Vývoj trhu práce v USA ovlivní očekávaný vývoj měnové politiky (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data z trhu práce tento týden ovlivní očekávání trhu ohledně rychlosti utahování měnové politiky Fedu. Index ISM potvrdí pokračování rychlého růstu aktivity v americkém výrobním sektoru a podobně tak i indexy PMI v Evropě. Spotřebitelské ceny v eurozóně by měly růst zhruba předchozím meziměsíčním tempem, ale meziroční míra inflace by se měla lehce snížit. Předstihové indikátory v Evropě potvrdí rychlou expanzi ekonomiky a na tu pravděpodobně poukáže i další zvýšení indexu PMI v tuzemsku.

Růst aktivity ve výrobě v USA i Evropě neustává

Hlavním údajem tohoto posledního předprázdninového týdne budou data z trhu práce USA za červen. V jarních měsících jsme zde viděli určité zklamání a pomalejší tvorbu nových pracovních míst. Ta by dle názoru SG měla v dalších měsících sílit. Pro červen počítáme s přírůstem 730 tisíc nových míst, což je jen 30 tisíc nad mediánem trhu. Nejistota těchto dat je ale všeobecně vysoká a o překvapení oběma směry nebývá nouze. Argument stále nízké úrovně zaměstnanosti je aktuálně hlavním argumentem Fedu pro pokračování velmi uvolněné měnové politiky. Pokud by tedy data překvapila silně pozitivně mohli bychom se dočkat rostoucích spekulací na ústup z programů nákupu aktiv, což by pozitivně působilo na dolar. Pro akciové trhy by to byla poněkud schizofrenní situace a mohla by převážit negativní reakce. Kromě předskokana údajů z trhu práce v podobě reportu ADP bude tento týden za pozornost stát index aktivity v americkém výrobním sektoru ISM za červen. Od něj se čeká jen nepatrný sestup ovšem na úrovně indikující pokračování rychlé expanze. A na poli fiskální politiky bude sledováno jednání o dalším fiskálním balíčku v Kongresu. Alespoň infrastrukturní část by mohla legislativou projít již tento týden.

V Evropě finální statistiky potvrdí další zvýšení indexů nákupních manažerů za červen a indexy ekonomické důvěry Evropské komise povyrostou výš. Více sledovanosti ale získají údaje o vývoji inflace v Německu a v celé eurozóně. Zde čekáme za červen podobné tempo zdražování jako v předchozím měsíci (0,3 % m/m), nicméně vyšší rostoucí základna v případě cen energií z minulého roku by již měla způsobit zmírnění meziročního růstu cenové hladiny v případě eurozóny na 1,9 % a v Německu na 2,2 %. V letních měsících bude naopak meziroční inflaci navyšovat zejména loňské snížení DPH v Německu. Ovšem to je již historie, hlavní otázkou a nejistotou zůstává, jak se nyní bude do spotřebitelských cen přenášet zdražení v cenách výrobních vstupů a obecně, jak se budou chovat doposud uzavřené provozy.

Ve střední Evropě bude kalendář relativně prázdný. Struktura HDP ČR za letošní první čtvrtletí bude zajímavá analyticky, ale finanční trh neovlivní. Od českého indexu nákupních manažerů čekáme po vzoru evropských protějšků další nárůst z už tak velmi vysokých úrovní. Struktura by měla odhalit jak hromadění nevyřízených objednávek kvůli vysoké poptávce, tak narůstající problémy se subdodávkami a pokračující tlak na růst cen ve výrobě.

ČNB nastartovala zvyšování úrokových sazeb

Klíčové události minulého týdne se točily především kolem americké centrální banky. Z Fedu zaznívala na jednu stranu slova vyjadřující přesvědčení o přechodném působení rychlejší aktuální inflace. V tomto smyslu mluvil například guvernér Powell. Ale od řady jiných členů Fedu zaznívala jestřábí slova indikující možnost rychlejšího utahování měnové politiky. Americký dolar v tomto prostředí za minulý týden oslabil proti euru o 0,6 % na 1,194 USD/EUR. Dluhopisové výnosy v USA i Německu mírně rostly podobně jako dlouhodobá inflační očekávání. Americký akciový index S&P500 vzrostl o 2,7 % a evropský Eurostoxx600 o 1,2 %.

Zveřejněná makroekonomická data potěšila zejména v Evropě, kde PMI indexy a IFO index podnikatelské důvěry vzrostly nad odhady a doložily tak pokračující rychlou expanzi ekonomiky. Zveřejněná data v USA vyzněla vedle očekávání spíše neutrálně.

Ve středoevropském regionu došlo dle očekávání k navýšení úrokových sazeb české a maďarské centrální banky. V obou případech centrální banky daly najevo ochotu v utahování měnové politiky v blízké době pokračovat. V případě České národní banky bylo především patrné, že bankovní ráda vnímá silně snížená rizika pandemie a bere v potaz obavu z růstu inflačních očekávání. Jeden z pěti členů hlasujících pro zvýšení sazeb dokonce preferoval jejich růst o celých 50bp. Dva členové hlasovali ve prospěch stability sazeb. Počítáme s tím, že úrokové sazby budou ve druhé polovině zvýšeny až na 1,0 % a v příštím roce na 2,0 %. Blíže o ČNB viz https://bit.ly/3d7ikDO). Česká koruna na zasedání ČNB reagovala posílením na 25,35 CZK/EUR, ale brzy oslabila zpět k 25,50 CZK/EUR.