Čtyři podmínky udržitelného hospodářského oživení
Je konec března a 1. čtvrtletí letošního
roku je de facto za námi. Tvrdých dat z domácí ekonomiky zatím mnoho publikováno
nebylo, avšak čtvrtletí plné omezení a uzavírek dává jednoznačně tušit, že
z pohledu hrubého domácího produktu (HDP) to žádná sláva nebyla. HDP velmi
pravděpobně mezičtvrtletně poklesl a na oživení ekonomické aktivity si budeme
muset počkat více do jara. Co vlastně pro nadcházející měsíce očekávat, respektive,
jaké jsou podmínky udržitelného hospodářského oživení? Zcela nezbytnou
podmínkou je zvládnutí pandemie Covidu19. To se vzhledem k postupující
vakcinaci rýsuje celkem pozitivně, pokud tedy nezačne úřadovat nějaká varianta
viru, na které by současné vakcíny fungovaly jen velmi omezeně či nefungovaly
vůbec. Pokud pominu vakcínu, tak je možné identifikovat čtyři další podmínky celoplošného
a udržitelného hospodářského oživení – vnější prostředí, spotřeba domácností,
služby a investice.
Česko, jako malá otevřená
ekonomika, je silně závislá na zahraničním vývoji. Význam zahraniční poptávky velmi
dobře ilustruje i vývoj ve druhé polovině loňského roku, kdy čistý export
pozitivně přispíval do HDP. Bez hospodářského růstu v eurozóně tak nelze
očekávat ani udržitelné ekonomické oživení u nás. Pozitivem je, že pro nejbližší
čtvrtletí to vypadá na silný růst ekonomické aktivity v eurozóně i
v Německu. Indexy podnikatelského sentimentu PMI v eurozóně jsou na
rekordních hodnotách v případě výrobního sektoru a rychle se zlepšuje i
sektor služeb.
Druhou podmínkou je rozjezd spotřeby
domácností, která tvoří necelou polovinu HDP. V loňském roce spotřeba
domácností výrazně propadla a specifické bylo to, že za útlumem nestálo rozhodnutí
spotřebitelů, ale především vládní omezení. Zároveň od začátku pandemie došlo
k výraznému nárůstu úspor i vkladů domácností, přičemž nezaměstnanost
vzrostla jen mírně. Od začátku letošního roku navíc došlo ke zrušení superhrubé
mzdy, což pro domácnosti představuje zvýšení disponibilního důchodu a tento
pozitivní fiskální impuls je odhadován až na 80 mld. korun, tj. zhruba 1,5 %
HDP. Optimismus, že domácnosti veškerou odloženou spotřebu z posledního
roku v nadcházejících čtvrtletích doženou, je trochu přehnaný. Na druhé straně lze očekávat, že větší část úspor
do spotřeby opravdu může jít.
Negativní dopad pandemie na
sektor služeb byl výraznější než v případě průmyslu. Důkazem je
skutečnost, že zatímco průmyslová produkce se již v meziročním srovnání
dostala nad úrovně před vypuknutím pandemie, tak o službách to rozhodně
neplatí. Velmi slabá zůstává situace i nadále v tzv. kontaktních službách,
kde letos v lednu byly tržby meziročně třetinové. Meziročně nižší tržby
však nejsou doménou výlučně restaurací či ubytovacích zařízení, ale významně
nižší jsou i tržby v dopravě či v oblasti nemovitostí. A právě
zlepšení situace v sektoru služeb je třetím důležitým střípkem do mozaiky udržitelného
hospodářského oživení.
Čtvrtou, avšak nikoliv podle významu,
podmínkou udržitelného hospodářského oživení je postupný rozjezd investic. Investiční
aktivita v podobě tvorby hrubého fixního kapitálu loni výrazně poklesla,
když investice jsou velmi citlivé na negativní hospodářské vyhlídky. Výraznější
pokles investic se týkal především soukromého sektoru. Důležité je nyní
především to, aby se neopakovalo zamrznutí investiční aktivity z let 2009
až 2014. V průběhu letošního roku by měly k růstu investiční aktivity
přispívat především vládní investice, přičemž soukromá sféra se bude rozjíždět
pozvolněji. V případě investic zároveň platí, že budou potřebovat delší
dobu na zotavení, než tomu bude například v případě spotřeby domácností.
Miroslav Novák
Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.
AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.
Více informací na: https://www.akcentacz.cz
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři