Děti Hindůkuše aneb něco málo o pokroku v Afghánistánu

V ČR je mediánový věk obyvatel 43 let. Což nás řadí na 29. místo na světovém žebříčku států s nejvyšším mediánovým věkem. Na prvním místě byste možná očekávali Japonsko. Ale to je až druhé (49 let) za Monakem (55 let). Dodávám, že průměr za EU je 44 let a bratři Slováci jsou na 42. místě s věkem 42 let. A teď kontrolní otázka: jaký je mediánový věk v Afganistánu? Zkuste si to tipnout. V roce 1950 byl počet obyvatel v Afghánistánu 7,7 miliónu. V roce 1990 12,4 milionu. Pak nastal neskutečný boom a v

roce 2020 už to bylo téměř 40 milionů. Za 30 let se populace více než ztrojnásobila.

Obrovský populační boom v posledních 30 letech snižuje mediánový věk. Proto správná odpověď je 19,5 let! Ano, cca polovině Afgánců je méně než 20 let. Do obrázku níže jsem přidal Irán, který měl podobně nízký mediánový věk ještě na začátku devadesátek. Teď se blíží k našim úrovním. Írán tady není náhodou. Když jsem včera postoval na sociálních sítích tuto statistiku, tak se samozřejmě objevili komentáře typu „no jo, muslimská země“. Tak tady je vidět, že rozdíly mezi muslimskými zeměmi mohou být velké, respektive se mohou rychle změnit.

Rychlý růst populace souvisí jednak s vysokou fertilitou (počet potomků na jednu ženu) na jedné straně a

s dramatickým poklesem dětské úmrtnosti (do pěti let). Průměrná žena porodí v Afganistánu 4 děti. To je výrazně více než v ČR (1,7), ale i v Íránu (2,1). Ještě před v roce 2000 byl průměr v Afganistánu na 7,5. V Íránu byli taky na 7 dětech, ale naposledy v 60. letech a ve druhé polovině 80. let začal prudký pokles. V Íránu v 90. letech dokonce vznikla největší továrna na světě a byla financována státem. Zavedla se povinná předmanželská sexuální osvěta, jak pro nevěsty, tak ženichy. V muslimské zemi.

Hans Rosling ve své knížce Faktomluva napsal, že „Přehnaná tvrzení, že lidé toho či onoho náboženství mají velké rodiny, jsou příkladem, jak lidé mají tendenci tvrdit, že určité hodnoty nebo chování jsou specifické pro určitou kulturu – neměnné a nezměnitelné.“ A ukazoval, že bez ohledu na náboženství mají ženy více děti, pokud žijí v chudobě. HDP na obyvatele v Afganistánu je na 10 % Íránu a 5 % ČR. To je ovlivněno i sílou institucí. Taliban převzal území Afganistánu tak snadno právě proto, že instituce jsou velmi slabé.

I přes absolutní chudobu se v Afganistánu začala zlepšovat zdravotní péče díky importu znalostí a techniky ze zahraničí. Ještě v roce 2000 umíralo 12 % dětí přes dosažením věku pěti let. V roce toto číslo pokleslo na polovinu. Je to stále dramaticky jinde než v Íránu (1,4 %) nebo v ČR (0,3 %).

Poslední graf ukazuje, že existuje silná korelace vzděláváním žen a počtem dětí. Afganistán začal umožňovat, aby i ženy mohly dosáhnout vyššího vzdělání. Opět porovnání s Íránem ukazuje, že Afganistán byl na „správné“ trajektorii. Když vládnul Taliban, tak ženy nesměly nejen pracovat, ale ani chodit do školy. Taliban pochopil sílu PR a slibuje, že bude respektovat práva žen. Ale už se objevují informace, že v některých firmách poslal ženy domů, ať pošlou pracovat své muže. Taliban údajně říká, že my (západní civilizace) máme hodinky, ale oni že mají čas. Snad to nebude výrazné cestování v čase zpět a na dlouho.

Historické srovnání:
obrázek níže ukazuje, jak dlouho trvalo jednotlivým státům snížit počet dětí na jednu ženu z více než šesti pod tři. Írán je rekordman: deset let. Podobně to trvalo Číně. Ale stihla to o dvacet let dříve. V UK měly ženy více než 6 dětí ještě v roce 1815 a trvalo téměř sto let, než počet poklesl pod tři. Polsku to trvalo podobně dlouhou dobu, ale stihl to až o půl dekády později (1960 vs. 1910).

David Navrátil

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář