Omezení maloobchodního prodeje a služeb, s účinností od 1. 8. 2021 do odvolání - Mimořádné opatření MZDR 14601/2021-22/MIN/KAN MZDRX01H1052

Praha 30. července 2021 

Č. j.: MZDR 14601/2021-22/MIN/KAN 

MZDRX01H1052 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření: 

I. 

S účinností ode dne 1. srpna 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření  se: 

1. podle § 2 odst. 2 písm. b), c) a i) zákona č. 94/2021 Sb. a § 69 odst. 1 písm. i) zákona  č. 258/2000 Sb., jde-li o provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb  a provozovnách těchto služeb, s výjimkou činností uvedených v bodu I/11 a vozidel  taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, nařizuje  provozovateli dodržovat následující pravidla: 

a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod  zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě  ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející  zákazníka, 

b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou  1,5 metrů, nejde-li o členy domácnosti, 

c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména  za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy  mezi zákazníky (minimální rozestupy 1,5 metrů), přičemž zákazník, který je držitelem  průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, 

d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí,  nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven  a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, 

e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním  pravidel reproduktory v provozovně, 

f) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání  nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu,

1 

s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej  a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních  místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou  používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny,  schodiště, šatny a jiné společenské prostory, 

2. podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz holičství, kadeřnictví,  pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo  rekondičních služeb a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a) nařizuje provozovateli, vedle dodržení podmínek uvedených v bodu I/1, zajistit mezi  

místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví),  vzdálenost alespoň 1,5 metru, 

b) zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/16; provozovateli se nařizuje u zákazníka před  zahájením poskytování služby splnění podmínek podle bodu I/16 kontrolovat  a zákazníkovi se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě,  že zákazník splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému zákazníkovi službu poskytnout, 

3. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz provozovny stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin 

a) nařizuje provozovatelům uvedených provozoven dodržovat následující pravidla: i) zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru,  s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, 

ii) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 osoby, s výjimkou osob ze společné domácnosti;  jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že  mezi skupinami nejvýše 4 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je  rozestup alespoň 1,5 metru, 

iii) provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech  provozovny míst k sezení pro osoby, 

iv) provozovatel aktivně brání ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny  shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací  zóny provozovny,  

v) při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny je zajištěna možnost  dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů,  madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch, 

vi) tanec je umožněn pouze osobám, které splňují podmínky podle bodu I/16 písm. c)  nebo d) nebo které absolvovaly RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2  nebo POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem,  a to nejdéle 24 hodin před vstupem do uvedené provozovny; to neplatí pro oslavy  svatby, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a 

hostiny po pohřbu; v případě produkce živé hudby musí být vzdálenost zákazníků  od místa určeného pro vystupující nejméně 2 m, 

vii) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání nebo vzduchotechnika) bez recirkulace vzduchu, 

viii) provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu  podle písmene b) u vstupu a v provozovně, 

b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, vykazuje-li  klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/16;  tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro 

2 

veřejnost, a na prodej jídla s sebou, kdy toto jídlo není zákazníkem konzumováno  ve vnitřních ani vnějších prostorech provozovny, 

4. podle § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro provoz  nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2tak, že 

a) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru mezi  osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky  na podlaze veřejných prostor apod.), 

b) provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního  vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, 

5. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej  ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), nařizuje  provozovatelům dodržovat následující pravidla: 

a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry, b) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, c) v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci  

i. v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou  osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osob  sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 4 osoby, s výjimkou  osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze  u něj usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 4 osob, s výjimkou osob ze  společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru, 

ii. provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší  než 1,5 metru, včetně čekací zóny, 

6. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb, a) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb zajistit při vstupu do  provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistit pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí,  vypínače), 

b) zakazuje osobě využít uvedených ubytovacích služeb, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/16, není-li dále uvedeno jinak, 

c) zakazuje poskytovatelům uvedené ubytovací služby poskytnout, není-li dále stanoveno  jinak, osobě, která, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, nesplňuje podmínky  stanovené v bodu I/16; poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb se nařizuje  u osoby před zahájením ubytování splnění podmínek podle bodu I/16 kontrolovat  a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že  osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se poskytovateli takové  osobě ubytování poskytnout; tyto osoby lze ubytovat na nejdéle 7 dnů, pro prodloužení  pobytu musí opětovně prokázat splnění podmínek podle bodu I/16,  

d) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout  v oddělených budovách: 

i) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, 

ii) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto  mimořádného opatření, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky, i) osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní  samosprávný celek, 

7. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o lázeňskou léčebně rehabilitační  péči,  

a) zakazuje pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/16,

3 

b) nařizuje hospitalizovanému pacientovi prokázat splnění podmínek stanovených v bodu  I/16 ve frekvenci každých 7 dní ode dne přijetí k hospitalizaci, 

c) nařizuje poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat při přijetí  pacienta k hospitalizaci splnění podmínek podle bodu I/16 a pacientovi se nařizuje mu  splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že pacient splnění podmínek  podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační  péče takového pacienta přijmout k hospitalizaci; v případě, že pacient neprokáže  splnění podmínek podle písmene b), nařizuje se poskytovateli lázeňské léčebně  rehabilitační péče jeho hospitalizaci ukončit, 

8. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny,  hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení)  a tanečních studií, posiloven a fitness center, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky  stanovené v bodu I/16; provozovateli se nařizuje u osoby při vstupu do prostor splnění  podmínek podle bodu I/16 kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle  bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže,  zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit, 

b) nařizuje osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň  1,5 metru, 

c) nařizuje provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání nebo vzduchotechnika)  bez recirkulace vzduchu, 

9. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. d) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový  bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné jeskyně, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky  stanovené v bodu I/16; provozovateli se nařizuje u osoby při vstupu do prostor splnění  podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16  prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje  se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit, 

b) nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla:  

i) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasáváným venkovním vzduchem (přirozené větrání nebo  vzduchotechnika) bez recirkulace vzduchu, 

ii) provozovatel aktivně brání ve vnitřních prostorech shromažďování osob  ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny,  c) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve společných prostorech  koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti, 

10. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií,  výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů,  hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav, 

a) nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit využití nejvýše 75 %  kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků daného vnitřního prostoru v jeden  čas nebo neumožnit přítomnost více návštěvníků ve vnitřních prostorech, než je 1  osoba na 10 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti, podle toho, co umožňuje  přítomnost více návštěvníků, přičemž návštěvníkům se nařizuje udržovat rozestupy  alespoň 1,5 metru, nejde-li o osoby ze společné domácnosti; stejná pravidla se použijí  i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do kterých je vstup regulován;  

b) zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové 

4 

prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 20 osob nesplňují, s výjimkou dětí do  dovršení 6 let věku, podmínky stanovené v bodu I/16; organizátorovi skupinové  prohlídky se nařizuje u osoby před zahájením prohlídky splnění podmínek podle bodu  I/16 kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat;  v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se  organizátorovi takové osobě umožnit účast na skupinové prohlídce, 

11. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6  až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky  č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost  včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let,  včetně péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací  akce a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let, 

a) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce neumožnit  v jeden čas přítomnost více než 1000 osob ve vnitřních prostorech nebo 2000 osob ve  vnějších prostorech, 

b) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce vést evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to  v rozsahu identifikace účastníků a osob poskytujících služby nebo péči nebo jinak  vedoucí aktivitu (jméno, příjmení), jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo)  a informace o čase poskytnutí služby apod. (od kdy, do kdy); tuto evidenci uchovává po  dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby;  

c) zakazuje účast na uvedených aktivitách osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno více než  20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky stanovené  v bodu I/16; provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce se  nařizuje u osoby před zahájením uvedené aktivity splnění podmínek podle bodu I/16 

kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat;  v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce takové osobě  umožnit účast na uvedených aktivitách; jde-li o pravidelné aktivity neměnného kolektivu,  prokazuje se splnění podmínek podle bodu I/16 jedenkrát za 7 dní; trvá-li akce  nepřetržitě déle než 1 den (dále jen „vícedenní akce“), prokazuje se splnění podmínek  stanovených v bodu I/16 ke dni nástupu na akci a dále v případě osob, které ke dni  nástupu na akci prokázaly splnění podmínek podle bodu I/16 písm. b), e) nebo f), ve  frekvenci každých 7 dní; uvedené podmínky se vztahují obdobně na osoby podílející se  na zabezpečení akce, pokud jsou současně přítomné na místě jejího konání,  

d) nařizuje organizátorovi vícedenní akce v případě zjištění pozitivního výsledku  preventivního antigenního testu nebo po oznámení pozitivního výsledku RT-PCR testu  na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedených u účastnící se nebo jinak  přítomné osoby v rámci opakovaného prokazování splnění podmínek podle čl I/16 zajistit  oddělení této osoby od ostatních osob účastnících se vícedenní akce, osobě starší  18 let věku se nařizuje akci neprodleně opustit a v případě osoby mladší 18 let se  organizátorovi nařizuje bezodkladně kontaktovat jejího zákonného zástupce, který zajistí  její odvoz do domácího prostředí, a dále bezodkladně kontaktovat orgán ochrany  veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce a předat mu seznam účastníků  vícedenní akce, včetně telefonních čísel zákonných zástupců osob mladších 18 let nebo  telefonních čísel účastnících se osob starších 18 let k provedení epidemiologického  šetření. O dalším postupu rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle  místa konání akce,

5 

12. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání koncertů  a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů  a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod. (dále jen „sportovní utkání“), kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, a to tak, že  

a) maximální přípustný počet přítomných diváků, návštěvníků nebo posluchačů (dále jen  „diváci“) v případě, že se akce koná ve vnějších prostorech, nesmí být vyšší než  7000 osob; pokud je umožněna přítomnost diváků v sektorech na stání, organizátor  nepřipustí přítomnost více diváků, než je 1 stojící divák na 2 m2 plochy určené pro stání;  divákům se v sektorech na stání nařizuje udržovat maximální možné rozestupy, nejde-li  o osoby ze společné domácnosti, 

b) maximální přípustný počet přítomných diváků v případě, že se akce koná ve vnitřních  prostorech, nesmí být vyšší než 3000 osob a zároveň nesmí být přítomno více diváků  než 100 % celkové kapacity míst k sezení; všichni diváci musí být usazeni,  

c) v případě, že se akce koná ve vnitřních nebo vnějších prostorách s větší kapacitou  sedících diváků než 3000 osob, je přípustný maximální počet přítomných diváků možné  navýšit tak, že lze obsadit až 100 % kapacity sedících diváků, pokud všichni diváci nad  limit 3000 osob splňují podmínku podle bodu I/16 písm. c) nebo d); všichni diváci musí  být usazeni, 

d) zakazuje se účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění  covid-19 anebo které nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky  stanovené v bodu I/16; organizátor akce je povinen při vstupu osoby na akci splnění  podmínek podle bodu I/16 kontrolovat a osoba je povinna mu splnění podmínek podle  bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže,  zakazuje se organizátorovi takovou osobu vpustit na tuto akci,  

e) vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní  plochy musí být nejméně 2 m, 

13. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021  Sb. stanovují podmínky pro konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází  ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné  než uvedené v bodu I/12, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění,  slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, tak, že je ve stejný čas možná přítomnost  nejvýše 20 osob nebo při dodržení následujících podmínek nejvýše 1000 osob, koná-li se  akce ve vnitřních prostorech, nebo 2000 osob, koná-li se tato akce výhradně ve vnějších  prostorech; na akci se zakazuje účast osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více  než 20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky stanovené v bodu  I/16 nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; organizátorovi akce  se nařizuje u osoby před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění podmínek podle  bodu I/16 kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat;  v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se  organizátorovi akce takové osobě umožnit účast na akci; uvedené podmínky se nevztahují  na: 

a) účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného  partnerství, a pohřbu, pokud se jich neúčastní více než 30 osob, 

b) schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů  a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, 

c) shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění  pozdějších předpisů, 

d) sportovní přípravu profesionálních sportovců a sportovní přípravu amatérských  sportovců organizovanou sportovními svazy za podmínky, že sportovci, rozhodčí  a členové realizačního týmu nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 a,  s výjimkou dětí do 6 let věku, splňují podmínky stanovené v bodu I/16; subjektu  organizujícímu sportovní přípravu se nařizuje u uvedených osob splnění podmínek  podle bodu I/16 kontrolovat ve frekvenci jedenkrát za 7 dní a uvedeným osobám se  nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že uvedená osoba  splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se subjektu organizující  sportovní přípravu takové osobě umožnit účast na sportovní přípravě do prokázání 

6 

splnění podmínek podle bodu I/16; subjekt organizující sportovní přípravu vede  evidenci osob účastnících se sportovní přípravy pro potřeby případného  epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace  účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto  evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala sportovní příprava, 

e) na sportovní utkání v rámci profesionální sportovní soutěže nebo sportovní soutěže organizované sportovními svazy za podmínky, že se sportovci, rozhodčímu a členům realizačního týmu zakazuje účast na sportovním utkání, pokud vykazují klinické  příznaky onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do 6 let věku, nesplňují  podmínky stanovené v bodu I/16; organizátorovi sportovního utkání se nařizuje  u uvedených osob před zahájením účasti na utkání splnění podmínek podle bodu I/16 kontrolovat a uvedeným osobám se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16  prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje  se organizátorovi sportovního utkání takové osobě umožnit účast na utkání; organizátor vede evidenci osob účastnících se sportovního utkání pro potřeby  případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to  v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe  telefonní číslo) a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne konání sportovního  utkání, 

f) organizovanou činnost pěveckých sborů, kterou lze organizovat za dodržení podmínek,  že ve skupině je nejvýše 30 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně  1,5 metru, a to za podmínky, že se zakazuje účast osobám, které vykazují klinické  příznaky onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do 6 let věku, nesplňují  podmínky stanovené v bodu I/16; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje  u osob před zahájením činnosti splnění podmínek podle bodu I/16 kontrolovat a  osobám se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že  osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se organizátorovi činnosti pěveckého sboru takové osobě umožnit účast na činnosti; organizátor činnosti 

pěveckého sboru vede evidenci účastníků pro potřeby případného epidemiologického  šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno,  příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovává  po dobu 30 dnů ode dne účasti na této činnosti, 

14. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro výkon  práva pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,  ve znění pozdějších předpisů: 

a) koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou  shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi  skupinami účastníků alespoň 2 metry, 

b) koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat,  s výjimkou osob ze společné domácnosti, rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem  do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, 

15. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro konání  voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů  územních samosprávných celků v případě, že se jej účastní na jednom místě více než  20 osob: 

a) účastníci jsou usazeni tak, aby mezi jednotlivými účastníky bylo vždy volné alespoň  jedno sedadlo, s výjimkou osob ze společné domácnosti, 

b) zakazuje se účast účastníkovi, který vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19  anebo, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu  I/16; provozovateli se nařizuje u účastníka při vstupu do vnitřních prostor splnění  podmínek kontrolovat a účastníkovi se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 

prokázat; v případě, že účastník splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, je  provozovatel povinen takovému účastníkovi neumožnit vstup do vnitřních prostor,

7 

16. stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor  nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto  mimořádným opatřením: 

a) osoba absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem  o provedeném očkování nebo národním certifikátem o dokončeném očkování, že  u očkování uplynulo: 

i) od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle  souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) nejméně 14 dní, nebo ii) od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC  nejméně 14 dní; 

za národní certifikát o provedeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané  v úředním jazyce členského státu Evropské unie nebo v anglickém jazyce oprávněným  subjektem působícím v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie,  jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových  stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky, které obsahuje údaje o očkované  osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny a identifikaci subjektu, který  potvrzení vydal; za národní certifikát o provedeném očkování se dále považuje certifikát  o očkování vydávaný podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID;  za národní certifikát o dokončeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané  alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v třetí zemi občanovi  ČR nebo občanovi Evropské unie s vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo  povolením k trvalému pobytu Českou republikou o tom, že očkování látkou schválenou  Evropskou lékovou agenturou bylo plně dokončeno, a jeho vzor je zveřejněn  v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva  zdravotnictví České republiky; písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované  osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který  potvrzení vydal, a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo  z písemného potvrzení; nebo 

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního  pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo  RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, nebo 

e) osoba na místě podstoupí preventivní antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu  viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem  zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, nebo 

f) osoba ve škole nebo školském zařízení absolvovala podle jiného mimořádného  opatření Ministerstva zdravotnictví nejdéle před 72 hodinami test na stanovení  přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo  povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním  výsledkem, tato skutečnost se dokládá čestným prohlášením, resp. čestným 

prohlášením zákonného zástupce osoby nebo potvrzením školy. 

II. 

S účinností ode dne 1. srpna 2021 od 0:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne 25. června  2021, č.j. MZDR 14601/2021-21/MIN/KAN a mimořádné opatření ze dne 21. června 2021,  č.j. MZDR 14601/2021-20/MIN/KAN. 

8 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Současná epidemická situace ve výskytu onemocnění covid-19 na území ČR je  charakterizována stále vyšším počtem denně nově diagnostikovaných případů ve srovnání  s obdobím mezi druhou polovinou června a první týdnem července tohoto roku, kdy jsme  pozorovali znatelně nižší denní záchyty. Aktuální denní průměrný přírůstek nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 se pohybuje okolo hodnoty 180 případů,  kdežto ve zmíněném období přelomu června a července byl denní průměr okolo 100 případů 

Tento stav je stále nejvíce ovlivněn vývojem na území hlavního města Prahy, a také na území  Středočeského a Plzeňského kraje, tj. kraji s aktuálně nejvyšší 7denní incidencí. Avšak vývoj  posledního týdne naznačuje postupnou stabilizaci vývoje epidemiologické situace v těchto  zmíněných krajích, již nepozorujeme stoupající trend, nýbrž pozvolný, ale kontinuální pokles  nově diagnostikovaných případů, průměrný denní počet případů v těch třech krajích vykazuje  zhruba 20 až 30% pokles v mezitýdenním srovnání. V ostatních krajích se pohybujeme  v posledních týdnech v prakticky totožných hodnotách denních záchytů nových případů  onemocnění covid-19 s občasnými mírnými výkyvy směrem nahoru, tj, k vyšším hodnotám,  jako jsme to sledovali například v kraji Pardubickém. Tyto vyšší průměry jsou však obvykle  ovlivněny vyšším výskytem v rámci lokalizovaného ohniska a nejedná se tak o trendovou  záležitost, která by signalizovala zhoršující se situaci.  

Při deskriptivní analýze věkové struktury případů vidíme i nadále zvýšený záchyt v populační  skupině 16 až 29 let, která představuje stále zhruba 40 % všech případů zachycených  v posledním týdnu, naopak i nadále trvá pozitivní vývoj v populační skupině 65+, kde je podíl  na celkovém počtu případů nižší než 5 %. 

Zvýšený záchyt případů mezi mladými lidmi není neobvyklým jevem ani při pohledu na vývoj  v okolních zemích, nárůst počtu případů je pozorován celosvětově, nezřídka je zde souvislost  s návratem z dovolené, studijního pobytu či po návštěvě hromadných a kulturní akcí, jako tomu  bylo v Nizozemsku či Španělsku. Tento nepřiznivý vývoj souvisí nejen s nedostatečnou  proočkovaností této populační skupiny, ale také s jejím „vzorcem chování“, často se sníženou  ochotou dodržovat nastavená opatření a také vyšším počtem sociálních kontaktů a aktivit  u této věkové skupiny. 

Za rizikové při pohledu nejen na vývoj v ČR, ale také v zahraničí, můžeme považovat aktuálně  zejména setkávání osob z mladších populačních skupin, které nejsou ještě kompletně  naočkovány, na hromadných a jiných podobných akcích, zejména pak ve vnitřních prostorách,  což dokladuje i vyšší počet identifikovaných případů s anamnézou návštěvy tanečních  a hudebních klubů v posledních několika týdnech v několika významnějších clusterech, z nichž  největší čítá aktuálně přes 40 případů, u kterých byla šetřením zjištěna přítomnost v daném  zařízení. Nejrozsáhlejším pak v tomto ohledu byl cluster šetřený v loňském roce, kde bylo  zjištěno téměř 250 případů, u kterých byla zjištěna souvislost s návštěvou daného zařízení  nebo se jednalo o kontaktní onemocnění těchto případů. 

Z hlediska delší časové osy a hodnocení trendu vývoje nárůst počtu případů, který jsme  pozorovali zhruba od počátku července tohoto roku, souvisí s vysokou pravděpodobností  s šířením varianty delta na území ČR. Tento trend poměrně rychlé změny a nárůstu nově  diagnostikovaných případů není neobvyklým jevem ani v ostatních zemích, obdobnou situaci  můžeme pozorovat např. v Nizozemsku, Německu, Řecku, Francii, Velké Británii, USA, Rusku 

9 

či v dalších státech, kde se tato nová varianta začala velmi rychle šířit a aktuálně je minimálně  na úrovni EU již dominantní variantou a představuje většinu nově detekovaných případů. Tento  jev, kdy varianta delta „vytlačila“ do té doby dominantní variantu alfa je primárně zapříčiněn  tím, že varianta delta je charakterizována vyšší transmisibilitou, vědecké publikace uvádějí až  o 60 % vyšší transmisibilitu než u varianty alfa, což znamená, že k nákaze může dojít rychleji  než u varianty alfa [1,2]. Varovným signálem této varianty je pak zejména její schopnost „obejít“  očkování, kdy při zhruba 30% účinnosti vakcinace na tuto variantu po aplikaci první dávky  vakcín s dvoudávkovým schématem lze důvodně předpokládat zvýšené riziko nákazy touto  variantou, což ukazují i publikovaná vědecká data z Velké Británie, která byla publikována  v The New England Journal of Medicine. Tato práce mimo jiné porovnává účinnost vakcín  u různých variant, a to konkrétně mezi variantou alfa a variantou delta [3]. Z tohoto důvodu je  klíčové, zejména s ohledem na podzimní sezónu respiračních nákaz a stále poměrně vyšší  počet neočkovaných osob v seniorní populační skupině, co nejvíce a nejdříve proočkovat tuto  vulnerabilní skupinu s častým výskytem přidružených onemocnění společně s osobami  s oslabenou imunitou, jelikož u těchto kohort obyvatel může mít onemocnění vzhledem k jejich  zdravotnímu stavu závaznější průběh vyžadující hospitalizaci. A očkování, zejména pak plné  očkování, výrazně chrání před závažným průběhem onemocnění, jak deklaruje ve svém  vyhodnocení i britský úřad pro veřejné zdraví Public Health England, který uvádí více než  95% ochranu před hospitalizací u osob očkovaných dvěma dávkami. [4] 

Současná data a trend vývoje sledovaných ukazatelů a parametrů pro hodnocení epidemie  a trend toho vývoje nám ukazují, že po růstové fázi se aktuálně nacházíme ve fázi stagnace  až mírného poklesu a vzhledem k tomu, že se jedná o již delší časový úsek, tak můžeme  hodnotit tento stav jako stabilizovaný, jelikož nepozorujeme v žádném z regionů eskalaci. 

