Americká data přispívají k odkladu uvolňování měnové politiky Fedu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden se do hledáčku investorů dostanou americká data a vystoupení šéfa Fedu J. Powella v Kongresu. Data z USA dokládající silnou americkou ekonomiku, robustní trh práce a setrvačné inflační tlaky nahlodávají přesvědčení Fedu ohledně dalšího snižování sazeb. Americká inflace v lednu podle nás dosáhla 2,8 % y/y (vs 2,9 % v prosinci), ta jádrová by ale měla setrvat nad 3 %. Maloobchodní tržby v USA sice naznačí zpomalení spotřebitelské poptávky v lednu, vliv na to ale bude mít vysoká srovnávací báze ze závěru loňska a jednorázové efekty. Naproti tomu data z eurozóny zůstávají slabá. To tento týden zdokumentuje pokles průmyslové výroby v prosinci o 1,1 % m/m a potvrzení stagnace HDP eurozóny v Q4. Finální údaj české inflace by měl zůstat na předběžném odhadu ve výši 2,8 % y/y a 1,3 % m/m. Jádrová inflace by se podle předběžných dat měla nacházet v blízkosti 2,7 % y/y a s přispěním statistických efektů zrychlit.

Lednový údaj inflace z USA přinese každoroční revize.

Finální odhad tuzemské inflace by měl zůstat beze změny na 2,8 % y/y a 1,3 % m/m, k dispozici ale budou data k výpočtu jádrové inflace. Inflace v lednu překvapila směrem nahoru, ČNB od cutu na zasedání v minulém týdnu ale neodradila. Podle předběžného odhadu ČSÚ dosáhla 2,8 % y/y a meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 1,3 %, což bylo nad tržním konsensem. Výrazně se na tom podílel agregát potravin, alkoholu a tabáku (+4,8 % y/y a 3,5 % m/m). Návrat inflace bezpečněji do tolerančního pásma ČNB ale pomohl k rozhodnutí snížit sazby o 25 bb. Jádrová inflace by podle našeho odhadu měla být v blízkosti 2,7 % y/y. Centrální bankéře bude ale i nadále trápit perzistentní růst cen služeb, který v lednu dosáhl 4,7 % y/y. I soudě podle slov guvernéra Michla šlo o jestřábí cut, když dále zdůrazňoval proinflační rizika. Naproti tomu ale nová prognóza ČNB revidovala růst i inflaci k nižším úrovním, zatímco předpokládaná trajektorie sazeb doznala jen minimálních změn. To pro investory mohlo zčásti vyvažovat jestřábí vyznění zasedání. Komentář k předběžnému odhadu inflace najdete zde: https://bit.ly/fCPI_Jan25 a k zasedání ČNB zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Feb25_CZ.

Tento týden se do popředí dostanou ekonomická data a výstup J. Powella v Kongresu. Americká inflace v lednu podle nás klesla na 2,8 % y/y z 2,9 % v prosinci a na meziměsíční bázi dosáhla 0,2 %. Ta jádrová by měla rovněž o desetinu zpomalit na 3,1 % y/y, v meziměsíčním vyjádření ale naopak o desetinu zrychlí na 0,3 %. Energie by dynamiku cen měly zmírnit, zatímco imputované nájemné dále poroste tempem 0,3 % m/m. Celkově ale ceny bydlení zřejmě rostly vyšším tempem vlivem ostatních položek. Součástí lednového údaje budou každoroční revize sezónních faktorů, které více poodhalí dezinflační příběh v USA. Z cenových statistik bude zveřejněn také lednový PPI, který by měl ukázat na zrychlení růstu cen průmyslových výrobců na 0,4 % m/m. Zrychlit by měl i jádrový PPI, a to na 0,2 % m/m oproti stagnaci v prosinci. Přispěje k tomu zdražení energií (zejména zemního plynu).

Tento týden se do popředí dostanou ekonomická data a výstup J. Powella v Kongresu. Americká inflace v lednu podle nás klesla na 2,8 % y/y z 2,9 % v prosinci a na meziměsíční bázi dosáhla 0,2 %. Ta jádrová by měla rovněž o desetinu zpomalit na 3,1 % y/y, v meziměsíčním vyjádření ale naopak o desetinu zrychlí na 0,3 %. Energie by dynamiku cen měly zmírnit, zatímco imputované nájemné dále poroste tempem 0,3 % m/m. Celkově ale ceny bydlení zřejmě rostly vyšším tempem vlivem ostatních položek. Součástí lednového údaje budou každoroční revize sezónních faktorů, které více poodhalí dezinflační příběh v USA. Z cenových statistik bude zveřejněn také lednový PPI, který by měl ukázat na zrychlení růstu cen průmyslových výrobců na 0,4 % m/m. Zrychlit by měl i jádrový PPI, a to na 0,2 % m/m oproti stagnaci v prosinci. Přispěje k tomu zdražení energií (zejména zemního plynu).

Maloobchodní tržby v USA naznačí oslabení spotřebitelské poptávky na začátku roku. To ale následuje silný závěr loňského roku, když spotřeba domácností v Q4 24 rostla o 4,2 % q/q anualizovaně. Na nižších útratách v lednu by se mohly negativně odrazit požáry v Kalifornii či extrémně studené počasí. Vystoupení J. Powella v Kongresu může napovědět ohledně dalšího směřování Fedu poté, co poslední zasedání potvrdilo, že centrální banka se snižováním sazeb příliš nespěchá. Pozornost investorů zaujmou i pravděpodobné politicky motivované otázky vzhledem k tlaku na nižší sazby ze strany amerického prezidenta. Na politickém poli bude sledovaná i bezpečnostní konference v Mnichově (14.-16. únor) a zejména americký konvoj, který by mohl více nasvítit Trumpův plán ohledně konfliktu na Ukrajině.

