COVID ustupuje, ale krize nekončí. Kteří kostlivci ve skříni se ještě objeví? (část 1)

Koronavirová krize stále plní titulky novin, ale díky očkování se společnost pomalu vrací do normálu. Pod rouškou pandemie však politici a centrální banky zahájily opatření, které spustí řetězec neblahých následků. Od inflace přes bubliny na trzích až po zchudnutí populace a nárůst extremismu. Investoři by měli znát hrozící důsledky.

Podle dostupných zpráv to vypadá, že nejhorší fáze pandemie je za námi. Klesají počty nakažených, nemocnice se vracejí k obvyklému provozu a do „normálu“ se postupně vrací i běžný život. Teplejší počasí omezilo šíření viru, navíc je v mnoha státech již proočkovaná velká část rizikových skupin. Koronakrize však naplno vyjevila některé „kostlivce ve skříni“, namátkou skokový vzrůst zadlužení, obrovské fiskální či monetární stimuly a také nárůst státních intervencí spojený s čím dál silnějším voláním po socialismu. Při investování je nutné se všemi těmito fenomény počítat.

Očkování se v mnohých státech rozjelo na plné obrátky. V celé EU dostala již třetina populace alespoň první dávku a v USA nebo ve Velké Británii více než polovina. Proočkovaná je velká část rizikových skupin a vakcíny by měly mít vysokou účinnost i proti novým nebezpečným mutacím. V následujících měsících tedy pocítíme velké zlepšení, snad dokonce postupný návrat do běžného stavu.

Dokládá to také predikce ČNB. Společně s výraznějším rozvolněním se jednotlivé ekonomiky vrátí k trvalému růstu, který bude v počátcích těžit s obnovením silné spotřeby domácností. Eurozóna může letos růst tempem přes 4 %, Británie přes 5 % , USA přes 6 % a Čína dokonce přes 8 %. Tyto čísla však nevznikly náhodou. Zejména ve Spojených státech jsou podpořeny obrovskými fiskálními stimuly, jež mají za letošek dosáhnout až 1,6 % HDP. Značnou podporu ekonomice poskytla i japonská vláda, ale také Čína nebo eurozóna, která plánuje mohutné investice do „zelených“ odvětví.

Tyto mohutné stimuly se neobešly bez skokového nárůstu zadlužení. Světový dluh v poměru k hrubému domácímu produktu loni stoupl o 35 procentních bodů, celkově na nepředstavitelných 281 bilionů dolarů. Závazky eurozóny se blíží 100 % HDP (nemluvě o některých jižních státech), USA převýšila 120 % a např. Japonsko se nachází na úrovni okolo 223 %.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Centrální banky v řadě zemí snížily úrokové sazby skoro k nule (v eurozóně jsou dokonce již léta záporné), vytiskly nové peníze v extrémních objemech a za ně nakoupily dluhopisy nebo jiné cenné papíry. Zatímco ještě na začátku loňského roku činil objem aktiv nejvýznamnějších centrálních bank 36 % HDP, aktuálně je to více, než 55 %. Japonská centrální banka dokonce skupuje akcie místních společností na burze a za vytištěné peníze jich už čtvrtinu „znárodnila“. Jiné státy zase vymýšlejí tzv. nekonečné dluhopisy. V samotném názvu se nepočítá s jejich splacením, ale s umořením jistiny v důsledku inflace.

Mnozí těmto iniciativám tleskají. Tvrdí, že dluh je jen imaginární číslo, že peníze jsou od toho, aby se vytiskly nebo dokonce otevřeně volají po socialismu. V následujícím článku budou popsány důsledky této atmosféry umocněné zchudnutím populace během pandemie. 

Milan Klempíř

Je analytikem webu forexmag.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a od svých dvaceti investuje na burze, soustředí se zejména na akcie. V dnešní turbulentní době si ale uvědomuje, že celá řada finančních aktiv kolísá, a proto je třeba mnohem lépe diverzifikovat - např. do drahých kovů, do bitcoinů či do nemovitostí. Vzdělává čtenáře mimo jiné v ochraně investičního portfolia proti nečekaným propadům.

Forexmag.cz

Specializovaný vzdělávací portál pro profesionální tradery i retailové obchodníky. Finanční a kapitálové trhy nikdy nespí a forexmag.cz je předním webem svého druhu na českém trhu.