vakcíny se liší podle očkovací látky a cílové skupiny.  Ochrana před infekcí, rizikem přenosu nebo před závažným průběhem onemocnění však  může s časem uplynulým od očkování slábnout. Doba sledování očkovaných osob dosud  nebyla dostatečně dlouhá ke stanovení dlouhodobé ochrany po očkování a není tedy možné  jednoznačně její délku stanovit.[8] Pokles sérových protilátek v rekonvalescenci však nemusí  odrážet samotné slábnutí imunity, ale spíše stažení (contraction) imunitní odpovědi s vývojem  a přetrváváním virově specifických, dlouho žijících B buněk v kostní dřeni.[8] U nových mutací  viru může být protektivita po prodělaném onemocnění i po očkování nižší. Odhad vnímavé  populace v ČR je tedy v současné chvíli vzhledem k výše uvedeným faktorům obtížné stanovit,  a proto je nutné zachovávat obezřetnost v procesu rozvolňování a řízeně uvolňovat činnosti  a pravidelně vyhodnocovat dopady tohoto rozvolňování. 

Řízený proces rozvolňování je nezbytný zejména proto, aby nedošlo k výraznému zhoršení  epidemické situace a exponenciálnímu nárůstu počtu nových případů, který by se již netýkal  pouze specifické a úzké populační skupiny, nýbrž by se jednalo s velkou pravděpodobností  o celospolečenský zásah, tj. do všech populačních skupin, jelikož i přes rostoucí počet plně  naočkovaných osob stále nedosahuje proočkovanost populace v ČR minimální hranice  alespoň 80 %, nezbytné k dosažení kolektivní imunity. V současnosti není stále více než  400 000 osob starších 60 let očkováno ani jednou dávkou, což by při vyšší pravděpodobnosti  závažného průběhu onemocnění, (která je dlouhodobě pozorována u seniorů v rozmezí  od 25 do 30 %), a v případě, že by došlo k eskalaci počtu nových případů znamenalo následný  nárůst počtu hospitalizací a s tím související zvýšení zátěže zdravotního systému a při výrazně  negativním scénáři i opětovné omezení poskytování standardní péče z důvodu překročení jeho  kapacit. Toto podtrhuje fakt, že u varianty delta dle studie publikované v časopise Lancet,  vycházející z monitoringu hospitalizací ve Skotsku, je vyšší pravděpodobnost závažného  průběhu právě u osob s vyšším počtem komorbidit, a to primárně u neočkovaných osob.[9] 

Ministerstvo zdravotnictví se snaží vyvažovat potřebu preventivního přístupu a kontroly vývoje  onemocnění covid-19 tak, aby stanovená protiepidemická opatření byla co možná nejúčinnější  z hlediska efektivity řízení epidemie a minimalizace potenciálních rizik pro veřejné zdraví  v souvislosti s uvolněním některých činností, a zároveň neznamenala zásadní ekonomické  a společenské dopady. Pro nastavení jednotlivých opatření je nezbytným aspektem  vyhodnocování dopadů těchto opatření na epidemickou situaci a její trend, a to v pravidelných 

intervalech, kdy Ministerstvo zdravotnictví tak činí denně. Cílem je pak zejména zhodnocení  jejich efektivity, tj. jejich účinnost a naplnění stanoveného účelu, pro který byla přijímaná,  tj. ke zpomalování šíření epidemie, popř. jejího zastavení. 

K bodům 1 a 2 

Stávající ustanovení bodu I/8 reguluje provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech  staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku,  tréninková zařízení) a tanečních studií, posiloven a fitness center. S ohledem na skutečnost,  že sportovní aktivitu lze z pochopitelných důvodů většinou provozovat pouze bez použití 

5 

ochranného prostředku dýchacích cest, jsou při ní zvýšené nároky na dýchání a zároveň  v průběhu řady sportovních aktiv dochází k těsnému kontaktu mezi osobami, musí  provozovatel zajistit, že vnitřní sportoviště využije pouze osoba, která mu doloží negativní  výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě doklad  o prodělání onemocnění covid-19 nebo o očkování a do uvedených prostor může vstoupit  pouze osoba, která nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19. Nyní se doplňuje  výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/16 pro tělesnou výchovu v rámci  vzdělávání ve školách a školských zařízeních, a to z důvodu, že tělesná výchova je nedílnou  součástí vzdělávání na školách. Školy využívají pro účely tělesné výchovy jak své vlastní  prostory, tak veřejná sportoviště, a proto s ohledem na skutečnost, že samotné vzdělávání na  školách není ničím podmíněno, není důvod trvat na splnění podmínek podle bodu I/16  v případě, pokud sportoviště využívají školy pro účely tělesné výchovy. Obdobné pak platí i v  případě školských zařízení, jako jsou například školní družiny či školní kluby apod., které při  jejich činnosti v rámci vzdělávání mohou využívat také sportoviště. Navíc se této aktivity účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným počtem osob.  

V případě skupinových lekcí musí být mezi jednotlivými účastníky dodržován bezpečný  rozestup alespoň 1,5 metru, který minimalizuje případné riziko přenosu nákazy. Nyní se  doplňuje výjimka pro členy společné domácnosti, jako platí i pro jiné situace regulované  předmětným opatřením, přičemž zde není opodstatněný rozdílný přístup, a dále pro žáky jedné  školy a dozorující je osoby, a to z obdobných výše uvedených důvodů. 

K bodům 3 a 4 

Stávající ustanovení bodu I/9 upravuje provoz umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový  bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun a solných jeskyní. Z důvodu minimalizace rizika přenosu onemocnění covid-19 při činnosti, u které nelze  použít ochranný prostředek dýchacích cest, jako je využívání uvedených zařízení a s ohledem  na možnost využití maximální kapacity návštěvníků dané provozovny, je stanovena podmínka,  že osoba, která danou provozovnu navštíví, nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění  covid-19 a zároveň se musí prokázat negativním výsledkem vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu nebo dokladem o očkování nebo prodělání onemocnění.  Provozovatel je povinen do uvedených prostor vpustit pouze osobu, která se uvedeným  dokladem prokáže. 

Tímto mimořádným opatřením se doplňuje výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu  I/16 pro žáky školy, a to z důvodu, že na základní škole je plavání (plavecký výcvik) povinnou  součástí rámcového vzdělávacího programu, což znamená, že je plavání povinnou součástí  vzdělávání a zároveň se ho účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným  počtem osob. S ohledem na skutečnost, že samotné vzdělávání na školách není v současné  době ničím podmíněno, je pro účely povinného plavání v rámci vzdělávání postupováno  stejně. Totéž se týká plavání na dalších druzích škol (především na sportovních gymnáziích),  které mají výuku plavání uskutečňovanou v rámci vzdělávání. Na druhou stranu je však nutné,  aby pravidla pro plavání, které je součástí vzdělávání, byla nastavena s ohledem na  minimalizaci rizika šíření nákazy. Z toho důvodu jsou podmínky nastaveny tak, že není potřeba  dokládat splnění podmínek podle bodu I/16 v případě, pokud se v jeden okamžik plavání  účastní žáci pouze jedné školy, nebo pokud je možné v jeden čas prostorově oddělit žáky  jednotlivých škol tak, aby se mezi sebou nepotkávali.  

Dále podle platného opatření musí osoby dodržovat od ostatních osob rozestup minimálně  1,5 metru, nejde-li o členy společné domácnosti. Stejně jako v případě vnitřních sportovišť se  doplňuje obdobná výjimka i pro žáky jedné školy a dozorující je osoby. 

6 

K bodu 5 

Současné ustanovení bodu I/12 obsahuje regulaci konání koncertů a jiných hudebních,  divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů a varieté, sportovních  utkání, zápasů, závodů apod., kongresů, vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, která spočívá především v požadavku na účastníky, kteří se mohou dané akce zúčastnit pouze  v případě, že nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19, a pokud jsou schopni doložit  doklad o negativním výsledku testu, očkování nebo prodělání nemoci. Organizátorovi akce se  pak stanovuje povinnost kontroly tohoto dokladu a nesmí umožnit vstup osobám, které tuto  podmínku nesplňují. 

