Zakázky rostou, chybí ale komponenty do výroby (Analýza makroindikátorů)
Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně po předchozí expanzi klesla více, než se čekalo. Důvodem jsou omezené dodávky výrobních komponent. Meziroční srovnání je stále silně ovlivněno loňským propadem. Slabší průmyslová výroba se odrazila i ve snížení přebytku v zahraničním obchodě. Stavebnictví v květnu naopak mírně povyrostlo. Z hlediska finančního trhu data z výroby překvapila negativně, nicméně očekávané další utahování měnové politiky by neměla zamezit.
Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,6 %. Důvodem poklesu je nedostatek dílů a surovin do výroby, a to především v produkci automobilů. Právě z důvodu nižší produkce aut jsme počítali s meziměsíčním poklesem průmyslu kolem 1 %, ale realita byla ještě slabší. Pohled na meziroční údaje málokdy tak dobře jako tentokrát maskuje poslední vývoj. V meziročním vyjádření výroba v květnu přidala 32,3 %. Vysoký růst je stále dán srovnáním s minulým rokem, kdy byl průmysl do velké míry uzavřen. To bylo mírně pod naším odhadem 34,0 % a pod mediánem trhu 34,9 %. O vysoké nejistotě odhadů ale svědčí jejich široký rozptyl jdoucí od 30 % do 45 %.
Po očištění o meziroční výhodu v počtu dvou pracovních dnů navíc činil meziroční růst 25,3 % po předchozím tempu 55,1 %. Jak již bylo řečeno, meziroční srovnání je ovlivněno nízkou srovnávací základnou z minulého roku. Nepřekvapí proto, že navzdory květnovému meziměsíčnímu poklesu je výroba automobilů největším tahounem s meziročním příspěvkem 8,5 procentního bodu. Spektakulárně i nadále působí rovněž tempo růstu nových zakázek jejichž hodnota meziročně roste o 46,5 % po dubnovém tempu 90,0 % (WDA).
Meziroční pokles zaměstnanosti se dále snížil na 1,4 % z předchozího poklesu o 2,0 %. Růst průměrné mzdy v průmyslu zrychlil na 12,0 % y/y z předchozích 11,3 % y/y. Ale zde je opět silný vliv srovnání s loňskou pandemií.
Potíže v subdodávkách budou přetrvávat i v dalších měsících a budou omezovat výkon průmyslu. Naopak směrem vzhůru jej bude táhnout rostoucí poptávka a zakázky. O expanzi výroby nasvědčuje i vývoj předstihových indikátorů a růst důvěry podnikatelů. Efekt nízké srovnávací základny rychle zeslábne a v letních měsících se meziroční tempa růstu průmyslu vrátí do jednociferného teritoria. Naše prognóza pro letošek počítá s růstem průmyslu kolem 9 %. Poslední vývoj ale spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech.
Zahraniční obchod ubral na síle
Bilance zahraničního obchodu skončila v květnu s přebytkem 6,3 mld. Kč. Z pohledu tržních očekávání se jednalo o poměrně výrazné zklamání. Tržní medián počítal se zvýšením přebytku z dubnových 19,3 mld. Kč na 25,3 mld. Kč. I nejpesimističtější odhad činil 20,0 mld. Kč. Oproti očekávání slabší zahraniční obchod koresponduje s poklesem průmyslové výroby, která je navázána jak na import, tak na export. Oproti dubnu se vývoz snížil o 8,1 % a dovoz o 4,1 %. Výsledkem bylo snížení přebytku obchodní bilance na zmiňovaných 6,3 mld Kč, což je stále v meziročním srovnání téměř o 7 miliard výš. Loňský květen byl ale poznamenán v podstatě paralýzou zahraničního obchodu kvůli covidovým restrikcím.
Za prvních pět měsíců letošního roku se přebytek mezi vývozy a dovozy zvýšil o výrazných 79,9 mld. Kč na 92,3 mld. Kč. Vývozy jsou meziročně vyšší o 26,3 %, dovozy pak o 20,5 %. Aktuálně se ale trendy začínají lámat s tím, jak ekonomika opouští covidovou recesi a dostává se do fáze oživení.
Z pohledu zahraničněobchodní bilance je loňský úspěšný rok za námi. Rekordnímu přebytku ve výši 181,4 mld. Kč dopomohla hlavně covidová recese a výrazné omezení dovozů. Naopak zejména díky rezistentnímu průmyslu se vývozy relativně držely. Letošní rok ekonomika prochází oživením, což se projeví ve vyšším nárůstu spotřebních i investičních dovozů, takže oproti loňsku bude přebytek zahraničního obchodu slabší.
Podobně jako v případě průmyslové výroby bude efekt meziročního srovnání rychle mizet. Podstatné je, že signály rostoucí poptávky ukazují na další expanzi exportu. Nicméně s růstem investiční aktivity by měl nabrat na síle import a měli bychom spíše vidět meziroční zhoršování obchodní bilance.
Stavebnictví v květnu povyrostlo
Stavební produkce v ČR po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní vzrostla v květnu meziročně o 4,4 %, po předchozím poklesu o 4,2 %. Vliv na to sice částečně měla nízká srovnávací základna loňského roku, pozitivní zprávou však je, že výroba v oblasti stavebnictví rostla také meziměsíčně, a to o výrazná 3 %. O přibližně tři procenta meziměsíčně rostlo jak pozemní, tak i inženýrské stavitelství.
Ve stavebnictví pravděpodobně zapůsobilo květnové významné rozvolnění protiepidemických restrikcí a možná i příchod teplejšího počasí. Domácnosti tak mohly začít realizovat plánované opravy a úpravy svých obydlí, které během pandemie odkládaly. Ještě silnější však pravděpodobně byl vliv obnovené poptávky firem po investicích. Ty podle národních účtů rostly mezičtvrtletně již v prvním čtvrtletí a lze předpokládat, že s klesající nejistotou kolem pandemie a se snižujícími se restrikcemi pokračoval růst soukromých investic také v druhém čtvrtletí. Na vyšší investiční aktivitu firem bude pravděpodobně navíc působit pokračující nedostatek pracovních sil.
Pozitivním signálem pro následující měsíce je pokračující růst počtu stavebních povolení, jenž se meziměsíčně zvýšily o 10 % a oproti loňsku byly vyšší o 15 %. Omezujícím faktorem dalšího růstu stavební produkce však může být již zmíněný nedostatek pracovních sil, případně také nedostatek stavebního materiálu.
Z pohledu finančního trhu jsou dnes zveřejněné údaje zklamáním dokládajícím potíže výrobců. Z hlediska směřování měnové politiky ale pravděpodobně mnoho nezmění. V srpnu počítáme s dalším zvýšením úrokových sazeb ČNB.Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?