Důležitým a pozitivním momentem současného vývoje je, že se trvající zvýšený záchyt  negativně neprojevil směrem do hodnot klíčového ukazatele „síly“ epidemie, tj. do počtu  hospitalizací, jelikož zátěž zdravotního systému je vysoce významným ukazatelem pro  hodnocení míry rizika pro veřejné zdraví, a v tomto segmentu aktuálně pozorujeme rovněž  situaci stabilizovanou, čemuž výrazně napomáhá i pokračující proočkovanost věkových skupin  obyvatel, u kterých je vzhledem k věku a přidruženým onemocněním vyšší pravděpodobnost  závažného průběhu onemocnění vyžadujícího hospitalizaci. Avšak nutno poznamenat, že  i u nejstarší populační skupiny, tj. u osob starších 80 let, je stále neproočkováno zhruba 20 %  osob, což představuje pro následný vývoj hospitalizací v případě vzniku významnějších  ohnisek vysoce negativní faktor, který se následně může podepsat na segmentu zdravotní  péče, který je navíc ohrožen i dalším aspektem, a to nedostatečnou proočkovaností  u pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách, jelikož stále pozorujeme relativně  vysoký počet zdravotnických pracovníků a pracovníků pobytových sociálních služeb, kteří  dosud nepodstoupili očkování. Důležitost proočkování pracovníků v sociální službách  akcentuje ve svém stanovisku pracovní skupina sociální péče, a to vzhledem k přítomností  rizikové skupiny populace v těchto zařízeních, která je významně v případě nákazy ohrožena,  a za kritickou úroveň proočkovanosti považuje minimálně 80 % u pracovníků v sociálních  službách a minimálně 90 % u klientů/residentů zařízení poskytovatelů sociálních služeb.[5] Tato populační skupina však není jedinou, která není ještě dostatečně naočkována, mnohem  markantnější je to v nižších věkových kategorií, zejména pak u třicátníků, kde se kompletní  proočkovanost pohybuje pouze okolo 35 %, což představuje velmi nízké číslo, a to jak  z pohledu celkové hranice proočkovanosti, tak i ve srovnání s populačním průměrem. 

Denní přehled počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 je pravidelně  zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19.

10 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr . 

II. Důvody, které vedly ministerstvo k vydání mimořádného opatření 

Vzhledem k současnému stabilizovanému vývoji a pozorovanému trendu počtu případů  a zejména pak hospitalizací je tak možné přistoupit k dalšímu řízenému a postupnému  rozvolnění, a to za přesně definovaných podmínek a při dodržení stanovených  protiepidemických opatření, mimo jiné za podmínky pokračující povinnosti prokazování tzv.  bezinfekčnosti ať už pomocí certifikátu o ukončeném očkování, dokladu o prodělání nemoci  nebo negativním výsledkem RT-PCR nebo antigenního testu tak, aby byly i nadále zachovány  mechanismy minimalizující riziko vzniku významných ohnisek nákazy s potenciálem dalšího  šíření. Postupný a řízený proces rozvolňování je nezbytný zejména proto, aby z důvodu  neřízeného rozvolnění nedošlo k výraznému zhoršení epidemické situace a exponenciálnímu  nárůstu počtu nových případů, který by se již netýkal pouze specifické a úzké populační  skupiny, nýbrž by se jednalo s velkou pravděpodobností o celospolečenský zásah, tj. do všech  populačních skupin, což je velmi nežádoucí, jelikož i přes rostoucí počet plně naočkovaných  osob stále nedosahuje proočkovanost populace v ČR kýžené minimální hranice 80 %,  aktuálně je proočkováno kompletně pouze okolo 50 % dospělé populace. To znamená, že  v populaci stále je významný počet osob vnímavých k nákaze, a to i v populační skupině, která  je riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění, více než 500 000 osob starších 60 let  stále není očkováno ani jednou dávkou, což by při pravděpodobnosti závažného průběhu  onemocnění, která je dlouhodobě pozorována u seniorů v rozmezí od 25 do 30 %, a v případě,  že by došlo k eskalaci počtu nových případů a průniku do této zranitelné skupiny, znamenalo  následný nárůst počtu hospitalizací a s tím související zvýšení zátěže zdravotního systému  a při výrazně negativním scénáři i opětovné omezení poskytování standardní péče z důvodu  zahlcení zdravotního systému. Toto zmíněné navíc podtrhuje fakt, že u varianty delta dle studie  publikované v časopise Lancet, vycházející z monitoringu hospitalizací ve Skotsku, je vyšší  pravděpodobnost závažného průběhu právě u osob s vyšším počtem komorbidit, a to primárně  u neočkovaných osob, jak odkazuje i zpráva Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí. [6] 

Cílem opatření stanovených tímto mimořádným opatřením je tak i zajištění mechanismů  minimalizujících riziko těchto výše uvedených negativních scénářů vývoje epidemie a s nimi  souvisejícími opatřeními, která by na tento negativní vývoj musela reagovat přísnějším  způsobem, což se v minulosti ukázalo jako problematické, ačkoliv sice vedly ke kýženému cíli  omezit šíření epidemie onemocnění covid-19, avšak za značnou cenu a s významnými dopady  na společnost a ekonomiku. Proto se Ministerstvo zdravotnictví snaží vyvažovat potřebu  preventivního přístupu a kontroly vývoje onemocnění covid-19 tak, aby opatření byla co možná  nejúčinnější, ale neznamenala tak zásadní dopady pro provoz zejména různých  podnikatelských činností. Pro nastavení jednotlivých opatření i rozhodování o následných  opatřeních je nezbytným a důležitým aspektem vyhodnocování dopadů stanovených opatření  na epidemickou situaci a její trend, a to v pravidelných intervalech, kdy Ministerstvo  zdravotnictví tak činí denně. Cílem je pak zejména zhodnocení jejich efektivity, tj. jejich  účinnost a naplnění stanoveného účelu, pro který byla přijímaná, tj. pro další zpomalování  epidemie. 

Toto mimořádné opatření stanovuje specifická a efektivní protiepidemická opatření  zohledňující princip obezřetnosti a předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením  onemocnění covid-19, zejména s ohledem na činnosti, u nichž je na základě jejich charakteru 

11 

předpokládána vyšší míra rizika přenosu nákazy, a to například z důvodu bližšího a delšího  kontaktu mezi jednotlivými osobami ve vnitřních prostorech, nebo kde není možné v určitých  případech z objektivních důvodů použít po celou dobu ochranný prostředek dýchacích cest  (služby péče o tělo, provozovny stravovacích služeb, sportovní činnost) nebo v místech, kde  dochází k vyšší kumulaci osob na jednom místě v jeden čas (dětské letní tábory, kulturní,  sportovní a jiné hromadné akce apod.).  

Základním cílem mimořádného opatření a jím nastavených podmínek pro provoz  vyjmenovaných činností a poskytování služeb je umožnit jejich smysluplný, avšak bezpečný  provoz. Vychází sice z aktuální epidemické situace, jeho primárním smyslem je však  předcházet zhoršení epidemické situace v blízké budoucnosti. Stanovené podmínky tímto  mimořádným opatřením směřují k minimalizaci rizika přenosu onemocnění covid-19 jak mezi  jedinci, tak zejména snížení rizika zhoršení situace v populaci, a tím k zachování příznivého  vývoje epidemické situace v České republice, který umožní realizaci další fáze rozvolňování  protiepidemických opatření nebo přinejmenším jejich zachování ve stávající podobě.  Bezpečnost provozování některých činností nebo služeb lze výrazně zvýšit požadavkem tzv.  bezinfekčnosti pro všechny účastníky, tzn. absencí příznaků onemocnění, jakými mohou  například být: teplota 37o C a více, suchý kašel, obtíže s dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti  v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně často rýma, průjem, nechutenství nebo  nevolnost. Za průkaz bezinfekčnosti, tedy splnění podmínek pro využití služeb  v provozovnách, je možné považovat a) certifikát o dokončeném očkování, b) doklad  o prodělání nemoci nebo c) negativní výsledek vyšetření na stanovení přítomnosti viru  SARS-Co-V-2 nebo jeho antigenu. Při předložení jednoho z těchto průkazů lze mít s vysokou  mírou pravděpodobnosti za to, že osoba není infekční. Za důkaz dokládající bezinfekčnost  není považován doklad o vyšetření na přítomnost protilátek proti onemocnění covid-19, a to  z důvodů uvedených v odůvodnění bodu I/16. Stanovit výše uvedené podmínky objektivizující  tzv. bezinfekčnost pro určité situace je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno na základě  zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících  zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy je lze svým charakterem a povahou dopadu  přirovnat k opatření podle § 69 odst. 1 písm. g) zákona, podle něhož lze jako mimořádné  opatření při epidemii uložit mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe).  Oprávněnost podmínky testování vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne  6. května 2021 sp. Zn. 5 Ao 1/2021, ve kterém je konstatováno, že pomyslným předobrazem  pro povinnost podrobit se testování může být právě ustanovení § 69 odst. 1 písm. g) zákona  o ochraně veřejného zdraví, přičemž povinnost očkování lze nepochybně srovnat s povinností  testování, a to jak co do povahy této povinnosti a jejího vztahu k účelu právní úpravy, tak také  z hlediska intenzity zásahu do základních práv každého jednotlivce. Svou povahou je tak  očkování jistě srovnatelným (ne-li závažnějším) zásahem jako testování. Z hlediska vztahu  k účelu aplikované právní úpravy se v obou případech jedná o snahu eliminovat infekční  onemocnění a jejich hromadný výskyt, tedy epidemii – i když očkování působí v dlouhodobém  měřítku, zatímco testování, resp. jeho výsledky se vztahují pouze k aktuální situaci v daném  místě a čase. Ačkoli očkování, a zvláště pak povinné očkování, má své odpůrce, z vědeckých  poznatků jasně plyne, že je nejúčinnějším opatřením v oblasti veřejného zdraví, které je  zaměřeno na prevenci infekčních onemocnění a jejich následků. Obdobně je tomu i v případě  testování, které může v prevenci infekčních onemocnění významně napomoci mj. proto, že  jejich část probíhá bezpříznakově nebo s lehkými příznaky infikovaných, kteří se pak aktuálně  podílí na dalším šíření onemocnění. Jednoduše řečeno – může-li Ministerstvo zdravotnictví při  epidemii nařídit mimořádné očkování jednotlivce, může nařídit i jeho testování v souvislosti  s epidemií a prevencí jejího dalšího šíření. Povaha obou těchto opatření je obdobná a rovněž 

12 

tak intenzita jejich zásahu do základních práv jednotlivce, především práva na ochranu  soukromí v podobě garance nedotknutelnosti osoby (čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 Listiny  základních práv a svobod). [Odstavce 31 až 33 rozsudku Nejvyššího správního soudu  sp. zn. 5 Ao 1/2021]. 

Také je tímto mimořádným opatřením stanovena povinnost pro osobu, která chce danou  službu využít nebo se dané činnosti zúčastnit, že nesmí vykazovat klinické příznaky  onemocnění covid-19. Tato osobní zodpovědnost každého z nás by měla být samozřejmostí,  ale z mnoha zkušeností získaných během epidemiologických šetření je zřejmé, že tento  předpoklad je mylný, a proto je zde tato povinnost explicitně uvedena. Zároveň je třeba v této  souvislosti zmínit, že provozovatel nebo organizátor nekontroluje, zda osoba nevykazuje  klinické příznaky, neboť by to bylo v praxi velmi obtížně aplikovatelné (vyhodnocení příznaků  nemoci laikem, riziko sporu se zákazníkem apod.) a problematické, neboť organizátor  a provozovatel obvykle není osobou se zdravotnickým vzděláním, aby například rozlišil  příznaky alergie, které mohou vypadat zčásti podobně jako u onemocnění covid-19 apod., a  není možné to po něm spravedlivě požadovat. Avšak lze se domnívat, že stanovení povinnosti  potenciálnímu zákazníkovi či návštěvníkovi akce, aby ji nenavštěvoval v případě, že má  příznaky onemocnění covid-19, míří do sféry individuálního rozhodnutí člověka, který je  odpovědný za své jednání a jeho dopadů na něj a zejména jeho okolí. 

Toto mimořádné opatření dále omezuje počty osob, které se mohou vyjmenovaných akcí nebo  činností účastnit s cílem regulace hromadění vyššího počtu osob. Při jejich stanovení bylo  vycházeno ze skutečnosti, že vnější prostory jsou z hlediska rizika přenosu onemocnění  covid-19 mnohem bezpečnější než vnitřní, a tedy je zde povolen i vyšší počet osob, které se  dané aktivity mohou účastnit. [7] Průběžné navyšování počtu osob je umožněno z důvodu  zvyšující se proočkovanosti osob, a tedy snižování podílu osob vnímavých k infekci. Snížení  rizika přenosu onemocnění prostřednictvím kapének nebo aerosolu je dále řešeno případným  omezením kapacity především ve vnitřních prostorech. V případě, že by nebyla realizována  žádná mimořádná opatření a nebyly stanoveny příslušné podmínky pro provozování  vyjmenovaných činností a akcí, nelze s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem z vývoje  epidemie v České republice a v řadě dalších zemí světa vyloučit, že by došlo ke vzniku nových  významných ohnisek nákazy, a tím ke zhoršení epidemiologické situace s potenciálem dalšího  šíření do populace. Obdobná opatření, jaká byla a jsou aktuálně přijata v České republice, byla  a jsou realizována i v řadě dalších států nejen v rámci Evropské unie, ale také ve světě a není  výjimkou, že po rozvolnění došlo z důvodu opětovného nárůstu nově diagnostikovaných  případů onemocnění ke znovuzavedení některých opatření nebo zastavení procesu  rozvolňování (Španělsko, Portugalsko, Izrael, Rusko, Nizozemí, Řecko, Jižní Korea, Austrálie  apod.). [8,9] 

Důležitost zachování protiepidemických opatření dokladují právě výše uvedené zahraniční  zkušenosti, kdy například v Nizozemí [8] bylo ustoupeno z plánovaného dalšího rozvolnění  a byla zavedena nová opatření jako reakce na nárůst počtu případů souvisejících zejména  s nočním životem. Obdobný přístup je aplikován i v dalších zmíněných státech, z tohoto  důvodu je nezbytné situaci a trendy vývoje bedlivě monitorovat, a je nutné stále při  rozvolňování postupovat s notnou mírou opatrnosti a obezřetnosti. 

Zaváděná specifická protiepidemická opatření pro jednotlivé činnosti jsou doplňkem  režimových opatření, která jsou všeobecně známa a uplatňována od počátku pandemie,  jakými jsou rozestupy, dezinfekce, větrání a ochrana dýchacích cest. 

13 

Rozestupy (minimálně jeden, ideálně dva metry či více) jsou důležité, aby se minimalizovalo  riziko kapénkové infekce.[10]  

Dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch (kliky, vypínače, zábradlí, madla, stoly, židle  apod.) směřuje k přerušení cesty přenosu prostřednictvím kontaminovaných povrchů nebo  předmětů, která se může také uplatnit v přenosu onemocnění covid-19. Tyto povrchy nebo  předměty mohou být kontaminované respiračními sekrety nebo kapénkami vylučovanými  infikovaným jedincem a k přenosu může dojít nepřímo dotykem těchto povrchů nebo předmětů  a následně dotykem úst, nosu nebo očí. [10, 11]  

Ze stanoviska Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) jasně vyplývá, že  nedostatečné větrání v uzavřených vnitřních prostorech je spojeno se zvýšeným přenosem  respiračních infekcí, včetně onemocnění covid-19. Kromě dostatečného přirozeného větrání  těchto prostorů lze v případě využívání systémů určených k vytápění, větrání a klimatizaci  snížit přenos infekce ve vnitřních prostorech zvýšením rychlosti výměny vzduchu, snížením  recirkulace vzduchu a zvýšeným využíváním venkovního vzduchu.[7]  

Cílem komplexu opatření v boji s onemocněním covid-19, včetně probíhající očkovací  kampaně, je dosáhnout kolektivní imunity, kdy bude možné míti za to, že riziko šíření  onemocnění covid-19 a jeho negativní dopady ve formě masivní zátěže zdravotnického  systému, dopadů na zdraví jednotlivců a dopadů na podnikatelské prostředí a společnost jako  celek budou minimalizovány na co nejnižší úroveň tak, aby fakticky nebyla žádná regulace nad  rámec běžných epidemiologických režimů aplikována. 

Se stále se zvyšující mírou proočkovanosti populace a jejích jednotlivých věkových kohort lze  v kombinaci s tímto mimořádným opatřením postupně připravit další rozvolnění v případě, že  se tato regulace ukáže býti účinnou a efektivní ve snaze bránit šíření epidemie onemocnění  covid-19, a to přiměřenými prostředky, kdy nedochází, i díky stoupajícímu počtu očkovaných  osob, k výraznému omezení provozu podniků a možnosti je navštěvovat těmito  osobami. Zjednodušeně řečeno, s rostoucím počtem očkovaných osob (tedy osob chráněných  proti onemocnění covid-19) dochází ke snižování negativních dopadů do podnikatelské sféry,  jelikož osobám očkovaným (popř. s potvrzením o prodělání nemoci či platným výsledkem  testu) je umožněno tyto služby využívat a provozovatelé těchto služeb tak nejsou vystaveni  riziku, že nebude možné jejich služby využívat. Naopak, s postupem času a se vzrůstající  mírou proočkovanosti populace tak bude stav regulace jejich provozů čím dál blíže  normálnímu stavu před propuknutím epidemie onemocnění covid-19. 

Jelikož pro průběh epidemie a její řešení je rozhodující faktor tzv. reprodukčního čísla, je třeba  obecně konstatovat, že jednotlivá plošná opatření mají různý efekt na omezení šíření nákazy  a navzájem se doplňují. Zjednodušeně je tento efekt vyjádřitelný jako redukce reprodukčního  čísla R. Různá opatření také přinášejí různé náklady a škody. Běžně využívanými měřítky ceny  v ochraně veřejného zdraví a demografii jsou například léta ztraceného života, v hodnocení  hospodářských ztrát HDP, a cenou opatření je i omezení práv občanů. Racionálním cílem sady  přijatých protiepidemických opatření u onemocnění covid-19 musí být redukce reprodukčního  čísla R pod 1, která zaručuje postupný ústup epidemie. Exponenciální charakter šíření  epidemie znamená, že stav s reprodukčním číslem nad 1 není dlouhodobě udržitelný.  

Při hodnocení účinku protiepidemických opatření je nutné zvážit dynamiku epidemie.  Přiměřenost opatření nelze hodnotit izolovaně v jednom časovém okamžiku, ale podle 

14 

výsledného účinku a jejich ceny za delší časové období. Při posuzování vhodnosti  a přiměřenosti protiepidemických opatření je vždy nutné jedno opatření hodnotit v kontextu  celé sady opatření. Nejprostším, ale přesto validním způsobem, jak uvažovat nad vhodností,  účinností a přiměřeností opatření, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla  R, a porovnávat efekt opatření s tím, jaké škody způsobují, případně jak moc zasahují do  různých práv a svobod. Přiměřenost opatření je v maximálním zjednodušení podílem  zmenšení R a ceny opatření (kde cenou je v širokém smyslu míněno i omezení práv a svobod)  a je třeba ji hodnotit v kontextu situace, ve které jsou opatření zaváděna. Faktory snižující R  jsou například vzrůstající počet vakcinovaných osob, rostoucí počet uzdravených po prodělané  nemoci, dobrovolné změny v chování populace směrem k dodržování preventivních opatření  (ochrana dýchacích cest, hygiena rukou, rozestupy, minimalizace rizikových kontaktů),  testování, včasná izolace pozitivních osob a do jisté míry nejspíše i sezónní vlivy. Faktory  zvyšující R jsou pokles protektivního chování populace, nárůst počtu kontaktů, šíření „rizikové“  varianty viru, nedostatečné a pozdní trasování rizikových kontaktů. Za situace, kdy postupně  stoupá míra proočkovanosti populace a šíření onemocnění (počty nových případů, počty  závažných hospitalizací) se pohybují v rozumné míře, je evidentní, že stávající režim opatření  se osvědčil a je třeba udržovat jejich preventivní charakter a predikovat možnosti případného  dalšího rozvolnění. 

K bodu I/1  

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb  a provozovnách těchto služeb, a to s výjimkou činností, které jsou uvedeny v bodě I/11 (služby  péče o děti) a na službu vozidel taxislužby nebo další individuální smluvní přepravy osob. Dále  se tato hygienická pravidla vztahují na provoz knihoven. Cílem těchto opatření je, aby  nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi, a aby byl zajištěn jejich co  nejbezpečnější provoz s ohledem na riziko přenosu onemocnění covid-19. Z toho důvodu  provozovatel v provozovně nesmí připustit více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní  plochy (což fakticky odpovídá potřebě zachovat rozestupy minimálně 1,5 metru mezi  osobami); v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto omezení  nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je  držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka. Prodejní plochou se přitom  rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam  zákazníci mají volný přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty  a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se  nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.  Provozovatel je dále povinen aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších  vzdálenostech, než je 1,5 metru, nejde-li o členy domácnosti. Musí dále zajistit řízení front  čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení  prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální  rozestupy 1,5 metru), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním  postižením, má právo přednostního nákupu. Velmi významným prostředkem proti šíření  epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen umístit dezinfekční prostředky u často  dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky, madla) tak, aby byly  k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné  dezinfekci. V zájmu dodržování shora uvedených pravidel je provozovatel povinen zajistit  informování zákazníků o těchto pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů  u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, dále 

15 

zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo  klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/2  

Stanovují se další hygienická pravidla pro provoz a provozování některých činností  epidemiologicky závažných, a to provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií,  kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb  a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Podmínka poskytování služby je  dodržování rozestupů více než 1,5 metru mezi jednotlivými místy, která je stanovena  s ohledem na stanovenou bezpečnou vzdálenost z pohledu rizika přenosu nákazy v případě,  že v jeden čas bude v provozovně poskytována služba více osobám. Zákazníkovi je stanovena  povinnost využít těchto služeb pouze v případě, pokud nevykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19. Provozovatel musí zajistit, aby služba byla poskytnuta pouze  zákazníkovi, který objektivně doloží tzv. bezinfekčnost (negativní výsledek vyšetření na  onemocnění covid-19, doklad o očkování nebo prodělání nemoci). Podmínka absence  klinických příznaků onemocnění, testování, očkování nebo doložení potvrzení o prodělání  laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19 je nezbytná pro bezpečný provoz  a poskytování služeb v těchto provozovnách, neboť zde dochází k velmi úzkému fyzickému  kontaktu mezi poskytovatelem a zákazníkem, přičemž u některých těchto služeb často ani není  možné v průběhu samotného poskytování služby v těchto provozovnách používat ochranný  prostředek dýchacích cest.  

