Růst domácího deficitu zpomaluje

Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 298,1 mld. Kč. Z historického pohledu se jedná o rekordní číslo, nicméně z pohledu dynamiky v posledních několika málo měsících pozorujeme zlepšující se trend. Zatímco ještě v dubnu a květnu schodek meziměsíčně rostl o více než 60 mld. Kč, v červenci meziměsíční přírůstek činil 14 a v srpnu necelých 19 mld. Kč. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 1,8 % (v červenci o 2,4 %), a celkové výdaje o meziročních 9,2 % (v červenci o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření se v srpnu zhoršilo o 67,8 mld. Kč.

Na meziročním propadu hospodaření státního rozpočtu se podílely nižší daňové výnosy spojené s pandemií, kdy například došlo u vybraného zboží a služeb k prominutí daní, či přeřazení do snížené sazby daně.  
Srpnová statistika potvrzuje trend zlepšujícího se průběhu na příjmové straně. Na DPH se letos již vybralo o 3,6 mld. Kč více než vloni, kdy během letních měsíců nebyla v platnosti přísná protipandemická opatření. Na pojistném na sociální zabezpečení již téměř 40 mld. Kč a na dani z příjmu právnických osob o 22,5 mld. Kč více. Naopak daňové příjmy bez pojistného poklesly o 10,3 mld. Kč, nicméně zde sehrály roli posuny v splatnosti v loňském roce. Se svižným oživením spotřeby domácností, které potvrdila struktura růstu ekonomiky během druhého čtvrtletí bychom v dalších měsících měli pozorovat rostoucí trend výběru DPH. S vyšší ekonomickou aktivitou platí to samé i pro daně z příjmu právnických osob.

Pozitivní vývoj lze pozorovat i na výdajové straně. Běžné výdaje rostly oproti červenci nižším tempem – přidaly 94,7 mld. Kč. oproti červencovým 102,2 mld. Kč. Největší podíl na tomto měly opět neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (+34,3 mld. Kč oproti +33,9 mld. Kč v červenci). V závěsu poté znovu najdeme neinvestiční transfery fondům sociálního zabezpečení (+24,6 mld. Kč oproti 23,5 mld. Kč). Pozadu nadále zůstávají investiční výdaje, které si meziročně pohoršily o 10,2 mld. Kč (oproti meziročnímu snížení o 8,6 mld. Kč v červenci). Naopak neinvestiční transfery firmám (vesměs kovidové pomoci) už překonaly celoroční plán a překonaly hranici 100 mld. Kč (v červenci 90 mld).

Dosavadní letošní vývoj utvrzuje v názoru, že schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec nebude zdaleka zapotřebí. Za předpokladu, že podzim nepřinese vzedmutí další drtivé pandemické vlny spojené s nucenými ekonomickým uzavírkami, by se měl stav příjmové i výdajové strany státní pokladny na pozadí sílící mezičtvrtletní dynamiky HDP dále zlepšovat. Hlavně příjmová strana se vyvíjí podstatně lépe, než s čím rozpočet počítal. Podobně i schválený objem výdajů se ukazuje jako poněkud naddimenzovaný. Nadále tak předpokládáme, že konečný letošní deficit dosáhne maximálně 400 mld. Kč, přičemž aktualizovaná prognóza MFČR predikuje necelých 470 mld. Kč.


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.