Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale chybí lidi, takže budou chybět i byty (7.6.2021)

Míra nezaměstnanosti v ČR v květnu klesla z dubnové úrovně 4,1 na 3,9 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání klesl hlouběji pod 300 tisíc a je nižší než za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017. Třetí měsíc v řadě se v květnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 346,6 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 285,8 tisíce. Tento převis dosáhl 60,8 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.   

Statistické údaje samy o sobě ovšem zakrývají skutečnost, že stále poměrně nízká úroveň míry nezaměstnanosti je výsledkem masivní podpory trhu práce na dluh z veřejných rozpočtů. Například stavebnictví jako celek ovšem naráží na zoufalý nedostatek vhodné pracovní síly, zejména agenturních pracovníků z Ukrajiny, Balkánu a dalšího zahraničí. Ti odešli loni v souvislosti s propuknutím pandemie a zatím se nevrací. České veřejné rozpočty platí v rámci programů typu Antivirus lidi, kteří nepracují naplno, zatímco právě ve stavebnictví, kde by naplno pracovat mohli – a stát by tak nemusel za jejich mzdu utratit ani korunu –, se pracovní síly nedostává. Tato situace není už střednědobě udržitelná. Nedostatek pracovní síly ve stavebnictví se projeví nižší úrovní výstavby, například v oblasti výstavby rezidenční, což ještě zesílí tlak na růst cen bydlení.   

Míra nezaměstnanosti letos vykáže nejnižší úroveň v EU, přestože aktuálně ji má nižší Polsko. Za celý rok bude míra nezaměstnanosti v ČR dle metodiky MPSV činit 4,1 procenta.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. 

Národní ekonomická rada vlády (NERV)