Ranní glosa: Státní rozpočet ukáže na další prohlubování schodku

Dnešní výsledky státního rozpočtu za březen pravděpodobně potvrdí, že je Česko na cestě k nejhlubšímu schodku veřejných financí v historii – až 500 miliard korun. Na jedné straně čelíme výrazným výpadkům příjmů, které jsou jednak důsledkem pandemie, ale také současně daňových změn – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka vedou zatím k poklesu výběru daně z příjmu fyzických osob skoro o 30 %. Na druhé straně samozřejmě také rostou rychle výdaje, a to zejména kvůli proti-pandemickým opatřením jako jsou kompenzační bonusy nebo programy COVID-gastro.

V důsledku pandemie tak dál rychle roste veřejné zadlužení – státní dluh v uplynulém roce překonal 2 biliony korun a letos pravděpodobně zdolá 2,5 bilionu korun. To znamená, že oproti roku 2019 vzroste ze zhruba 29 % HDP na více než 43 % HDP. Stát tak bude muset emitovat velké množství dluhopisů – letos emisní aktivita může dosáhnout až 700 miliard korun – a to může být na relativně málo likvidním českém dluhopisovém trhu znát. Výnosy českých dluhopisů vystřelily na začátku roku vzhůru a pohybují s v blízkosti dvouletých maxim.

Rychlost veřejného zadlužování ovšem sama o sobě nemusí být problémem – v průběhu pandemie je uvolněná rozpočtová politiky žádoucí a je standardem jak v západní Evropě, tak v USA. Problém je spíše v tom, jak dobře deficitní rozpočty využíváme ve střednědobém výhledu. Kamenem úrazu jsou daňové změny. Stimulace ekonomiky skrze daňové úlevy směrované na nejvyšší příjmové skupiny je jednak neefektivní a v českých veřejných financích vytváří “trvalé” strukturální výpadky okolo 80-90 miliard korun ročně. I proto státní dluh může rychle růst i v dalších letech a do roku 2023 může překonat 50 % HDP…