Ranní okénko - Vzali Američané obchody útokem?

Pro zajímavá makroekonomická data budeme dnes muset za oceán, jelikož evropský kalendář zeje prázdnotou. Naopak v USA se během odpoledne našeho času strhne datová smršť. Zahájí ji Empire index podmínek ve zpracovatelském sektoru, který v letošním roce setrvale narůstá a tohoto trendu by se měl podržet i ve své dubnové edici. Trh si od něj slibuje navýšení ze 17,4 na čistých 20 bodů, a to navzdory tomu, že podobně jako v Evropě i v USA se zpracovatelé potýkají s výpadky dodávek výrobních vstupů. Že se i přesto Američanům daří navyšovat výrobu by následně měl potvrdit údaj o průmyslové produkci za měsíc březen, která podle odhadů přidá oproti únoru slušných 2,5 %, a zároveň by mělo narůst využití kapacit ze 73,8 až na 75,6 %, což již není daleko od dlouhodobého průměru, byť k předkrizovým cca 77 % bude stále trochu scházet. Nebudeme ochuzeni ani o náhled do situace v amerických domácnostech, které podle tržního odhadu v březnu konečně vyrazily ve větším počtu na nákupy. K tomu by je mělo motivovat nejen postupné otevírání části dříve zavřených provozoven a pocit bezpečí dodaný tím, že velká část jejich členů již podstoupila očkování, ale i štědrá fiskální podpora, která přistála na účtech velké části Američanů a vybízela k útratám. Po únorovém poklesu maloobchodních tržeb o 3 % meziměsíčně tak tentokrát trh vyhlíží růst o robustních 5,8 %, přičemž některé odhady předpokládají dokonce i dvouciferný výsledek. Do karet Američanům hraje i postupné zlepšování situace na trhu práce, byť je zde k ideálu ještě daleko. V týdnu končícím 10. dubna patrně opět poklesl počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, kterých se tak na úřadech mělo objevit „jen“ 700 oproti předcházejícím 744 tisícům. 

Pohled zpět:

Průmyslová výroba v zemích eurozóny velké překvapení nepřinesla, když za únor vykázala meziroční pokles o 1,6 % (po očištění), což meziměsíčně odpovídá -1,0 %. V Německu, nejdůležitějším trhu z pohledu českých průmyslníků, pak byl zaznamenán meziměsíční pokles o 1,8 % a příliš se nedařilo ani ve Francii (-4,8 %). Spíše než uvadající poptávku lze ovšem za tímto vývojem v Evropě hledat problémy v dodavatelských řetězcích a aktuální nedostatek polovodičů. Průmyslový sektor, který dosud platil za tahouna evropského ekonomického post-pandemického zotavení, se tak dočasně poněkud zadrhl. Veškeré dostupné předstihové ukazatele ovšem jednohlasně naznačují, že se nejedná o změnu trendu k horšímu, nýbrž o přechodný fenomén. V nadcházejících měsících se tak pravděpodobně Evropa i nadále bude moct o průmyslové podniky opírat.

Ministerstvo financí České republiky včera zveřejnilo svou aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Pro tuzemskou ekonomiku v ní zachovalo výhled na růst hrubého domácího produktu pro letošní rok na úrovni 3,1 %, což je jen mírně optimističtější odhad, než náš vlastní (2,5 %). Naopak od roku 2022 si ministerstvo slibuje oproti nám méně, když vyhlíží růst o 3,7 % (my 5,5 %). Zvýšení se v nové predikci MFČR dočkal letošní růst spotřebitelských cen (2,5 namísto 1,9 %), deficit rozpočtů vládních institucí (8,8 namísto 6,6 %) či nezaměstnanosti metodikou VŠPS (3,7 namísto 3,3 %). 

Dnešní makroekonomické ukazatele:

       

Co bude:

PÁ: EUR zahraniční obchod, USA spotřebitelská důvěra University of Michigan, USA výstavba nových domů 

 

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.