Povinná přístupnost webů v létě dopadne na e-shopy i banky. Za její nedodržení hrozí milionové pokuty

Povinná přístupnost webů – pravidla, podle kterých se musejí řídit webové stránky a mobilní aplikace, aby byly snadno použitelné i pro lidi s handicapem. Od února 2008 platí pro státní instituce. I po sedmnácti letech řada z nich vykazuje chyby, někteří o povinnosti ani nevědí. Letos se navíc povinná přístupnost rozšíří i na soukromé subjekty. Týkat se bude například e-shopů, internetového bankovnictví nebo samoobslužných pokladen.

Podle Světové zdravotnické organizace má 16 procent světové populace nějakou formu handicapu. Řada z nich má velký vliv na možnost využívání moderních technologií. Jen v Evropské unii trpí určitou formou omezení, které trvale znepříjemňuje používání internetu, okolo 20 procent lidí. Usnadnit lidem s handicapem používání internetu by měla povinná přístupnost webů. Ta v praxi znamená, že webová aplikace musí podporovat asistenční technologie pro zdravotně postižené, například čtečky obrazovky. „Za přístupný web se považuje takový, který je návštěvník s těžkým zdravotním postižením schopen i přes svůj zdravotní handicap efektivně používat. Například pokud uživatel neslyší, může si u videa přečíst titulky, nebo pokud je uživatel barvoslepý, povinná formulářová pole jsou označena hvězdičkou. Dalším bodem je ovladatelnost – například pokud uživatel nemůže používat myš, je možné plně ovládat web klávesnicí. Třetí podmínkou je srozumitelnost, kdy obsah a ovládání rozhraní musí být srozumitelné a předvídatelné. Například instrukce při vyplňování formulářů nebo srozumitelné chybové hlášky při nesprávně vyplněném poli formuláře,“ popsal Matej Sekeľ, Senior Test Engineer společnosti Tesena.

V současnosti tato pravidla platí pro instituce veřejného sektoru a organizace financované z veřejných prostředků. To se ale už letos v létě změní. „Rok 2025 přinese díky Evropskému aktu o přístupnosti zásadní rozšíření povinností i na soukromý sektor. Od 28. června nabude účinnosti zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který nařizuje splnění daných kritérií i některým soukromým webovým a mobilním aplikacím. Jedná se například o e-shopy, elektronické bankovnictví, informační a rezervační systémy v dopravě, audiovizuální služby, bankomaty a platební či samoobslužné terminály,“ upozornila Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena.

Ač pro státní sektor platí podmínky už sedmnáct let, stránky stále vykazují spoustu chyb. „Mezi největší chyby, které se vyskytují na webových stránkách, patří nedostatečný kontrast textu vůči pozadí, který způsobuje problémy s čitelností obsahu. Dále problémy s navigací na stránce bez použití myši, nedostatečná podpora čteček obrazovky, nesprávné nebo chybějící popisy polí a chyby ve formulářích. Z mojí zkušenosti má v oblasti přístupnosti nedostatky stále značná většina webů,“ vyjmenoval Matej Sekeľ.

Ověřit si, zda web povinné standardy splňuje, lze několika způsoby. „Například testováním přístupnosti, které zahrnuje použití automatizovaných nástrojů, ale i značnou část manuálního testování. Další způsob je nechat si vypracovat odborný audit přístupnosti, kde specializované firmy a konzultanti provádějí kompletní analýzu přístupnosti. Případně je možnost oslovit přímo uživatele se zdravotním postižením, kteří poskytnou cennou zpětnou vazbu o tom, jak je jejich web v praxi použitelný,“ poradil Matej Sekeľ.

Velkým problémem může být neinformovanost tvůrců a správců webů, kteří o povinnostech, které musejí splnit, většinou nevědí. Často se tak o chybovosti dozvědí až na základě kontroly. Těch v létě přibude. „Už v lednu 2019 spustilo sérii kontrol Ministerstvo vnitra, které se zaměřilo na to, zda jsou weby institucí státní správy a samosprávy přístupné i pro osoby se zdravotním postižením. Až dojde k rozšíření povinností i na soukromé subjekty, bude jejich dodržování kontrolovat hned několik institucí. Tou hlavní by měla být Česká obchodní inspekce, další pak Úřad pro ochranu osobních údajů a v některých případech i Český telekomunikační úřad. Každý úřad pak bude posuzovat závažnost přestupku, maximální výše následné pokuty bude deset milionů korun. Mezi nejzávažnější přestupky patří například uvedení výrobku na trh bez splnění požadavků na přístupnost nebo neprovedení nápravy. V takovém případě pak může úřad vedle udělení pokuty nařídit výrobek stáhnout z trhu a zakázat jeho následný prodej,“ uvedla Lucie Paulíčková.

Evropská unie reaguje povinnou přístupností na demografické změny, například celosvětově přibývá seniorů, kteří chtějí využívat moderní technologie. Firmy si tak mohou rozšířit zákaznickou základnu. „Přístupnost je dnes brána jako konkurenční výhoda. Přístupné služby využije víc lidí, včetně seniorů, lidí s handicapem nebo lidí s dočasnými omezeními, jako je například zlomená ruka. Přístupné weby navíc často splňují technické požadavky vyhledávačů, což vede k lepším pozicím ve vyhledávačích a vyšší návštěvnosti. Je také třeba si uvědomit, že z lepší přístupnosti profitují i běžní uživatelé, například dobře čitelné písmo, kontrastní barvy nebo možnost ovládání webu bez myši zlepšují použitelnost pro všechny. Přístupnost je dlouhodobý trend, který se bude dál rozvíjet. Firmy, které jí implementují včas, budou mít výhodu před konkurencí, která bude muset změny zavádět dodatečně,“ uzavřela Lucie Paulíčková.

Společnost Tesena | Smart Testing byla založena v roce 2013 s mírně ambiciózním, ale velmi vážně zamýšleným cílem změnit svět testování softwaru. Zaměřuje se na testování a quality engineering pro firmy, které si nemohou dovolit chyby. Čím dřív je odhalí, tím víc firmy ušetří. Pokud zapojíte Tesenu už od začátku projektu, náklady vzniklé kvůli chybám snížíte až 30x, o úspoře času nemluvě. Expertní vzdělávání v testingu a quality engineeringu nabízí společnost formou školení na míru ve firmách, na kurzech i specializovaných meet-upech a na unikátní české testingové konferenci. Tesena nabízí profesionální testování softwaru, Quality Engineering služby a testingové kurzy, včetně certifikovaných kurzů ISTQB pro zlepšení dovedností testerů.