Evropská inflace v důsledku vyšších cen energií povyskočí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Data z amerického i německého trhu práce by měla potěšit. Zatímco počet nezaměstnaných Němců o deset tisíc poklesne, Amerika se může těšit na více než půl milionu nových pracovních pozic. Směrem nahoru se vydá inflace v eurozóně. Do karet jí nahrává nízká srovnávací základna i rostoucí ceny pohonných hmot. Ve druhé polovině roku se vyšplhá dokonce až na dvě procenta. Domácí kalendář je prázdný. Koruna tak zřejmě zůstane i nadále držena v patové situaci na jedné straně rostoucími úrokovými sazbami, na druhé straně slábnoucím eurem vůči americkému dolaru.

V USA přibyde vysoký počet nových pracovních míst

Ve Spojených státech bude zveřejněn ADP report mapující změnu v počtu volných pracovních pozic. Těch za březen, alespoň podle konsenzu trhu, přibylo vysokých 550 tisíc. Přispěl k tomu především rostoucí počet pracovních míst v oblasti volného času, ubytování a pohostinství. Ve srovnání s únorem loňského roku v těchto segmentech ale stále ještě 3,5 milionu pracovních pozic chybí a ztráty budou, na rozdíl od průmyslu, dohánět jen pozvolna.

Data z trhu práce budou zveřejněna i v Německu. Počet nezaměstnaných Němců by měl poklesnout o 10 tisíc, přičemž míra nezaměstnanosti bude zřejmě stagnovat na 6 %. Průzkumy důvěry společně s indikátory PMI naznačují, že by se situace na trhu práce měla lepšit. Výraznějším pokrokům však brání lockdown, který by měl trvat až do 18. dubna. Tempo vakcinace se však zrychluje, a tak po znovuotevření ekonomiky očekáváme rychlý růst počtu nových pracovních pozic. Před Velikonocemi bychom se měli dozvědět, jak dopadnou mzdová vyjednávání odborové organizace IG Metall, která požaduje 4% růst mezd po loňské nule.

Harmonizovaná inflace v eurozóně zřejmě v březnu vyskočí o 40 bb na 1,3 % y/y. Za tímto vývojem budou stát především vyšší ceny energií, které v důsledku vývoje cen na světových komoditních trzích přidají k celkové inflaci 50 bb. Protisměrně by měly působit ceny potravin, u kterých očekáváme pokles. Jádrová inflace pak v důsledku sezónních výprodejů poklesne o 10 bb na 1 %. Celková inflace by ve svém růstu měla pokračovat i v následujících měsících. Na vyšší úrovně jí budou tlačit vyšší ceny ropy, nízká srovnávací základna i vliv snížení německého DPH v loňském roce. Celková inflace se tak ve druhé polovině letošního roku zřejmě vyhoupne na 2 %, přičemž její jádrová složka by měla vyšplhat na 1,5 %. Vzhledem k tomu, že tento vývoj bude daný souhrou mimořádných faktorů, do roku 2022 růst inflaci nevydrží (celková i jádrová inflace se bude v roce 2022 nacházet na průměrných 1,1 %).

Koruna mírně ztrácí

Kurz koruny včera oslabil o 0,1 % a dostal se tak na úroveň 26,13 CZK/EUR. Domácí měna je v současné době pod vlivem dvou protichůdných faktorů. Výnosy desetiletých amerických vládních dluhopisů pokračují ve svém růstu. Nacházejí se již nejvýše od ledna loňského roku, což vytváří tlak na výnosy evropských dluhopisů, potažmo těch českých. To by hovořilo pro posilování kurzu koruny. Na druhou stranu je zde ale oslabující kurz eura vůči dolaru, kterému se na silnější úrovně zatím nedaří probojovat, přičemž v krátkém horizontu může společná evropská měna naopak ještě oslabovat. Koruna se tak drží převážně v pásmu 26,00 26,20 CZK/EUR. Objemy obchodů zůstávají nízké a ani následující dny zřejmě nepřinesou impulz, aby se koruna z této patové situace vymanila.

Společná evropská měna v úterý ztratila další 0,4 % a posunula se na 1,172 USD/EUR. K ziskům jí nepomohla ani důvěra v ekonomiku eurozóny, která překvapila růstem na 101 bodů místo očekávaných 96 bodů. Zlepšila se i důvěra v průmyslu, a dokonce i ve službách. Pomalý průběh vakcinace a ve srovnání s USA celkově horší pandemická situace, však drží společnou měnu při zemi. Ta se nyní nachází nejníže od listopadu loňského roku.