K bodu I/3  

Důvody pro regulaci provozu provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin jsou ty, že se jedná o místa, kde  se v uzavřeném prostoru potkává řada lidí, kteří jinak spolu běžně nepřicházejí do styku,  a navíc s ohledem na konzumaci potravin, pokrmů a nápojů není možné po nich požadovat  používání ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu přítomnosti v provozovně tak,  jako je tomu v případě jiných provozoven. Svou roli zde sehrává i faktor času, kdy osoba  v těchto provozovnách stráví většinou mnohem delší dobu než např. v obchodě. Takové  prostředí podporuje další šíření onemocnění covid-19. V případě běžného provozu těchto  provozoven pak k uvedenému přistupuje i faktor konzumace alkoholu, po jehož požití lidé často  ztrácí zábrany, resp. jednají jinak, než by jednali, pokud by alkoholické nápoje nepožili.  S ohledem na příznivý vývoj epidemie lze umožnit přítomnost veřejnosti ve vnitřních  a venkovních prostorách provozoven stravovacích služeb, avšak za podmínky, že služby dané  provozovny mohou využít pouze osoby nevykazující klinické příznaky onemocnění covid-19  a zároveň jsou schopny na místě doložit doklad o negativním výsledku testu na přítomnost  viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, o prodělaném onemocnění covid-19 nebo o očkování  proti tomuto onemocnění. Na základě kontrol mimořádného opatření v provozovnách  stravovacích služeb bylo krajskými hygienickými stanicemi zjištěno, že řada pochybení  u fyzických osob byla způsobena nedostatečnou informovaností o stanovených podmínkách  pro vstup do venkovních a vnitřních prostor provozoven stravovacích a obdobných služeb,  proto se ukládá provozovateli povinnost informovat zákazníka o podmínkách vstupu do  provozovny. Výjimka z povinnosti zákazníka případně prokázat svou „bezinfekčnost“ se  vztahuje na provozovny stravovacích služeb, které neslouží veřejnosti, protože jde o místa  určená pro z velké části homogenní skupinu osob ať už v rámci zaměstnání, školy apod.,  a dále z pochopitelných důvodů není splnění této podmínky nutné pro prodej jídla s sebou.

16 

I z důvodu nemožnosti použití ochrany dýchacích cest při konzumaci se s cílem minimalizace  rizika nákazy stanovují maximální možné počty osob u jednoho stolu a rozestupy jednotlivých  skupin zákazníků. Jako prevence nežádoucího shlukování osob je stanovena podmínka, že  každý host musí být usazen a provozovatel má zároveň stanovenu povinnost aktivně bránit  shromažďování osob ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny s tím, že nesmí připustit  v prostorech provozovny více zákazníků, než je v prostorech provozovny míst k sezení pro  zákazníky. Provozovatel je povinen při vstupu do dotčených provozoven zajistit možnost  dezinfekce rukou pro zákazníky. Dále má povinnost zajistit ve všech dotčených provozovnách  dezinfekci povrchů stolů a madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci často  dotýkaných ploch, a zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu bez  cirkulace vzduchu v provozovně. Produkce živé hudby je povolena za podmínky dodržení  vzdálenosti zákazníků od místa určeného pro vystupující minimálně 2 metry a to z důvodu, že  při hlubokém nádechu a výdechu, který je fyziologicky se zpěvem spojen, dochází ke  zvýšenému vylučování kapének z dýchacích cest. Z hlediska zdravotních rizik patří zpěv už  svou podstatou (intenzivní práce s dechem a artikulací) k rizikovým aktivitám. Riziko nákazy  při této činnosti se dále zvětšuje v případě, pokud je tato činnost vykonávána ve vnitřních  prostorách.[7] Tanec je umožněn pouze osobám, které se prokáží certifikátem o ukončeném  očkování, dokladem o prodělané nemoci nebo negativním výsledkem RT-PCR nebo POC  antigenního testu, který byl proveden nejdéle 24 hodin před vstupem do provozovny. Toto  vymezení okruhu osob, které mohou tančit, vychází ze skutečnosti, že při tanci dochází  většinou k velmi těsnému kontaktu mezi osobami a zároveň jde o činnost spojenou s fyzickou  aktivitou, a tedy i zvýšenými nároky na dýchání. Všechny tyto faktory zvyšují riziko přenosu  nákazy. V případě očkovaných osob a osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je  riziko nákazy neporovnatelně nižší a málo pravděpodobné než u neočkovaného jedince nebo  takového, který onemocnění dosud neprodělal.[12] Maximální „stáří“ výsledku vyšetření  provedeného poskytovatelem zdravotní péče je stanoveno na 24 hodin z toho důvodu, že tato  lhůta maximálně snižuje riziko, že od vyšetření do samotné návštěvy dané provozovny dojde  k případné nákaze nebo jejímu propuknutí, a osoba se tak stává infekční. Jinak řečeno, čím  delší doba uplyne mezi provedením testu a návštěvou provozovny, tím vyšší je riziko, že  výsledek tohoto vyšetření nemusí odrážet aktuální stav u dané osoby, tedy že její negativita  stále trvá. Užití samotestu v tomto případě není na místě, protože nelze zaručit kvalitu odběru  vzorku ani kvalitu samotného vyšetřovacího testu. 

Nastavení těchto opatření vedoucích k minimalizaci vzniku významných ohnisek nákazy  podporují zmapované výskyty v souvislosti s tancem, a to např. v Jižní Koreji, kde byl  zaznamenám významný cluster čítající více než 100 případů v souvislosti s taneční fitness  skupinou[13] či analyzované výskyty v Hongkongu, kde clustery s největším počtem případů  připadaly na tento typ provozovny.[14] Z obecného pohledu hodnotí většina států  noční/taneční kluby jako vysoce rizikové, např. Australian Health Protection Principal  Committee (AHPPC)[15] hodnotí tato místa jako vysoce riziková, a to z důvodu vyššího počtu  osob na jednom místě v jeden čas, nemožnosti dodržení dostatečných rozestupů,  promíchaností lidí, kteří se navzájem neznají (tj. nejedná se o homogenní skupiny), aktivit jako  je zpěv nebo tanec často v uzavřených prostorách s nedostatečnou ventilací, a v neposlední  řadě je pobyt zde většinou spojen s konzumací alkoholu. To vše v konečném důsledku zvyšuje  míru rizika pro tyto prostory a činnosti. Výše uvedené podporuje také publikace amerického  Centers for Disease Control and Prevention (CDC), kde je popisován vznik clusteru čítajícího  74 případů onemocnění covid-19 u návštěvníků nočního klubu v Německu s tím, že  onemocnění se týkalo také více než 50 % zaměstnanců, kteří tak přispěli k dalšímu šíření  nákazy, nebo byl publikován cluster s potvrzenými 46 případy nákazy covid-19 v souvislosti  s otevření baru v Illinois, kdy následně došlo k zavlečení nákazy do zařízení dlouhodobé péče 

17 

a místní školy.[16,17] Tyto závěry potvrzují i výskyty v těchto provozovnách zaznamenané  v průběhu epidemie onemocnění covid-19 v ČR, a to i v souvislosti s vyšším počtem  identifikovaných případů s anamnézou návštěvy tanečních a hudebních klubů v posledních  třech týdnech v několika významnějších clusterech, z nichž největší čítá aktuálně přes  40 potvrzených případů onemocnění, u kterých byla šetřením zjištěna přítomnost v daném  zařízení. Nejrozsáhlejším pak v tomto ohledu byl cluster šetřený v loňském roce, kde bylo  zjištěno téměř 250 případů, u kterých byla zjištěna souvislost s návštěvou daného zařízení  nebo se jednalo o kontaktní onemocnění těchto případů. 

Podmínka stanovená pro tanec se nevztahuje na oslavy svatby, prohlášení osob o tom, že  spolu vstupují do registrovaného partnerství, a hostiny po pohřbu. Tato výjimka je stanovena  z důvodu významnosti těchto událostí v životě člověka, a navíc jde o omezenou skupinu osob,  které jsou spolu vždy v nějakém vztahu a vzájemně se znají a jejich případné trasování by tak  bylo mnohem jednodušším. Naproti tomu v provozovnách typu restaurace, baru, tanečního  klubu, diskotéky apod. se setkávají osoby z různých míst bez jakékoliv vzájemné vazby a bez  jejich jakékoliv evidence a trasování kontaktů v tomto případě je velmi složité. Což se mimo  jiné prokázalo v létě 2020 při vzniku jednoho z největších ohnisek onemocnění covid-19 v ČR  v celém průběhu pandemie, které vzniklo v takovémto typu provozovny, a z kterého došlo  k šíření nákazy do většiny krajů. Trasování v tomto případě naráželo na skutečnost, že  docházelo především při tanci a konzumaci alkoholických nápojů k náhodnému kontaktu zde  přítomných osob, které pak nebyly v případě potvrzení své pozitivity při epidemiologickém  šetření schopny identifikovat své kontakty.  

K bodu I/4  

Stanovují se hygienická pravidla pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující  5 000 m2 tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi.  Provozovatel je povinen zajistit viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů  mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na  podlaze veřejných prostor apod.), a tak zamezit shlukování osob zejména ve všech místech,  kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory,  záchody apod. Cílem všech shora uvedených opatření je zajištění bezpečného provozu  nákupních center, která jsou spojena s návštěvou velkého množství osob často z různých  krajů a tyto osoby obvykle v uzavřených prostorech centra tráví dlouhou dobu. K zabránění  šíření epidemie této vzdušné nákazy je provozovatel povinen zajistit maximální možnou  cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace  vzduchu v objektu.  

K bodu I/5 

Stanovují se specifická protiepidemická opatření pro provozování prodeje na trzích, tržištích  a v mobilních provozovnách. Provoz těchto činností je uskutečňován většinou pod širým  nebem, ale zároveň jde o místa, kde se často na malém a omezeném prostoru potkává velký  počet osob, které jinak spolu nepřicházejí do styku, a takové prostředí může přispívat k  onemocnění covid-19. Z toho důvodu se stanovují specifické podmínky provozu ve formě  odstupů osob mezi sebou a jednotlivých stánků mezi sebou, a to i z důvodu časté konzumace  jídla a nápojů, která je většinou spojena s pobytem na těchto místech, a tedy pohybu na těchto  místech i bez ochranného prostředku dýchacích cest. Provozovatel má také stanovenu  povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně čekacích zón, což je dalším  faktorem minimalizujícím riziko nákazy. V případě konzumace pokrmů včetně nápojů přímo na 

18 

místě jsou stanoveny obdobné podmínky jako u provozoven stravovacích služeb a to, aby  u jednoho stolu seděly nejvýše 4 osoby, s výjimkou osob ze společné domácnosti. Pokud by  se jednalo o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že mezi  skupinami nejvýše 4 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5  metru. K zajištění dezinfekce rukou je provozovateli stanovena povinnost umístit nádoby  s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa.  

K bodu I/6  

Reguluje se poskytování ubytovacích služeb v nezbytně nutné míře tak, že ubytovací služby  nemůže využít osoba, která vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, a dále pokud  poskytovateli ubytování nedoloží negativní výsledek testu nebo doklad o očkování nebo  potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19. Velmi významným  prostředkem proti šíření epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen zajistit při  vstupu do provozovny ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistí pravidelnou dezinfekci dotykových ploch ve společných prostorách (kliky, madla,  zábradlí, vypínače). Vzhledem k průměrné inkubační době onemocnění covid-19 je v případě  pobytu v ubytovacích službách déle než 7 dní povinností zákazníka absolvovat opětovně  vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu s negativním výsledkem  (nejde-li o osobu očkovanou nebo po prodělání onemocnění – ta jen prokazuje, že splnění  podmínky trvá, vzhledem k tomu, že i splnění těchto podmínek je časově omezeno). Test je  tedy třeba s frekvencí ne déle než jedenkrát za 7 dní opakovat, proto se umožňuje ubytování  pouze na 7 dní s tím, že po doložení negativního výsledku testu může být opět na dobu 7 dní  prodlouženo. Tato podmínka opakování testu je stanovena i z toho důvodu, že se během  pobytu nedá vyloučit kontakt s infekcí. V případě, že by se toto testování neprovádělo, je  zvýšené riziko rychlého šíření infekce mezi ostatní hosty a zaměstnance ubytovacích zařízení,  neboť se jedná o vnitřní prostory, často spojené s provozovnou stravovacích služeb, kde se  během konzumace stravy nepoužívá ochranný prostředek dýchacích cest. Opomenout nelze  ani fakt, že se jedná o dočasnou ubytovací službu, u které lze předpokládat vysokou fluktuaci  osob z různých míst včetně zahraničí, přičemž infekce může být šířena z takovéhoto  potenciálního ohniska nákazy do dalších míst České republiky i za její hranice. Z uvedených  pravidel jsou nicméně stanoveny výjimky pro určité skupiny osob, kdy by jejich dodržení bylo  v zásadě rozporné s účelem ubytování (osoby ubytovávané za účelem izolace, v bytové nouzi  apod.).  

