Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance, ceny nemovitostí pravděpodobně dále porostou

Inflace bude. Do nadcházejících let se na ni musí každý připravit. Prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.

Nejprve ten pravděpodobnější scénář, scénář dominující inflace cen aktiv, jehož pravděpodobnost je zhruba 80 procent. Podle něj se v letech po pandemii v zásadě naváže na předpandemický vývoj. Současná spotřebitelská inflace se ukáže jako přechodný jev a nejpozději od roku 2023 se globálně vrátí dezinflační a deflační tendence. Na ně budou centrální banky reagovat ještě intenzivnějším tištěním nových stovek miliard. Nafukovat se tedy budou ceny akcií i nemovitostí, zatímco úrok na bankovních vkladech se sníží leckdy – a častěji než dnes – do záporu. Přikázáním číslo jedno pro takový scénář je mít co nejvíce vlastních peněz investováno, přičemž je druhořadé, v čem přesně. Hlavně mít minimum úspor na účtu v bance, kde je bude požírat záporný úrok tak vydatně, že se nám o tom zatím ani nezdá.

Druhý scénář má pravděpodobnost zhruba 20 procent. Souhra důvodů demografických, geopolitických a dalších způsobí trvalejší nárůst spotřebitelské inflace. Centrální banky budou muset s úroky nahoru, omezit tištění miliard. Předluženým státům zdraží financování natolik, že se ocitnou na pokraji bankrotu. Spadnou akcie i nemovitosti. Při vyšším úroku na dluhopisech totiž budou chtít investoři vyšší výnos i od nemovitostí. Toho se dosáhne kombinací dalšího zvýšení nájmů a poklesu cen realit. Poptávka po nich ochabne i z důvodu vyššího úroku na hypotékách. V krajním případě dojde k těžké globální recesi, akciovému krachu a k dramatickému, v ČR zhruba třetinovému propadu cen realit. Určitým uchovatelem hodnoty by v takovém případě bylo jen málo aktiv, třeba zlato, případně některé kryptoměny. Kryptu by se mělo dařit v obou scénářích, zase ale hrozí, že proti němu právě z toho důvodu až násilně zakročí stále nervóznější státy a jejich centrální banky. Zároveň platí, že úspory na účtu v bance budou citelně ztrácet na každém ze scénářů: buď kvůli zápornému nominálnímu úročení, nebo kvůli výrazné spotřebitelské inflaci. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank