Rozbřesk: Nový rozpočet se schodkem těsně pod 400 miliard. A Brent zpět nad 70 dolary

Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 mld. korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má ČR docela dobře našlápnuto. Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 mld. korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby. Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně, a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Dnes odpoledne budeme mít možnost podívat se, zda tyto negativní trendy pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.

Zatímco s letošním rozpočtem toho vzhledem k nastavení mandatorních výdajů příliš vymyslet už ani nejde, pozornost nejenom finančních trhů by se měla začít zaměřovat na přípravu rozpočtu příštího. Podle aktuálního návrhu MF by mělo dojít díky vyšším (nejenom daňovým) příjmům při faktické stagnaci výdajů k poklesu deficitu na 390 mld. korun. Oficiálními prioritami mají být kromě úspor i investice. Zatímco se plánuje nabírání učitelů, policistů a vojáků, nepočítá se s růstem objemu prostředků na platy, což neznamená nic jiného, než že by tedy mělo dojít k poklesu počtu ostatních státních zaměstnanců. V každém případě jde o návrh, o němž se bude teprve diskutovat a bude nepochybně zajímavé sledovat, jak asertivně se k tomuto záměru postaví ostatní státní instituce.

Nově naplánovaný deficit bude v každém případě znamenat další růst zadlužení. Za tři roky, započítáme-li i loňský schodek, se může státní dluh zvýšit o 1,3 bil. korun, přitom ještě na konci roku 2019 dosahoval jen 1,6 bilionů. V relativním vyjádření to může znamenat skok z 28,5 % HDP na zhruba 46 %. ČR sice dál zůstane jednou z nejméně zadlužených zemí EU, avšak jen proto že dluhy rostou napříč celou EU. Bude-li se jednou ČR chtít vrátit třeba k vyrovnanému rozpočtu, nezbude jí nic jiného než výrazně zreformovat daňový systém a současně přehodnotit i výdajovou stranu rozpočtu. Vzhledem k tomu, že aktuální schodky se počítají v řádech několika stamilionů korun ročně, drobné změny jednotlivých daní nebo diskuse o daňovém zatížení majetku jí k tomu stačit nebudou.


*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Koruna se během pondělního obchodování držela v blízkosti úrovně 25,45 EUR/CZK. Nezahýbal s ní ani komentář viceguvernéra ČNB Mory, který podobně jako už dříve guvernér pohovořil o možnosti zvýšení sazeb na červnovém nebo srpnovém zasedání. Jak je vidět, otevřeny zůstávají obě možnosti a jasno v tomto směru zřejmě hned tak nebude. Napovědět by mohla nová sada dat, která začnou přicházet už dnes. Nejenom HDP za první kvartál, ale i květnový PMI a výsledek rozpočtu za prvních pět měsíců. V pátek ještě mzdy a v příštím týdnu pak dubnové výsledky z reálné ekonomiky a samozřejmě i květnová inflace, která se zřejmě zatím do tolerančního pásma ČNB ještě nejspíš nevrátí.

Zahraniční forex

Květnová inflace v Německu i Španělsku sice zrychlila na 2,4 % meziročně, což implikuje, že inflace za celou eurozónu se bude blížit 2 %, ale na eurodolar to mělo jen zcela zanedbatelný vliv. Dolar samotný dokonce nijak zásadně nereaguje na pokračující růst ceny komodit - především pak ropy.

Kromě inflačních dat dnes dopoledne bude trh sledovat především odpolední americké indexy podnikatelských nálad a v nich pak cenové subindexy. Další extrémně vysoké číslo u subindexu cen může rozvířit debatu o tom, zdali by Fed neměl zahájit seriózní debatu o útlumu nákupu dluhopisů (což by implicitně bylo pro dolar plus).

Ve střední Evropě kromě indexů podnikatelských nálad (PMI) v sektoru průmyslu stojí za pozornost polská inflace za květen. Ta by měla dále zrychlit a blížit se hodnotě 5 %. Reakce zlotého může být lehce negativní - minimálně do doby, než některý z polských centrálních bankéřů přijde s jestřábím komentářem.