K bodu I/7  

Obecnou kontraindikací pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče je i podle vyhlášky  č. 2/2015 Sb. infekční onemocnění přenosné z člověka na člověka, kterým covid-19 je.  Omezuje se proto poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že ji lze poskytovat jen  za určitých podmínek, aby se v co největší míře předešlo šíření nákazy v rámci lázeňských  zařízení. Obecně pro poskytování lázeňské péče jsou nastavena protiepidemická opatření  tvořící tzv. vstupní bariéru do lázeňského zařízení. Nezbytnou podmínkou je negativní  výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě laboratorní  průkaz o prodělání onemocnění covid-19 či doklad o očkování a zároveň osoba při nástupu  do lázeňského zařízení nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19. I zde je,  shodně jako u ubytovacích služeb, povinnost provádět testování, popř. opětovně doložit  splnění podmínky očkování nebo prodělání nemoci každých 7 dní. 

19 

K bodu I/8  

S ohledem na skutečnost, že sportovní aktivitu lze z pochopitelných důvodů převážně  provozovat pouze bez použití ochranného prostředku dýchacích cest, musí provozovatel  zajistit, že vnitřní sportoviště využije pouze osoba, která mu doloží negativní výsledek testu na  přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě doklad o prodělání onemocnění  covid-19 nebo o očkování a do uvedených prostor může vstoupit pouze osoba, která  nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19. V případě skupinových lekcí musí být mezi  jednotlivými účastníky dodržován bezpečný rozestup alespoň 1,5 metru. Z důvodu zvýšených  nároků na dýchání, které jsou většinou se sportovní aktivitou spojené, je provozovateli  stanovena podmínka zajistit ve vnitřním prostoru provozovny maximální možnou cirkulaci  vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu. Za dodržení všech výše uvedených podmínek je  předpoklad minimalizace rizika přenosu nákazy při provozu vnitřních sportovišť.  

K bodu I/9  

Z důvodu minimalizace rizika přenosu onemocnění covid-19 při činnosti, u které nelze použít  ochranný prostředek dýchacích cest, jako je provoz umělých koupališť (plavecký bazén,  koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun  a solných jeskyní, ale s ohledem na stabilizovanou epidemickou situaci není žádným  způsobem omezena maximální kapacita návštěvníků dané provozovny, avšak za podmínky,  že osoba, která danou provozovnu navštíví nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění  covid-19. Provozovatel je povinen do uvedených prostor vpustit pouze osobu, která se prokáže  negativním výsledkem vyšetření na onemocnění covid-19, nebo dokladem o očkování nebo  prodělání onemocnění, s výjimkou dětí do 6 let věku, a dále osoby musí dodržovat od ostatních  osob rozestup minimálně 1,5 metru (nejde-li o členy společné domácnosti). Podmínka zajistit  maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo  klimatizace) bez recirkulace vzduchu v provozovně dále snižuje riziko nákazy. Provozovatel  má také stanovenu povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně čekacích zón  a tím dále minimalizovat riziko přenosu onemocnění.  

K bodu I/10 

Provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů,  zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání  veletrhů a prodejních hospodářských výstav je regulován, pokud jde o pobyt osob v jejich  vnitřních prostorech, a to tak, že je povoleno nejvýše 75 % kapacity z maximálního možného  počtu návštěvníků daného vnitřního prostoru v jeden čas nebo přítomnost 1 osoby na 10 m2 vnitřní plochy přístupné veřejnosti za dodržení rozestupů alespoň 1,5 metru mezi jednotlivými  osobami (nejde-li o členy společné domácnosti). Cílem této regulace je zajistit mezi osobami  bezpečnou vzdálenost a tím minimalizaci rizika přenosu onemocnění, ale zároveň co nejméně  omezit provoz uvedených míst v době letních prázdnin.  

Skupinové prohlídky se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické známky  onemocnění covid-19. V případě skupinové prohlídky s účastí více jak 20 osob je stanovena  povinnost pro všechny účastníky takové prohlídky se prokázat před jejím zahájením  negativním výsledkem testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě  dokladem o prodělání onemocnění covid-19 nebo o očkování a organizátor má povinnost  splnění této podmínky kontrolovat a osobě, která splnění podmínky nedoloží, neumožnit účast.  K regulaci vnitřních prostorů je přistoupeno z důvodu většího rizika přenosu nákazy  prostřednictvím kontaminovaných kapének právě v uzavřeném prostoru a dále také z důvodu,  že skupinové prohlídky vždy trvají v řádu několika desítek minut a jde tedy o dlouhodobý 

20 

kontakt mezi osobami, přičemž jde většinou o osoby z růst míst ČR včetně zahraničí. Velikost  skupiny s podmínkou prokázaní tzv. bezinfekčnosti je stanovena z toho důvodu, že se  vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy a  také vzrůstá riziko nákazy. Zároveň je smyslem tohoto vymezení usnadnit činnost  provozovatelům tím, že mohou organizovat skupinové prohlídky i pro osoby bez dokladu o tzv.  bezinfekčnosti, byť pro skupinu o velmi omezeném počtu osob. 

K bodu I/11  

Za omezených podmínek se umožňuje provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve  věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky  č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost  včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné  podobné akce pro osoby mladší 18 let, a to v návaznosti na aktuální příznivou epidemickou  situaci ve výskytu onemocnění covid-19. Službu je možné poskytovat (nebo akci konat) ve  vnitřních prostorech v jeden okamžik maximálně pro 1000 osob, ve vnějších prostorech pro  2000 osob.  

Pro účastníky akce je stanovena povinnost, že nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění  covid-19. Provozovatel zařízení, poskytovatel služby nebo organizátor má povinnost zajistit,  aby se dané akce nebo činnosti neúčastnila osoba, která v případě, že se má účastnit více jak  20 osob, nedoloží negativní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho  antigenu, popřípadě doklad o prodělání onemocnění covid-19 nebo o očkování. Velikost  skupiny s podmínkou prokázání tzv. bezinfekčnosti je stanovena z toho důvodu, že se  vzrůstajícím počtem osob ve skupině vzrůstá riziko nákazy. Zároveň je v takto omezené  skupině v případě výskytu onemocnění usnadněné trasování rizikových kontaktů a z toho  vyplývající včasné nařízení karantény pro tyto osoby. 

Vzhledem k stávající epidemické situaci a s ohledem na princip předběžné opatrnosti byly  stanoveny podmínky pod písmeny c) a d), které podmiňují účast na daných akcích doložením  negativního výsledku vyšetření na onemocnění covid-19, event. dokladu o prodělaném  onemocnění nebo absolvovaném očkování. Zohledněna byla skutečnost, že v rámci  prázdninových akcí pro děti a mladistvé se vytváří kolektivy z dětí, které se ve většině případů  během školního roku nestýkají a mohou být v podstatě z celé republiky, přičemž tyto kolektivy  jsou charakterizovány blízkým fyzickým kontaktem, v případě pobytových akcí až 24 hodin  denně. Při nastavení povinnosti byla dále zohledněna reálná možnost zvládnutí uložených  povinností, a to jak rodiči, tak organizátory akcí. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že účastníci  vícedenních akcí (typicky pobytové tábory, příměstské tábory) prokazují „bezinfekčnost“ pouze  první den akce. Pro tyto akce mohou děti jako doklad využít též čestné prohlášení  o absolvování preventivního testu ve škole nebo školském zařízení v souladu s jiným  mimořádným opatřením; toto bylo využitelné především na počátku prázdnin, nicméně některé  školní akce (vzdělávání, zkoušky), při nichž bude prováděno „školní testování“ budou probíhat  i v prázdninovém období. Pokud akce trvá déle než 7 dní, mají osoby, které bezinfekčnost  prokazovaly pouze výsledkem antigenního testu, povinnost podstoupit opakované preventivní  testování, a to s frekvencí každých 7 dní pobytu. Povinnost opakovaného testování se  nevztahuje na ty účastníky, kteří při nástupu na akci doloží PCR test ne starší 7 dnů, doklad  o očkování nebo prodělání nemoci. Přestože by bylo optimální, aby byl PCR test proveden  nejdéle 72 hodin před konáním akce a následně po 7 dnech zopakován, nebo byl opakovaně  proveden alespoň preventivní antigenní test, s ohledem na organizační obtíže provádění testů  u dětí v prázdninovém období a zejména pak v průběhu akcí, které se navíc konají zpravidla 

21 

v přírodě a jsou doprovozeny dalšími režimovými doporučeními (např. doporučením  nenavštěvovat veřejně přístupná místa, necestovat veřejnou dopravou apod.), bylo  v návaznosti na požadavky pořadatelů těchto akcí přistoupeno k uvedenému kompromisnímu  řešení. K zamezení dalšího šíření onemocnění covid-19 je v případě zjištění pozitivního  výsledku vyšetření stanovena povinnost organizátora zajistit izolaci této pozitivní osoby  od ostatních osob, bezodkladně kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle  místa konání akce a předat mu tímto mimořádným opatření stanovený rozsah informace  o účastnících dané akce, a dále zajistit, aby osoba s pozitivním výsledkem vyšetření akci  neprodleně opustila s ohledem na svůj věk sama nebo v doprovodu svého zákonného  zástupce. V případě pravidelných akcí (například zájmová činnost, která se koná pravidelně  několikrát týdně), které se konají za účasti homogenního kolektivu, se obdobně  „bezinfekčnost“ prokazuje jedenkrát za 7 dnů. Poskytovatel služby / organizátor akce má  povinnost vést evidenci osob po dobu nezbytnou pro provedení epidemiologického šetření  orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném rozsahu. Aby evidence mohla sloužit  pro uvedený účel, měla by obsahovat identifikaci účastníka (jméno, příjmení), jeho kontaktní  údaje (nejlépe telefonní číslo), informaci o čase poskytnutí služby / konání akce (od kdy,  do kdy) a informaci, který zaměstnanec poskytoval služby (nebo osoba vedoucí danou  aktivitu). Tuto evidenci je poskytovatel / organizátor povinen uchovávat 30 dnů ode dne  poskytnutí služby. V případě vícedenní akce se tím rozumí den jejího skončení. Evidence osob  má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných kontaktů v případě výskytu  onemocnění mezi účastníky. V takové situaci, jak ukázala dosavadní zkušenost z epidemie  onemocnění covid-19 v ČR, tato evidence urychlí epidemiologické šetření, mnohdy prováděné  napříč několika kraji, a následné nastavení adekvátních protiepidemických opatření.  

K bodu I/12  

Regulace konání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých  představení včetně cirkusů a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod., kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě spočívá především v požadavku na  bezinfekčnost účastníků. Osoba se může dané akce zúčastnit pouze v případě, že nevykazuje  klinické příznaky onemocnění covid-19, a pokud je schopna doložit doklad o tzv.  bezinfekčnosti. Organizátorovi akce se pak stanovuje povinnost kontroly dokladu o tzv.  bezinfekčnosti kontrolovat a nesmí umožnit vstup osobám, které tuto podmínku nesplňují. 

