Rozhovor ministra Kulhánka pro Süddeutsche Zeitung
Česko je jedinou evropskou zemí, která se ocitla na seznamu údajných nepřátel Ruska. Je to čest nebo obtíž?
Přirozeně mě to netěší, ale to je špatné vysvědčení ne pro nás, ale pro Rusko. Vede to k další eskalaci v rozepři, kterou Česko nezavinilo. Ta eskalace uškodí hlavně Rusku. Poté, co nás zapsalo na ten seznam, dostalo se nám hodně podpory ze strany spojenců. Pro mě je zásadní, zda máme EU na své straně. A to máme.
Jen málo unijních zemí se připojilo k vyhošťování ruských diplomatů, ani Německo ne. Cítí se Česko osamocené?
Ne, vůbec ne. Mým hlavním cílem jako ministra zahraničních věcí je, abychom nebyli osamoceni a to také nebudeme. Po vyhoštění 18 ruských agentů na velvyslanectví v Praze v případu Vrbětice EU, NATO a několik dalších zemí nám vyjádřilo solidaritu. Ruští velvyslanci v mnoha evropských zemích byli předvoláni. Některé země přikročily i k vyhoštění ruských diplomatů. Nejde však o žádnou soutěž ve vyhošťování.
Nemůže zdrženlivost s vyhošťováním souviset třeba s tím, že dokonce prezident Miloš Zeman šířil pochybnosti ohledně ruské zodpovědnosti a hovořil o různých verzích?
Ne, je jen jedna verze. Já jsem o našich poznatcích informoval všechny velvyslance zemí NATO na briefingu v utajeném režimu. Žádný z partnerů neprojevil ohledně toho, co se dozvěděli od české vlády, jakékoliv pochybnosti.
Zprávy českých médií, podle kterých případ Vrbětice měl být za cenu dodávky miliónu dávek Sputniku V zameten pod koberec, rovněž nesedí?
To je nesmysl. Pokud chcete udělat nějaký obchod, musíte mít co nabídnout. Zde ale nic takového není. I kdybychom chtěli, nebylo by vůbec možné držet informace pod pokličkou, protože řada novinářů o celém případu již věděla. Přirozeně jsme ale nic takového nechtěli.
Rusko ale zatím nepůsobí, že by na něj postoje a sankce nějak působily. Nemusí EU dělat více?
Musíme postupovat pragmaticky. O hospodářských tématech či odzbrojování s Ruskem musíme mluvit. Na druhé straně Rusko vyhledává konflikt. Snaží se spojence v EU a NATO štěpit. Jeho devize je: rozděl a panuj.
Zatím nejspíše úspěšně. Není možné takto vyložit maďarské nadšení pro Sputnik V?
To vidím jinak. V případě Vrbětice i při ruské vojenské demonstraci na východě Ukrajiny se ukázalo, že spojenci jsou s to mluvit jedním hlasem. Pokud udržíme tuto jednotu, potom se nemusíme Ruska obávat.
Polsko a baltské země považují výstavbu stále ještě budovaného plynovodu Nord Stream II za součást ruské štěpící strategie. Očekáváte od Německa, že výstavbu zastaví nebo aspoň vyhlásí moratorium?
Připouštím, že mě projekt Nord Stream II nijak zvlášť netěší. Má rovněž geopolitické dopady a dotýká se rovněž energeticko-politických zájmů středoevropských zemí. Vidím však i ekonomickou realitu, a že celý záměr pokročil již dosti daleko. Pokud však bude Nord Stream 2 dostaven, nesmí se stát mocenským nástrojem ruské politiky. Věřím, že Německo tyto obavy rozptýlí.
V oblasti zahraniční politiky se EU však často nedaří naplňovat Vámi tak ceněnou jednotu, ani ůči Číně. Litva právě opustila Čínou založený klub 17+1. Neměla by ji nyní Česká republika následovat?
Zde platí to samé jako v případě Ruska. Evropa musí hovořit jedním hlasem, když jde o velké věci. To se netýká jednotlivých regionálních platforem. V případě 17+1 při zřízení platformy šlo především o lepší vzájemné poznání mezi zeměmi střední a východní Evropy a Číny. To nic nemění na našem společném evropském zájmu zajistit co nejlepší přístup pro evropské podniky na čínský trh. Zde dosáhne EU nejlepší výsledky, když bude postupovat jako celek.
Jak těžké to pro EU je, ukázala situace na Blízkém Východě. Společné prohlášení ke Gaze ztroskotalo na maďarském vetu. Nepotřebuje EU přejít na princip většinového rozhodování v zahraniční politice?
Nesouhlasím. Diskuse byla velmi komplikovaná. Zazněly rozdílné pohledy a nejen jedno odlišné stanovisko ze strany Maďarska. A pokud jde o většinové rozhodování v zahraniční politice: doba na to ještě nenazrála. Dokáži si to někdy v budoucnosti představit, v současné době patří zahraniční politika mezi výsady členských zemí, které se ji jen tak nechtějí zbavit. Ostatně odlišné pohled nemusí mít v budoucnu jen a Maďarsko ale i jiné unijní země.
I proto, že je pohled na svět až příliš odlišný?
EU není žádný národní stát. Proto přirozeně existuje řada názorových rozdílů. To není žádná tragédie. V základních otázkách jsme však zajedno.
Poslední zprávy z rubriky Politika a události:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?