Čeští vodohospodáři dokazují, že jednoduché, a přitom chytré technologie mohou pomáhat i tam, kde lidé nežijí ve vodním blahobytu.

Ilustrační foto: Shutterstock

O tom, že voda je drahocenná tekutina, není třeba pochybovat. A to nejen ta čirá, která nám teče z kohoutků, ale i ta odpadní. Vodohospodáři rozlišují ještě další dvě barvy vody – šedou, která odtéká z kuchyní a koupelen, a černou, jež obsahuje odpad ze záchodů. Správně nakládat se všemi třemi barvami vody je přitom základem šetrného a udržitelného vodního hospodářství. A to nejen v zemích, které mají rozvinutou vodovodní a kanalizační síť, ale i v krajinách, kde zdravotně nezávadná pitná voda není zdaleka samozřejmostí a odpadní vodu nikdo neřeší.

Své o tom ví společnost Vodní zdroje Ekomonitor, která již pět let působí ve válkou zničené Sýrii. V Ghútě, úrodné krajině rozkládající se na jih a východ od hlavního města Damašku, realizuje chrudimská firma dva projekty, které mají pomoci desítce tisíc obyvatel vrátit se k infrastruktuře, která byla před občanskou válkou běžným standardem. Tedy k tomu, aby alespoň v některých domech ve čtvrti Hazzah, která je východním předměstím Damašku, opět tekla voda z kohoutků a ta, jež odteče do kanalizace, našla další uplatnění.

„Ghúta má to štěstí, že jsou tu poměrně vydatné hloubkové vrty. Z nich se voda čerpá do cisteren. Jenže neprochází žádnou úpravou, a navíc v tancích rychle degraduje vlivem světla a tepla. Navrhli jsme proto úpravnu vody umístěnou ve dvou kontejnerech. Naše technologické řešení by zajistilo kvalitní vodu pro Hazzah, počítáme také s tím, že by se přímo na úpravnu dal napojit vodovodní řad, který ve válce nebyl zničen,“ říká Tomáš Kašpar, projektový manažer firmy Vodní zdroje Ekomonitor. Zařízení by na místo mělo doputovat díky vázanému peněžnímu daru, který zprostředkovalo české ministerstvo zahraničí.

Na projekt úpravny vody loni chrudimská společnost navázala studií proveditelnosti čistírny odpadních vod, kterou v rámci Programu B2B podpořila Česká rozvojová agentura.  Na projektu, který měl zmapovat potřeby místních a prozkoumat potenciál případného komerčního využití, čeští vodohospodáři spolupracovali se syrským ministerstvem pro vodní zdroje. I přes nejrůznější restrikce spojené se šířením koronaviru projekt čističky loni neusnul – na podzim se podařilo uskutečnit dvě cesty do Sýrie.

ČISTIČKA PRO NEMOCNICI

Tomáš Kašpar si hodně slibuje ještě od třetího projektu v Sýrii, na němž Vodní zdroje Ekomonitor spolupracovaly s firmami G-servis Praha a Sweco Hydroprojekt. Jde o dodávku kontejnerové čistírny odpadních vod s řídícím centrem pro nemocnici al-Huda v Damašku. Zařízení, které umí denně vyčistit až 20 tisíc litrů odpadní vody na užitkovou, jež se dále může používat třeba na splachování toalet nebo zalévání zeleně, již loni v prosinci dorazilo do syrského přístavu Latakija. Chrudimská firma doufá, že se zkraje letošního léta podaří čističku na místě zprovoznit a slavnostně předat. „Bude to pro nás důležitý referenční projekt, protože se na zařízení může kdokoliv v Sýrii přijet podívat. Doufáme, že nám to otevře dveře i ke komerčním zakázkám. Do řady míst v Sýrii se lidé postupně vracejí a místní samosprávy budou muset řešit i problémy dodávek pitné vody a nakládání s vodou odpadní,“ dodává Tomáš Kašpar.