Další omezení spočívá ve stanovení maximálního počtu osob a to tak, že v případě, že se  akce koná ve vnitřních prostorech, je přípustný počet přítomných diváků ne vyšší než 100 %  celkové kapacity míst k sezení a zároveň celkový počet přítomných osob nesmí být vyšší než  3000 osob za podmínky pouze usazených diváků; v případě, že se akce koná ve vnějších  prostorech nesmí být celkový počet přítomných osob vyšší než 7000 osob. V případě stojících  diváků je umožněn 1 stojící divák na 2 m2 plochy určené pro stání a divákům se v sektorech  na stání nařizuje udržovat maximální možné rozestupy, nejde-li o osoby ze společné  domácnosti.  

V případě, že se akce koná v prostorách, ať již vnitřních nebo vnějších, s větší kapacitou  sedících diváků než 3000 osob, je přípustné maximální počet přítomných diváků navýšit na  100 % kapacity sedících diváků s tím, že všichni diváci nad limit 3000 osob se musí prokázat  certifikátem o ukončeném očkování nebo dokladem o prodělané nemoci. Organizátor akce ve  vnějších prostorech s větší kapacitou sedících diváků než 3000 osob si tak dle konkrétní  situace může zvolit vhodnější režim, tzn. využít plnou kapacitu prostor, avšak za podmínky, že  účastníci nad uvedený počet 3000 osob splní přísnější podmínky, nebo povolit účast  maximálně 7000 účastníků za standardních podmínek. Toto navýšení kapacity pouze pro takto 

22 

definovanou skupinu osob vychází ze skutečnosti, že riziko nákazy u očkovaných osob  a u osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je výrazně menší než u osob, které se  prokázaly negativním výsledkem PCR nebo antigenního testu daného stáří. Stejně tak je  u těchto osob výrazně nižší riziko, že se v případě kontaktu s onemocněním nakazí. [12,13] 

Dále je stanovena podmínka minimální vzdálenosti diváků od jeviště nebo jiného místa  určeného pro vystupující nebo sportovní plochy, která musí být nejméně 2 metry, a to z toho  důvodu, že účinkující při vlastní produkci nepoužívají ochranných prostředek dýchacích cest  a zároveň tato produkce může být spojena se zpěvem nebo jinými zvýšenými hlasovými  projevy (hlasitá mluva, křik, zpěv), které samy o sobě představují nárůst rizika přenosu  onemocnění.  

K bodu I/13  

Omezují se veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě,  jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu I/12, taneční, tradiční  a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, které  jsou limitovány maximální přítomností 20 osob v jeden okamžik. S ohledem na stále příznivý  vývoj epidemické situace dochází ve vnitřních prostorech k umožnění přítomnosti až  1000 osob, v případě akce konané výhradně ve vnějších prostorech potom až 2000 osob.  

Velikost skupiny s podmínkou prokázaní tzv. bezinfekčnosti je stanovena z toho důvodu, že  se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy  a také vzrůstá riziko nákazy. Zároveň je smyslem tohoto vymezení usnadnit činnost  organizátorům těchto akcí tím, že mohou organizovat akce i pro osoby bez dokladu o tzv.  bezinfekčnosti, byť pro skupinu o velmi omezeném počtu osob. 

Dále se stanovují obecné podmínky, že dané akce se mohou zúčastnit pouze osoby, které  nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19, a které jsou schopny doložit negativní  výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu či doklad o prodělání  onemocnění covid-19 nebo doklad o očkování. V případě, že je vstup na akci regulován  (typicky vstupenkou), má osoba povinnost prokázat splnění podmínek organizátorovi akce  stejně jako v jiných případech, kdy je vstup vázán na splnění těchto podmínek, přičemž  organizátor má stejně jako v ostatních obdobných případech povinnost toto prokázání  vyžadovat a bez doložení osobu na akci nevpustit. Pokud vstup regulován není, musí být  osoba připravena na místě prokázat splnění podmínek alespoň orgánu kontroly (orgánu  ochrany veřejného zdraví), obdobně jako je tomu u provozoven stravovacích služeb. Výjimka  pod písmenem a) je stanovena pro svatby, prohlášení osob o vstupu do registrovaného  partnerství a pohřby, jichž se může účastnit maximálně 30 osob bez nutnosti splnění výše  uvedených podmínek. Tato výjimka je stanovena z důvodu umožnění konání těchto  významných událostí v životě člověka i bez nutnosti, aby účastníci dokládali svou  „bezinfekčnost“, a to za podmínky velmi omezeného počtu účastnících se osob, který zaručuje  v případě potřeby vytrasování všech kontaktů, a kdy lze předpokládat, že při tomto počtu půjde  většinou pouze o členy rodiny, popř. osoby velmi blízké. Další výjimky pod písmeny b) a c) se  pak stanovují pro schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci,  soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, a pro shromáždění konaná  podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Tyto  akce jsou regulovány zvlášť, byť obdobnými principy, v bodech I/14 a I/15. 

Výjimka pod písmeny d) a e) je stanovena z důvodu, že při sportovní aktivitě není  z pochopitelných důvodů možné používat ochranný prostředek dýchacích cest, a tedy zvýšené  riziko přenosu nákazy. K obecně stanoveným podmínkám (povinnost účastníka nevykazovat  klinické příznaky onemocnění covid-19 v případě účasti na akce a prokázat tzv. bezinfekčnost, 

23 

povinnost organizátora podmínku bezinfekčnosti kontrolovat a osobě, která se jí neprokáže  neumožnit účast na akci) je navíc stanovena povinnost evidence osob, které se dané sportovní  aktivity zúčastnily. Cílem tohoto opatření je v případě výskytu nákazy v daném kolektivu  usnadnit následné trasování epidemiologicky významných kontaktů a tím včasné podchycení  případného ohnisky nákazy.  

Výjimka pod písmenem f) je stanovena z důvodu, že zpěv je z hlediska šíření a přenosu  onemocnění covid-19 považován za jednu z nejrizikovějších aktivit, při které navíc nelze použít  ochranný prostředek dýchacích cest, je proto nutné pro činnost pěveckých sborů stanovit  přísnější podmínky, jakými jsou skupina maximálně 30 osob za dodržení rozestupů alespoň  2 metry mezi jednotlivými osobami a dále nezbytná podmínka nepřítomnosti klinických známek  onemocnění covid-19 a povinnost prokázat „bezinfekčnost“ prostřednictvím negativního  výsledku vyšetření na onemocnění covid-19 nebo doložení dokladu o očkování nebo potvrzení  o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění, s výjimkou dětí do 6 let věku. Dále je  organizátorovi činnosti pěveckých sborů stanovena povinnost vést evidenci osob pro potřeby  případného epidemiologické šetření. Tato evidence usnadní následné trasování rizikových  kontaktů.  

K bodu I/14 

Stanovují se pravidla pro shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů a to tak, aby nebylo dotčeno právo osob  pokojně se shromažďovat, ale zároveň bylo sníženo riziko přenosu nákazy. Z důvodu  minimalizace zásahu do tohoto práva byla v případě těchto shromáždění stanovena pouze  základní protiepidemická opatření (dodržování rozestupů a dezinfekce rukou).  

K bodu I/15 

Obdobně se stanovují podmínky pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu  právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků v případě, že se jej  účastní na jednom místě více než 20 osob z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob  shromážděných v jeden čas na jednom místě stoupá riziko nákazy.  

K bodu I/16  

Vymezuje se okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků o získané  imunitě nebo šíření onemocnění covid-19 umožňuje vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech v případě, že nemají  žádné klinické příznaky onemocnění covid-19, a buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se,  že dle stávajících mezinárodních doporučení Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají v době do 180 dní od  záchytu onemocnění dostatečnou hladinu protilátek, která ve většině případů ochrání před  reinfekcí, anebo od dokončeného očkování podle SPC dané očkovací látky uběhlo nejméně  14 dní. Alternativou k doložení s velkou pravděpodobností získané imunity po prodělané  nemoci nebo očkování je pro účely umožnění vstupu do některých vnitřních a vnějších prostorů  doložení negativního výsledku RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který není  starší než 7 dnů, nebo negativního výsledku POC antigenního testu na přítomnost antigenu  viru SARS CoV-2, provedeného zdravotnickým pracovníkem, který nesmí být starší než  72 hodin od odběru biologického materiálu. Vstup do některých vnitřních a vnějších prostorů  a účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech je také umožněn osobě, která přímo na  místě podstoupí preventivní antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV 2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou 

24 

osobou, s negativním výsledkem. Vstup je umožněn i osobě, která ve škole nebo školském  zařízení absolvovala podle jiného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nejdéle  před 72 hodinami test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro  sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou,  s negativním výsledkem a tato skutečnost se dokládá čestným prohlášením, resp. čestným  prohlášením zákonného zástupce osoby nebo potvrzením školy. Mimořádným opatřením se  dále definuje národní certifikát o provedeném očkování. Jedná se o písemné potvrzení vydané  alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v České republice, v jiném  členském státě Evropské unie, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních  certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky, které  obsahuje údaje o očkované osobě, podaném typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci  subjektu, který potvrzení vydal, nebo certifikát o očkování vydávaný podle nařízení Evropské  unie o digitálním certifikátu EU COVID. Vstup do vybraných vnějších a vnitřních prostorů se  dále umožňuje osobě, která byla očkována proti onemocnění covid-19 a tuto skutečnost doloží  národním certifikátem o dokončeném očkování, za který se považuje písemné potvrzení  vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v třetí zemi občanovi  České republiky nebo občanovi Evropské unie s vydaným potvrzením k přechodnému pobytu  nebo povolením k trvalému pobytu Českou republikou, o tom, že očkování látkou schválenou  Evropskou lékovou agenturou bylo plně dokončeno, a jeho vzor je zveřejněn v seznamu  uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České  republiky (písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu  vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal a tyto údaje musí být  možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení), a že od dokončení očkování  uplynulo nejméně 14 dní. 

Ministerstvo zdravotnictví v prvé řadě uvádí, že si je vědomo aktuální judikatury Nejvyššího  správního soudu, který rozsudkem ze dne 9. července 2021, sp. zn. 6 Ao 21/2021 shledal  v rozporu se zákonem ustanovení čl. I bodu 18 mimořádného opatření MZ ze dne 14. května  2021 čj. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN, přičemž se v tomto rozsudku vyjádřil k otázce osob,  které sice neprodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19 (neměly pozitivní výsledek  RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2), nicméně vyšetřením u nich byla zjištěna  přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Ministerstvo zdravotnictví nicméně s ohledem na  současný stav vědeckého poznání ohledně onemocnění covid-19 způsobeného virem SARS CoV-2 i nadále zastává názor, že samotnou skutečnost spočívající v přítomnosti protilátek proti  viru SARS-CoV-2 v krvi jakékoli osoby, aniž by u ní bylo zároveň laboratorně potvrzeno  prodělání onemocnění covid-19, nelze postavit na roveň laboratorně potvrzenému prodělání  tohoto onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví vedou k tomuto závěru následující důvody: 

Z hlediska současného stavu vědeckého poznání o chování viru SARS-CoV-2 a lidské imunity  po prodělání onemocnění covid-19 způsobeného tímto virem je ve světě obecně přijímána  skutečnost, že po prodělání onemocnění covid-19 lze na fyzickou osobu po dobu 180 dnů od  prvního pozitivního testu (RT-PCR testu nebo antigenního testu potvrzeného konfirmačním  RT-PCT testem) pohlížet jako na chráněnou proti tomuto onemocnění. V případech  laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19 pak zcela zřetelně existuje výchozí bod, od  něhož lze uvedenou 180denní lhůtu počítat – tímto výchozím bodem je den prvního pozitivního  testu. Po uplynutí 180denní lhůty se pak na danou osobu opět pohlíží jako na osobu, která  onemocnění covid-19 neprodělala (samozřejmě za předpokladu, že v předmětné lhůtě  neabsolvovala očkování nebo neprodělala onemocnění znovu). Přitom však nehraje roli, zda  dotyčná osoba má po prodělání tohoto onemocnění v krvi protilátky (a v jaké míře) či nikoli.  Jde tedy o jakousi fikci bezinfekčnosti, ze které ostatně vychází i pro ČR závazné nařízení  Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021, o rámci pro 

25 

vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení  v souvislosti s onemocněním covid-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění  volného pohybu během pandemie covid-19. 

