Předseda vlády Andrej Babiš jednal v Bruselu o pandemii covid-19 a vztazích s Ruskem

Premiér Andrej Babiš se ve dnech 24. a 25. června 2021 v Bruselu zúčastnil zasedání Evropské rady. Lídři EU jednali o pandemii covid-19, hospodářském oživení, migraci a vnějších vztazích EU, včetně vztahů s Ruskem a Tureckem. Na Evropskou radu v pátek 25. června navázal eurosummit v rozšířeném formátu.

Evropská rada byla zahájena pracovním obědem s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, během kterého proběhla diskuze o geopolitických otázkách a aktuálních globálních výzvách. „Já jsem hovořil o bezpečnosti a migraci. S generálním tajemníkem Guterresem jsme se shodli, že je potřeba věnovat velkou pozornost Afghánistánu, protože tamní situace je velkým rizikem a mezinárodní komunita by tam měla zůstat i po odchodu jednotek NATO,“ uvedl premiér Babiš.

Následně se lídři věnovali pandemii covid-19, především vývoji epidemiologické situace v EU, stavu očkování, digitálnímu certifikátu EU COVID a připraveností na budoucí krize. „Mám radost z digitálních covid certifikátů, které usnadní letní cestování. Musíme být ale opatrní, protože varianta delta se začíná šířit, je podstatně nakažlivější a může v EU velmi rychle zkomplikovat situaci. Klíčové je proto očkování, dosažení vysoké míry proočkovanosti. Mluvili jsme také o sdílení vakcín se třetími státy. Do toho se v následujících týdnech také zapojíme, připravujeme se na to,“ řekl Andrej Babiš.

Na programu byla první den jednání také otázka migrace, zejména vztahy EU se zeměmi původu a tranzitu. „Musíme sledovat všechny migrační trasy. Kolegové z pobaltských států upozornili na alarmující počty migrantů z Afghánistánu, kteří přicházejí přes hranice s Ruskem. Především musíme mít fungující spolupráci se zeměmi tranzitu a původu, založenou na prevenci nelegální migrace, boji proti převaděčům a návratech,“ zmínil předseda vlády.

Proběhla rovněž debata o právech LGBT+ a základním principu nediskriminace menšin, v níž většina lídrů vyjádřila kritický pohled na související legislativu v Maďarsku.

Večer se lídři věnovali vnějším vztahům EU, především vztahu mezi EU a Tureckem a Ruskem. „Vztahy s Tureckem jsou komplexní. Musíme pracovat na udržení dialogu a spolupráce v klíčových oblastech, jako jsou bezpečnost a migrace. Komisi jsme zadali připravit návrh na pokračování finanční podpory uprchlické komunity v Turecku, ale i v Jordánsku a Libanonu,“ uvedl premiér Babiš.

Pokud jde o vztahy s Ruskem, navázalo jednání na mimořádnou Evropskou radu, která se konala 24. a 25. května 2021. „V závěrech jsme jasně odmítli podvratné aktivity Ruska na území členských států EU. Shodli jsme se ale, že určitá míra diskuze s Ruskem je nutná, zejména v klíčových oblastech a při řešení některých mezinárodně politických otázek. Nemusí se však jít o jednání ve formátu EU27 na nejvyšší úrovni. Na tom rozhodně nemusíme trvat,“ řekl Andrej Babiš.

Na závěr se lídři ještě krátce vrátili k aktuální situaci v Bělorusku a k dění v oblasti Sahelu a v Etiopii.

Druhý den jednání byl věnován hospodářskému oživení po pandemii covid-19, tedy zejména implementaci plánu obnovy Next Generation EU a národním plánům obnovy. „Jsem rád, že si už Komise může začít půjčovat. Očekávám, že náš plán bude brzy schválen a začneme naplno využívat tyto prostředky,“ doplnil předseda vlády.

Evropská rada byla zakončena jednáním eurosummitu v rozšířeném formátu, který měl na programu prohlubování bankovní unie a unii kapitálových trhů.