Česká i americká inflace překvapila, avšak opačným směrem

Cenový pohyb v českém spotřebitelském koši v květnu do určité míry odpovídal očekáváním. V důležité složce potravin, která představuje téměř třetinu koše, ovšem došlo k překvapivému vývoji, a celková inflace tak skončila meziročně na 2,9 %, pod odhadem trhu (3,1 %) i naším (3,3 %).

Dle očekávání se dostavil růst cen v kategorii dopravy (+0,7 % m/m) díky vrcholícímu statistickému efektu z minulého roku. Dále jsme pozorovali také očekávané zdražení ve službách (+0,5 % m/m), jež pravděpodobně souvisí s rozvolněním vládních restrikcí. K tomu ale došlo až v polovině května, a lze tak očekávat, že se efekt znovuotevření ekonomiky v cenách ještě projeví.

Nejvíce překvapivý byl vývoj cen potravin. Podle týdenních šetření cen vybraných potravin jsme počítali s celkovým mírným meziměsíčním růstem, nakonec ale poklesly o 0,6 %. Dále jsme očekávali, že se ještě projeví dopad zvýšení daní na tabák. Avšak kategorie tabák a alkohol již pouze stagnovala.

Jádrová inflace dle metodiky ČNB bez sezónního očištění přidala meziměsíčně 0,4 % (v dubnu 0,3 %). Díky vysoké srovnávací základně ale snížila meziroční tempo růstu z dubnových 3,4 % na 3,1 %, a nachází se tak poblíž naší prognózy, ve které pro 2Q21 počítáme s průměrnou jádrovou inflací na 3,1 %. FRA sazby se po zveřejnění inflace mírně snížily, nicméně z hlediska očekávání měnové politiky je třeba brát v potaz nejen celkový výsledek inflace, ale i její strukturu. Za mírnějším, než očekávaným růstem stojí již zmíněné ceny potravin, zatímco ČNB v komentáři ke květnové inflaci uvedla, že jádrové ceny byly mírně vyšší, než jejich prognóza předpokládala. Na očekávání zvýšení úrokových sazeb tento srpen nic neměníme a nelze vyloučit ani možnost zvýšení sazeb již za zhruba dva týdny na červnovém zasedání.

V USA překvapila květnová inflace opačným směrem. Meziročně činila 5,0 % oproti očekávaným 4,7 %, nad očekáváními byla i jádrová inflace. Výsledek opět rozvířil debatu ohledně toho, zda je zvýšená inflace pouze přechodná, anebo jsme na počátku více fundamentálních inflačních tlaků. Stejně jako v dubnu ani květnová statistika spotřebitelských cen tuto debatu nevyřeší, ovšem fakt, že 52 % nárůstu květnové inflace tvořily kategorie náchylné na proces znovuotevírání ekonomiky, indikuje, že cenové tlaky nebudou dlouhodobé.

Zasedání ECB nepřineslo změnu nastavení úrokových sazeb. Banka potvrdila pokračování v nákupu aktiv PEPP znatelně vyšším tempem oproti prvním měsícům roku. Inflační očekávání pro letošní a příští rok byla mírně navýšena, to samé platí i pro HDP. Poprvé od prosince 2018 zaznělo, že ECB vnímá rizika prognózy jako vyvážená. Z pohledu německých státních dluhopisů ani peněžního trhu eurozóny naši vídeňští kolegové nejsou názoru, že by včerejší informace vytvořily prostor pro výraznější reakci.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.