Růst deficitu znatelně zpomaluje

Zatímco v předchozích měsících se schodek státního rozpočtu zvětšoval dechberoucím tempem, červen již přinesl podstatně optimističtější obrázek, když deficit oproti květnu narostl o „pouhých“ 10,1 mld. Kč a dosáhl 265,1 mld. Kč. Nadále tak sice zůstává suverénně největším, jakého Česko za polovinu roku kdy dosáhlo, nicméně objevuje se pozitivní obrat v trendu. Ve srovnání s loňským červnem již letos do státní kasy přiteklo o 13,1 mld. Kč více příjmů, byť zároveň odteklo o 83 mld. Kč na výdajích a celkový deficit tak ten loňský překonal o téměř 70 mld. Kč. 

Za relativně pozitivním vývoje lze hledat hlavně příznivý vývoj na příjmové straně. Zde ještě v květnu oproti plánu scházelo přibližně 26 mld. Kč, zatímco v červnu byl již plán překonáván o 8,3 mld. Kč. Meziročně byl největší nárůst evidován u inkasa pojistného na sociální zabezpečení (+20,8 mld. Kč) a u daně z příjmů právnických osob (+23,2 mld. Kč), kde se ovšem do značné míry jedná o efekt posunutí lhůty pro zaplacení daně v roce 2020. Podobně i výběr DPH, meziročně vyšší o téměř 5 mld. Kč, vyplývá primárně z nízké srovnávací základny z loňska. Naopak výběr daně z příjmu fyzických osob za loňskem zaostává o 16 mld. Kč, což lze přičíst zrušení superhrubé mzdy. Meziročně nižší byl vlivem utlumené ekonomické aktivity i výběr spotřebních daní (-7,5 mld. Kč) a pochopitelně také mezitím zrušené daně z nabytí nemovitosti (-4,1 mld. Kč).

Výdajová strana je již letos tradičně nafukována čtyřmi hlavními kategoriemi. Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, které zahrnují mnohé pandemické podpůrné programy, meziročně narostly o 32,4 mld. Kč. Transfery fondům zdravotního pojištění v důsledku navýšení plateb za státní pojištěnce narostly o 22,4 mld. Kč. Zvýšení důchodů si vyžádalo dodatečných 14,3 mld. Kč a rostoucí transfery rozpočtům územních celků (+18,8 mld. Kč) reflektují mimo jiné růst platů ve školství. Za loňskem naopak zaostávají investiční výdaje (-5,4 mld. Kč).

Výdaje klasifikované Ministerstvem financí jako bezprostředně související s pandemií za první polovinu roku dosáhly 162,4 mld. Kč ze státního rozpočtu, přičemž největší podíl připadal na zmiňované zrušení superhrubé mzdy (20,8 mld. Kč), daně z nabytí nemovitosti (2,7 mld. Kč), na výplatu kompenzačních bonusů (11,7 mld. Kč), program Antivirus (24,0 mld. Kč) a zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (25,1 mld. Kč).

Jak jsme předpokládali, s postupným obnovováním normálního ekonomického života se tlak na státní rozpočet poměrně svižně snižuje a pokud nedojde k opětovnému zhoršení epidemické situace, měl by tento trend pokračovat a zesilovat. Podobně jako i v minulém roce se příjmová strana letos zřejmě nepropadne zdaleka tak dramaticky, jak předpokládá aktuálně platný státní rozpočet. I navzdory zesíleným výdajům tak předpokládáme, že konečný letošní deficit míří spíše ke 400 nežli ke schváleným 500 mld. Kč. O to záhadněji působí plány vlády na podobné schodky i v příštích, tedy pandemií nezatížených, letech.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.