Další omezení spočívá ve stanovení maximálního počtu osob a to tak, že v případě, že se  akce koná v prostoru s kapacitou do 3 000 osob, musí všechny osoby splňovat podmínku  negativního výsledku testu nebo dokončeného očkování nebo prodělání nemoci do 180 dní.  V případě, že se akce koná v prostoru s kapacitou větší než 3000 osob, je přípustné maximální  počet přítomných diváků navýšit na 100 % kapacity s tím, že minimálně polovina osob nad  limit 3000 osob se musí prokázat certifikátem o ukončeném očkování nebo dokladem  o prodělané nemoci a zbývající část kapacity může být obsazena osobami s negativním  výsledkem antigenního nebo RT-PCR testu. Toto přesně definované navýšení kapacity  vychází ze skutečnosti, že riziko nákazy u očkovaných osob a u osob v době do 180 dní od  potvrzení onemocnění je výrazně menší než u osob, které se prokázaly negativním výsledkem  RT-PCR nebo antigenního testu. Stejně tak je u těchto osob výrazně nižší riziko, že se  v případě kontaktu s onemocněním nakazí.[10] 

Dále je stanovena podmínka minimální vzdálenosti diváků od jeviště, sportovní plochy nebo  jiného místa určeného pro vystupující, která musí být nejméně 2 metry, a to z toho důvodu, že  účinkující při vlastní produkci nepoužívají ochranných prostředek dýchacích cest a zároveň  tato produkce může být spojena se zpěvem nebo jinými zvýšenými hlasovými projevy (hlasitá  mluva, křik, zpěv), které samy o sobě představují nárůst rizika přenosu onemocnění. 

Dosud se toto ustanovení vztahovalo i na vzdělávací akce a zkoušky (mimo vlastní kontinuální  vzdělávání v podobě například výuky a přednášek, které není považováno za „vzdělávací  akci“), které jsou součástí vzdělávání podle školského nebo vysokoškolského zákona, pokud  se jich v jednu dobu účastnilo více než 20 osob. Tuto regulaci není nadále nutné udržovat,  bude postačovat zajištění dodržování nastavených základních protiepidemických opatření  (jako jsou ochrana dýchacích cest a nadále testování na kolejích vysokých škol). Nadto  v současné době není samotné vzdělávání na školách nijak podmíněno a tyto akce a zkoušky  jsou jeho součástí. Za uplynulý rok a půl školy a vysoké školy prokázaly, že jsou schopny  v rámci svých kompetencí takové organizace vzdělávání, aby bylo omezeno šíření covid-19 i  vedle dodržování krizových nebo mimořádných opatření.  

Pravidla bodu I/12 se však uplatní pro akademické obřady. Výslovné uvedení akademických  obřadů je odůvodněno tím, že tyto akce se svým charakterem spíše podobají společenským  akcím než samotnému vzdělávání na vysoké škole. Potkávají se zde nejen samotní studenti,  ale také jejich rodinní příslušníci a další osoby. Z tohoto důvodu se nastavují pro konání  akademických obřadů stejná pravidla jako pro kulturní akce. 

1. Delta a její subvarianty stále převládají, SZÚ (szu.cz) 

2. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/threat-assessment-emergence-and impact-sars-cov-2-delta-variant

7 

3. https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/sars-cov-2-delta-variant-now-dominant european-region 

4. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2108891 

5. https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment _data/file/1005085/Vaccine_surveillance_report_-_week_29.pdf 

6. Implications for the EU/EEA on the spread of the SARS-CoV-2 Delta VOC (europa.eu) 7. Rapid risk assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 15th update (europa.eu) 8. Risk of SARS-CoV-2 transmission from newly-infected individuals with documented  previous infection or vaccination (europa.eu) 

9. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)01358-1/fulltext  10. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7392463/ 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

8