V případech osob, které sice mají v krvi určitou hladinu protilátek proti viru SARS-CoV-2, popř.  prokázanou jejich pouhou přítomnost, a tedy onemocnění covid-19 zřejmě prodělaly  bezpříznakově nebo nebyly testovány (není přitom podstatné, proč test nepodstoupily), je však  situace jiná. V prvé řadě zde chybí shora zmíněný výchozí bod, od kterého je možné počítat  zmíněnou 180denní lhůtu. Uvedené v praxi znamená, že v době absolvování vyšetření na  přítomnost protilátek nelze zjistit, kdy přesně fyzická osoba onemocnění covid-19 ve  skutečnosti prodělala a zda je tedy na počátku, uprostřed či těsně před uplynutím zmíněné  180denní lhůty. Současný stav vědeckého poznání totiž neumožňuje toto datum zpětně  stanovit, a to zejména s ohledem na to, že stejně jako je průběh onemocnění covid-19  u každého jiný, je jiná i hladina protilátek, která se v reakci na prodělání tohoto onemocnění  u různých osob vytvoří, a jiná je i doba, po kterou protilátky proti viru SARS-CoV-2 v krvi  přetrvávají. Jinými slovy platí, že u někoho může mít prodělání onemocnění covid-19  za následek vysokou hladinu protilátek v krvi i po velmi dlouhou dobu, u jiného může dojít  k tomu, že hladina protilátek po prodělaném onemocnění bude nízká a rychle vymizí. Možné  jsou však i kombinace uvedených možností, tedy vysoká hladina protilátek po krátkou dobu,  či nízká hladina protilátek po dlouhou dobu. S ohledem na současný stav vědeckého poznání  platí, že samotný průběh onemocnění přitom nehraje roli, když i osoby s těžkým průběhem  mohou mít po prodělání onemocnění nízkou hladinu protilátek a osoby s lehkým  či bezpříznakovým průběhem mohou mít vysokou hladinu protilátek. Pokud jde o dobu, po  kterou protilátky zůstávají v krvi, ani ta není na průběhu onemocnění závislá, a u každého  jedince je jiná a klesá jinou rychlostí – u někoho pomalu, u někoho naopak velmi rychle. Velmi  podstatnou skutečností pak je, že dosud nikde ve světě nebyla odbornými kruhy či uznávanými  autoritami (např. WHO, CDC, ECDC apod.) stanovena tzv. protektivní hladina protilátek, tedy  hladina, jejíž dosažení znamená, že danou osobu lze považovat za chráněnou proti (re)infekci  virem SARS-CoV-2. S ohledem na vše uvedené tak 1) není možné určit, zda je test na  přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 v posuzovanou dobu ještě validní, tedy zda  hladina protilátek v krvi dané osoby bude stejně vysoká jako v době testu, výrazně nižší či  dokonce žádná, neboli, jak dlouho budou protilátky v krvi přetrvávat, a 2) zda je testem  prokázaná hladina protilátek dostatečně efektivní k ochraně dané fyzické osoby vůči (re)infekci  virem SARS-CoV-2. 

Z imunologické hlediska je třeba zmínit, že je značným zjednodušením současný pohled na  protilátky proti koronaviru ve smyslu ano/ne. Je známo, že imunitní odpověď není zaměřena  proti celým antigenům, ale proti vazebným místům, tzv. epitopům, kterých jsou na povrchu  viru stovky. Infekce koronaviru SARS-CoV-2 iniciuje humorální imunitní odpověď, která vytváří  protilátky proti specifickým virovým antigenům, jako je nukleokapsidový (N) protein nebo  protein spike (S).[18] S protein mají na povrchu všechny koronaviry a některé epitopy SARS 

Cov-2 jsou sdílené i s těmi běžnými koronaviry (např. s OC43). Ještě významnější je zkřížená  reaktivita v případě N proteinu. Důsledkem toho v sérech odebraných v době před vznikem  pandemie covid-19 např. z let 2017-18 vyjde s velkou pravděpodobností určité procento sér  pozitivních na SARS-Cov-2 testem zaměřeným na N protein nebo testem detekujícím  S protein. Zdá se, že protilátky proti běžným koronavirům mají určitou omezenou protektivní  aktivitu i proti onemocnění covid-19, ale rozhodně ne dlouhodobou a část těchto osob se s  virem SARS-Cov-2 vůbec nemusela setkat. Pokud má tedy osoba pozitivní výsledek testu na  protilátku SARS-CoV-2, je možné, že nedávno nebo v minulosti prodělala onemocnění  covid-19. Existuje však možnost, že pozitivní výsledek je nesprávný, tedy falešně pozitivní, a 

26 

to z důvodu, že testy na protilátky mohou detekovat jiné koronaviry než SARS-CoV-2,  například ty, které způsobují běžné nachlazení.[19] 

Hladiny protilátek se mění v čase kvantitativně i kvalitativně, používají se různé testy proti  různým antigenům u jedinců, kteří mají každý různě nastavenou imunitu geneticky či kontakty  s infekčními agens a dalšími faktory. Je zřejmé, že imunologové ve světě naráží na podobné  problémy, a to je také důvodem, že zatím nejsou k dispozici jasné guidelines, které by stanovily  jednoznačný postup v dané věci. 

Imunitní ochrana proti coronaviru u většiny jedinců přetrvává 6 měsíců. Sérologické testy se  zaměřují na specifické protilátky indukované SARS-CoV-2. Výsledky však poskytují pouze  částečný obrázek imunitní odpovědi proti viru, protože reakce zprostředkované T-buňkami  nejsou brány v úvahu. Indukce paměťových T a B-buněk specifických pro SARS-CoV-2 je  důležitá pro dlouhodobou ochranu a hraje v ní zásadní roli, ale rutinně tento typ imunity nelze  vyšetřovat. Paměťové T-buňky mohou být přítomné, i když nejsou měřitelné hladiny protilátek  v séru. To dále komplikuje posouzení přítomnosti a trvání imunity na základě průkazu pouhé  detekce protilátek.  

Pozitivní výsledek testu na přítomnost protilátek může být důkazem minulé (včetně nedávné)  infekce, aniž by poskytl jakékoliv údaje o době infekce, a nemůže vyloučit ani současnou  probíhající infekci. Proto není absolutním důkazem, že osoba není infekční a/nebo chráněna  před novou infekcí a nemůže virus dále přenášet. I když testy na přítomnost protilátek poskytují  určité důkazy o imunitní odpovědi, není známo, zda hladina protilátek poskytuje dostatečnou  ochranu nebo jak dlouho bude taková ochrana trvat. Je tedy možné, že brzy po pozitivním  testu na přítomnost protilátek se protilátky stanou nezjistitelnými. Serologické testy detekující  protilátky nemohou určit přesnou dobu infekce, pokud není známa, tj. pokud není k dispozici  pozitivní výsledek PCR nebo antigenního testu. Testy protilátek tedy nemohou nahradit  RT-PCR nebo antigenní testy, protože podstata detekovaného parametru se liší (protilátka  vs. přímá detekce genomu viru nebo virový protein).  

Navíc jsou v laboratorní praxi k dispozici různé testy k detekci protilátek a srovnání jejich  výsledků je velmi obtížné kvůli této jejich různorodosti a z chybějící standardizace. Testy  protilátek, které se v současné době používají v členských státech, nejsou harmonizovány /  standardizovány a jejich výsledky tak nejsou srovnatelné.  

V této souvislosti ECDC konstatuje, že osoby s certifikáty vydanými na základě pozitivní  sérologie mohou být mylně ujištěni, že mohou uvolnit své chování, které je důležité pro  omezení rizika nákazy a jejího přenosu, jako je dodržování rozestupů, používání ochranného  prostředku dýchacích cest a mytí a dezinfekce rukou. Jak bylo zmíněno výše, zatímco pozitivní  sérologický výsledek může naznačovat předchozí infekci, nemusí však zaručit ochranu před  reinfekcí nebo infekcí způsobenou nově se objevující variantou.[20] 

Složitost ve věci uznávání přítomnosti protilátek bez laboratorně potvrzeného onemocnění  covid-19 pomocí RT-PCR testu dokládá i skutečnost, že k tomuto kroku v rámci Evropy  přistoupilo pouze Rakousko, ostatní země zatím z výše zmiňovaných důvodů volí stejný  postup jako ČR. 

Ve všech shora uvedených skutečností spatřuje Ministerstvo zdravotnictví důvody, pro které  nelze potvrzení o absolvování testu na přítomnost protilátek postavit na roveň laboratorně  potvrzenému prodělání onemocnění covid-19 (ve 180denní lhůtě po prodělání),  absolvovanému očkování, nebo negativnímu POC antigennímu testu či RT-PCR testu.  Ministerstvo však zdůrazňuje, že tento závěr nečiní na základě jakýchkoli snah o diskriminační  zacházení s osobami, které onemocnění covid-19 prodělaly, avšak nemají o tom laboratorní  potvrzení, nýbrž z důvodu veřejného zájmu na ochraně veřejného zdraví, když, jak bylo  uvedeno výše, není zřejmé (ani stanovitelné), zda vůbec a příp. po jakou dobu jsou tyto osoby  v rozhodném čase proti (re)infekci virem SARS-Cov-2 chráněny.

27 

1. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/threat-assessment-emergence-and impact-sars-cov-2-delta-variant 

2. https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/sars-cov-2-delta-variant-now-dominant european-region 

3. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2108891 

4. https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachmen t_data/file/1005085/Vaccine_surveillance_report_-_week_29.pdf 

5. https://www.gov.uk/government/consultations/making-vaccination-a-condition-of deployment-in-older-adult-care-homes/social-care-working-group-consensus-statement march-2021 

6. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)01358-1/fulltext 7. Topné, ventilační a klimatizační systémy v kontextu s onemocněním COVID-19 (ECDC).,  SZÚ (szu.cz) 

8. https://www.government.nl/latest/news/2021/07/09/no-choice-but-to-take-summertime measures-in-face-of-rapid-increase-in-infections 

9. https://covid19.gov.gr/metra-emvoliasmou-kai-psychagogias/ 

10. zakladni_informace_covid_19_7_aktualizace_09_03_2021_2.pdf (szu.cz) 11. Nový koronavirus vydrží na povrchu několik hodin - aktualizace, SZÚ (szu.cz) 12. NERVTAG: Immunity certification update, 4 February 2021 - GOV.UK (www.gov.uk) 13. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7392463/ 

14. https://www.chp.gov.hk/files/pdf/local_situation_covid19_en.pdf 

15. https://www.health.gov.au/news/australian-health-protection-principal-committee-ahppc statement-on-very-high-risk-social-environments 

16. https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/27/2/20-4443_article 

17. https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7014e3.htm 

18. Antibody Testing Is Not Currently Recommended to Assess Immunity After COVID-19  Vaccination: FDA Safety Communication | FDA 

19. Antibody (Serology) Testing for COVID-19: Information for Patients and Consumers |  FDA 

20. The use of antibody tests for SARS-COV-2 in the context of Digital Green Certificates  (europa.eu) 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

28 

Mimořádné opatření – omezení maloobchodního prodeje a služeb, s účinností od 1. 8. 2021 do odvolání