Stavebnictví a lepší časy (Ozvěny trhu)

Zatímco bilance zahraničního obchodu se po uzavření hranic vloni na jaře dostala na předpandemické úrovně během jednoho čtvrtletí, u průmyslové výroby to bylo o kvartál později. Naprosto odlišný vývoj ale zaznamenává stavebnictví. To z titulu dlouhodobějších projektů na pandemii nereagovalo bezprostředním dramatickým propadem. Pokles byl pouze postupný, o to ale dlouhodobější.

Stavební produkce je bytostně spojena s investiční aktivitou v ekonomice, která je výrazně procyklická. Pandemická recese tak vedla k odložení velké časti investičních projektů soukromého sektoru dále do budoucna. A veřejné investice situaci zvrátit nemohly. Do letošního roku tak česká stavební produkce vstoupila na méně než 90 % předpandemické produkce. A první měsíce letošního roku kvůli lockdownu situaci nevylepšily.

Světlo na konci tunelu tak přinesla až ve středu zveřejněná květnová data. Oproti dubnu stavebnictví zaznamenalo nárůst o silná tři procenta, na kterém se podílelo přibližně stejně jak pozemní, tak i inženýrské stavitelství. Pozitivně zapůsobilo květnové významné rozvolnění protiepidemických restrikcí a možná i příchod teplejšího počasí. Domácnosti tak mohli začít realizovat plánované opravy a úpravy svých obydlí, které během pandemie odkládaly. Ještě silnější však pravděpodobně byl vliv obnovené poptávky firem po investicích. Ty podle národních účtů rostly mezičtvrtletně již v prvním čtvrtletí a lze předpokládat, že s klesající nejistotou kolem pandemie a se snižujícími se restrikcemi pokračoval růst soukromých investic také v druhém čtvrtletí.

Vyhráno ale stavebnictví zdaleka nemá, i když se mu začíná dýchat o něco lépe. Rychlému návratu k předpandemické úrovni bude bránit nedostatek pracovních sil a stavebního materiálu. Obojí indikuje, že s růstem stavební produkce porostou i její ceny.