Vodohospodářství je každopádně v Sýrii zničené občanskou válkou pro české firmy nadějným oborem. „Infrastruktura se stále nevzpamatovala z válečného poškození a přístup obyvatel k nezávadné vodě a efektivní odpadový a čistící systém jsou zcela zásadní,“ říká David Mertl, ekonomický diplomat české ambasády v Damašku. Kromě vodohospodářství podle něj Syřané budou poptávat sofistikované vybavení nemocničních zařízení a v rámci obnovy země také technologie v rámci velkých investičních celků na obnovu ropných a plynových rafinérií nebo stroje do potravinářského průmyslu a zemědělství. Sýrie byla také ještě nedávno dobré odbytiště osobních i nákladních automobilů české výroby.  „V syrské obchodní komunitě pozitivně rezonuje fakt, že naše ambasáda je v Damašku trvale přítomná. Svou roli hraje i československé dědictví – tehdejších technologií i know-how si Syřané dodnes cení,“ uzavírá David Mertl.

Tišnovská firma In Eko Team ve světě boduje soustavami filtrů. Foto: In Eko Team

VODA PRO VYPRAHLOU ZEMI

Zatímco úrodnou syrskou Ghútu bychom mohli jejím významem přirovnat třeba k českému Polabí, v jiných krajinách je o vodu opravdová nouze. Například v Tunisku se odhadem až 80 % měkké vody používá na zavlažování vyprahlé půdy, neboť země po většinu roku trpí nedostatkem přírodních srážek. Tamější vláda proto již před deseti lety přijala strategii „Voda 2050“, která má od základů změnit využívání vodních zdrojů a nakládání s odpadními vodami tak, aby bylo udržitelné a zároveň šetrné k životnímu prostředí. Strategie má mimo jiné zajistit, aby nepročištěná voda bez užitku neodtékala do moře.

Jednou z metod, jak v Tunisku jednoduše, a přitom efektivně šedou vodu upravit na užitkovou, je technologie od tišnovské firmy In Eko Team, která od loňska funguje v experimentální ekologické vesnici Sidi Amor. Nezisková organizace GDA tu za pomoci Světové banky a OSN vystavila obytné domy, pole a zahrady, které mají ukázat nové směry udržitelného rozvoje krajiny. Kromě rozvojové pomoci z Turecka, Jižní Koreje nebo Velké Británie do projektu přispělo i Česko. V rámci malého lokálního projektu, který koordinovalo české velvyslanectví v Tunisu, v Sidi Amor moravská společnost nainstalovala svou vlastní čistírnu napojenou na rezervoár šedé vody.  „Jde o soustavu filtrů, kde se voda čistí mechanicky a gravitačně, tedy bez vnější energie nebo chemie. Technologii jsme doplnili o UV lampy tak, aby výsledná voda neobsahovala bakterie a mohla být využita třeba pro zálivku,“ říká Eva Komárková, generální ředitelka a majitelka tišnovské společnosti.

 VIDEO OSOBNÍ KONTAKT NENAHRADÍ

Firma In Eko Team za čtvrtstoletí své existence vyrobila a nainstalovala již více než 3 tisíce svých čistíren a filtračních sestav. Většina produkce z Tišnova směřuje do zahraničí, kromě Ruska, západní a střední Evropy třeba také do Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie nebo Afriky. Čističku v ekovesnici Sidi Amor proto společnost bere také jako odrazový můstek na náročný tuniský trh, kde se poprvé představila v roce 2019 na semináři o odpadovém hospodářství. „Potvrdilo se nám, že osobní setkávání na místě má velký smysl. Ostatně díky Sidi Amor už jsme v zemi získali další zakázku. Půjde o úpravnu odpadních vod z jatek, na níž spolupracujeme s firmou Witkowicz Envi,“ dodává Eva Komárková. A jaký recept na úspěch nabízí? „Doby, kdy Česko mohlo konkurovat levnou pracovní silou, jsou dávno pryč. Je třeba nabízet jednoduchá, ale chytrá řešení, s vysokou přidanou hodnotou, kde se strojařina prolíná s ovládáním a diagnostikou na dálku. Využívat moderní nástroje pro komunikaci se zákazníky, ale stále se snažit i o osobní kontakt, který žádný videohovor nenahradí,“ zakončuje ředitelka firmy In Eko Team.

BLAHOSLAV HRUŠKA