Data z eurozóny obavy ohledně slabosti její ekonomiky příliš nezmírňují. Průmyslová produkce v eurozóně na základě většinově již zveřejněných národních dat v prosinci klesla o 1,1 % m/m vlivem volatilní výroby aut. Nízké hodnoty předstihových indikátorů předznamenávají slabý výkon průmyslu i na začátku letošního roku. Zvýšená politická nejistota ve Francii a Německu tomu příliš neprospěje a stejně tak vysoké ceny energií, které omezují výrobu v energeticky náročných sektorech a zároveň snižují jejich konkurenceschopnost. Zpřesněný odhad HDP v eurozóně za Q4 24 by měl setrvat na 0,9 % y/y a 0,0 % q/q. Z velké čtyřky rostlo pouze Španělsko, zatímco Itálie stagnovala a Německo a Francie klesly, byť u Francie to je zčásti dáno srovnáním oproti Q3 podpořeným Olympijskými hrami. Struktura HDP bude známa až 7. března. Čekáme však, že pozitivně přispěla primárně domácí poptávka, kterou ale plně kompenzovala tvorba zásob. K tomu by nicméně do budoucna již nemělo docházet. Spotřeba domácností by tak měla dále táhnout ekonomiku eurozóny, kterou podpoří mimo jiné i postupně odeznívající politická nejistota a oživení na realitním trhu.

Česká ekonomika zakončila loňský rok překvapivě dobře.

Částečnou úlevu přinesly minulý týden tuzemská data z reálné ekonomiky, která dokreslila její překvapivě solidní růst v závěru loňského roku (+0,5 % q/q). Tržby v maloobchodě (více zde: https://bit.ly/40Z2qES) za prosinec potvrdily pokračující obnovu spotřebitelských výdajů. Naproti tomu tržby ve službách (více zde: https://bit.ly/ServicesDec24) sice nepatrně rostly, nicméně od Q1 24 prakticky stagnují. Oživení spotřebitelské poptávky se tak koncentruje ve zboží, což by mohlo značit postupné slábnutí inflačních tlaků ve službách. Průmyslová produkce pozitivně překvapila růstem o 1,6 % m/m, zdaleka to ale nestačilo na kompenzaci předchozí série tří měsíčních poklesů v řadě (více zde: https://bit.ly/Ind_Dec24). Celkově zůstává situace v domácím průmyslu nejistá, a to i vzhledem k slabému Německu. To potvrdil i pokles tamní průmyslové výroby o 2,4 % v prosinci (-3,1 % y/y).

Lednový NFP report z USA přinesl na první pohled smíšený obrázek. Celkově ale značí, že Fed se snižováním sazeb spěchat nemusí. Lednový údaj tradičně obnáší celoroční revize. Kvůli nim nakonec průměrný přírůstek nových pracovních pozic v nezemědělském sektoru (NFP) za loňský rok klesl ze 186 tis. na 166 tis. To je podle odhadů kolegů z SG stále v souladu s růstem pracovní síly a se stabilní mírou nezaměstnanosti. Samotný leden v NFP zklamal se 143 tis., míra nezaměstnanosti ale o desetinu klesla na 4,0 % a hodinové mzdové výdělky překvapily rychlejším růstem o 0,5 % m/m. NFP report celkově utvrdil trhy v očekávání omezeného počtu cutů od Fedu v letošním roce a poslal dolarové sazby v závěru minulého týdne vzhůru o 2-8 bb dle splatnosti. To pomohlo nahoru i eurovým a českým sazbám.

Ostatní data z americké ekonomiky byla také smíšená. ISM z průmyslu pozitivně překvapil a přehoupl se nad 50bodovou hranici na 50,9 b., zatímco ten ve službách oproti očekávání výrazně klesl na 52,8 b. Začátku minulého týdne ale na trzích dominovala nejistá situace ohledně zavedených cel. Po vzájemných dohodách u Mexika a Kanady nakonec došlo k měsíčnímu odložení cel ze strany USA ve výši 25 %, zatímco na Čínu byla uvalena dodatečná cla ve výši 10 %. Nejistá situace kolem obchodních válek přináší na trhy zvýšenou volatilitu. V pátek znepokojila investory také zvýšená inflační očekávání podle průzkumu Michiganské univerzity, když očekáváná inflace v ročním horizontu vyskočila o 1 pb na 4,3 % v únoru.

S ohledem na překvapení v inflaci a mírně jestřábí tóny z ČNB si česká koruna v minulém týdnu připsala mírný zisk a vůči euru zpevnila o 0,2 %. Pro středoevropské měny byl příznivý i slábnoucí dolar. Ten v průběhu týdne téměř vymazal zisky plynoucí z prvotní reakce na zavádění cel. Dolarové sazby rostly na krátkém konci, a naopak klesly na tom delším v rozmezí 2-8 bb, v podobné míře vykázaly stejný pohyb i ty korunové. Naproti tomu eurové citelně klesly napříč splatnostmi. Krátké eurové sazby se snížily navzdory tomu, že na začátku týdne zveřejněná lednová inflace v eurozóně překvapila v jádrové složce směrem nahoru. To ale pravděpodobně přebily obavy o slabou ekonomiku eurozóny zesílené hrozbou cel.