Čas na důkladnou úvahu a na změnu perspektivy v hodnocení rizik: pro 82 % podniků nepatřily doposud před nástupem COVID-19 pandemie nebo jiná velká zdravotní krize mezi TOP 10 rizik. Téměř třetina (31 %) nepřijala směrem k takové události žádná bezpečnostní preventivní opatření. To jsou hlavní závěry vyplývající z aktuální mezinárodní ankety společnosti Aon nazvané „Nové priority rizik a odolnost firem pro postcovidovou budoucnost“. Studie poradenské a servisní společnosti ukazuje, že firmy se musí přenastavit a přizpůsobit drasticky změněné situaci v oblasti hrozících nebezpečí. Současně je třeba rozvíjet management podniků, aby rozvíjel odolnost a agilitu.
Pandemie COVID-19 od základů významně zamíchala posuzováním dlouhodobých a nově se objevujících rizik ze strany firem. V globální studii společnosti Aon z roku 2019 mezi více než 3 000 risk manažery přisoudili respondenti pandemii a jiné zdravotní krizi 60. místo mezi 69 identifikovanými nebezpečími. V souvislosti s tím logicky nebylo pro mnoho firem snadné rychle reagovat na skutečně nastalou pandemickou situaci a v praxi postupovat podle hotových nouzových plánů a realizovat opatření v nich obsažená. Studie Aon nyní přinesla poznatek, že mnoho firem musí nařídit svému risk managementu úplný reset.
„Pro podniky nyní jde o to, aby se účinně posunuly do pozice, kde budou schopné čelit budoucnosti,“ komentoval výstupy Kai Büchter, CEO ve společnosti Aon Commercial Risk Solutions, Health Solutions & Affinity. „Podle naší studie je prioritou jednat ve třech oblastech: jasné vnímání stávajících dlouhodobých a nově vznikajících rizik, budování odolného personálu a proměna přístupu ke kapitálu. Podniky potřebují nová, udržitelná a flexibilní řešení, která obstojí ve stále komplexnějším a volatilnějším prostředí – ovšem nikoli jen určovaném pandemiemi, nýbrž rovněž působením a rozvojem například kybernetických rizik, změnou klimatu a vlivem geopolitických změn na dodavatelské řetězce.“ Risk manažeři tím přebírají důležitou centrální roli, protože mají pro firmu bezmála strategický význam. Přispívají k tomu, aby se posílila odolnost subjektu, a tedy i schopnost odolávat i v budoucnu přicházejícím rizikům.
Více než polovina podniků vychází z toho, že následky pandemie potrvají ještě déle než rok. „Mnozí manažeři přemítají, jak by mohli investovat do budování lepší odolnosti a výdrže i agility,“ konstatoval Martin Stumpe, Executive Director multinárodních klientů ve společnosti Aon. „Těžiště přitom představuje nasazení nových technologií, schopnost odolávat na straně zaměstnanců a ochrana aktiv společnosti.“ U zdaleka největší části respondentů ve studii (80 %) panuje shoda v tom, že nezbytné je podchycení rizika v integrované, agilní a celofiremní šíři. Přitom mají být zapojené všechny úseky podniku – jako například IT, risk management, pojištění, HR, finance, právo a komunikace – aby se krizi čelilo společně a co nejlépe na všech frontách.
Pokud budeme sledovat výstupy studie podle regionů, ukazuje se, že nejlépe jsou na podobné situace „vyzbrojeny“ firmy v asijsko-pacifické oblasti. Více než polovina (52 %) mohla při rozšíření COVID-19 sáhnout pro své nouzové plály pro případ pandemií. Poučily se z předchozích krizí spojených se SARS nebo prasečí chřipkou. Naproti tomu v Severní Americe se může dnes spolehnout na dobrou přípravu jen 31 % podniků. Bez ohledu na regiony i odvětví měla vždy a všude nejvyšší prioritu ochrana lidí a zařízení.
RSS
Přebírání zpráv
