Ekonomiku táhne spotřeba domácností a investice, brzdou je export (Analýza makroindikátorů)

Podle zpřesněného odhadu vzrostla česká ekonomika v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 1,0 % po předchozím poklesu o 0,3 %. Předběžný odhad ukazoval růst pouze o 0,6 %. V meziročním srovnání HDP rostlo tempem 8,2 %, zatímco předběžný odhad ukazoval 7,8 %. Připomeňme, že původní očekávání vývoje ekonomiky pro druhé čtvrtletí bylo citelně výš, tržní konsensus se pohyboval kolem 2,0 % mezikvartálního růstu. Takže jednoprocentní růst je stále spíše zklamáním ve světle ekonomiky, která se probouzela po covidovém uzavření. Nicméně s ohledem na velkou nejistotu je takové překvapení v podstatě pochopitelné.

Z hlediska struktury je ovšem otevírání ekonomiky jasně patrné. Spotřeba domácností vyskočila vzhůru mnohem rychleji, než jsme odhadovali, a to o 6,5 % mezičtvrtletně a 7,4 % meziročně. Nad očekávání vzrostly i investice do fixního kapitálu, které přidaly 4,2 % mezičtvrtletně a 1,5 % meziročně. Co naopak ekonomiku drželo pří zemi, byl zahraniční obchod. Export zboží mezičtvrtletně klesal o 0,7 %, zatímco import rostl o 5,1 % s tím, jak se zvyšovala domácí poptávka a investice.

Z hlediska produkční strany byl zklamáním jen slabší růst průmyslové výroby o 0,4 % mezičtvrtletně a 0,1 % meziročně, což naznačovala už dříve zveřejněná data. Silnou brzdou ekonomiky a exportu je v tuto chvíli nedostatek výrobních komponent a materiálů. To je z části patrné i na stavebnictví, které ve druhém čtvrtletí vzrostlo pouze o 0,5 % q/q a meziročně stagnovalo. Nicméně oživení bylo zatím spíše průměrné i v sektoru soukromých  služeb, kde došlo k mezičtvrtletnímu růstu o 1,0 % a meziroční dynamika se přehoupla do lehce kladného tempa 0,4 %.

Z hlediska mezičtvrtletních příspěvků byla hlavním tahounem růstu ve druhém čtvrtletí spotřeba domácností (2,9 p.b.), následovaná investicemi do fixního kapitálu (1,1 p.b.). Naopak hlavní brzdou byl zahraniční obchod s negativním příspěvkem k růstu HDP ve výši 3,5 p.b.

S ohledem na to, že výrazné ukončování protipandemických opatření  začalo až zhruba v polovině druhého čtvrtletí, měly by i údaje o vývoji HDP za třetí čtvrtletí ukázat silný růst. Je pravděpodobné, že z hlediska mezičtvrtetlní dynamiky bude letošní léto nejrychlejším bodem oživení ekonomiky. Poté by mělo následovat postupné zpomalování. Hlavní brzdou růstu je aktuálně nedostatek výrobních komponent a postupně také utahující se trh práce. Stále je zde navíc určitá nejistota ze strany varianty delta Covid-19.

Na začátku roku letošní růst HDP odstartovala vysoká tvorba zásob. Jejich vysoká úroveň pravděpodobně přetrvá, nicméně hlavním tahounem růstu ekonomiky se nyní stává spotřeba domácností a investice. Náš celoroční odhad vývoje HDP činí pro letošek 4,2 %. Samotný vývoj ve druhém čtvrtletí ukazuje riziko ve směru nepatrně pomalejšího růstu. Silná spotřeba domácností je argument ve prospěch dalšího utahování měnové politiky. Na koci září tak počítáme s dalším zvýšením hlavní reposazby ČNB na úroveň 1,0 %.