Dopad ruské politiky na světové trhy a českou ekonomiku

Ruská politická scéna sklízí hořké plody minulých aktivit, přičemž nyní musí vysvětlovat své vojenské aktivity v blízkosti ukrajinských hranic a obvinění z přímé spojitosti s explozí v muničním skladu ve Vrběticích. „Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska, a to ze zhruba 4 % v roce 2012 na necelá 2 % celkových vývozů dnes. Pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích – na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automotive,“ uvádí ve svém komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

 „Již před zavedením samotných sankcí se Rusko potýkalo s ne úplně uspokojivými makroekonomickými ukazateli. V nejlepší kondici se nejeví například ani běžný účet, zjednodušeně řečeno zahraniční obchod. Jeho přebytek údajně za první čtvrtletí dosáhl slabých 16,8 miliardy dolarů, což je meziroční pokles o téměř třetinu. To tak mělo nesporný vliv i na samotnou domácí měnu, když kurz ruského rublu během prvního čtvrtletí oslabil proti dolaru o více než 2 %,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Na vině byl především slabý export ropy a silný import kopírující obnovu ruské poptávky ve srovnání s předchozím rokem. Dále na straně finančních toků platební bilance jsme pak pozorovali čistý odliv zahraničního soukromého kapitálu o velikosti necelých 12 miliard dolarů, na čemž se významně podílely odprodeje v oblasti státních dluhopisů denominovaných v rublech.

 V rámci dluhu denominovaného v rublech, známého pod ruskou zkratkou OFZ, drží zahraniční penzijní fondy a další mezinárodní správci aktiv něco přes 3 biliony rublů, tedy zhruba 23 %. Tento podíl je nejnižší za posledních pět let. Před rokem to bylo téměř 35 %. Přičemž američtí investoři představují podle dat centrální banky pouhých 7 %. Nerezidenti však vedle toho drží ještě ruské státní dluhopisy denominované v jiné než domácí měně. Tam už je jejich podíl 55 %. Stále ale v součtu celkového dluhu drženého nerezidenty bez ohledu na měnu se jedná o velice nízkých 4,5 % HDP. „Mimochodem celkový dluh Ruska vůči HDP je pouhých 20 %, což je méně jak pětina dluhu USA. Východiskem pro vládní řešení potřeb financování svého deficitu se stal domácí trh. VTB a Sberbank, dvě největší ruské banky, uvedly, že jsou připraveny zvýšit svůj podíl v OFZ. Například samotná Sberbank drží v OFZ více jak 3 biliony rublů a další banka VTB drží dluh ve výši více jak 900 miliard rublů. Jen minulý měsíc ruské banky nakoupily 40 % dluhu nově vydaného vládou,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

 „Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska, a to ze zhruba 4 % v roce 2012 na necelá 2 % celkových vývozů dnes. Pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích – na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automotive,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.