Dopad covidu na naměřenou inflaci v eurozóně
V posledním vydání Ekonomického bulletinu ECB analyzovali experti této instituce dopad pandemie v oblasti měření spotřebitelských cen. Konkrétně upozornili na fakt, že při výpočtu hlavního měřítka inflace v eurozóně, tedy HICP, dochází každý rok od ledna k aktualizaci vah ve světle chování spotřebitelů v minulém roce. A právě aktuálně minulý rok, tedy rok 2020, byl v oblasti spotřebitelských nákupů samozřejmě zcela abnormální: prudce klesl objem útrat v oblasti rekreace a dopravy (a služeb celkově), a naopak narostl objem útrat zejména za potraviny.
Samotný cenový vývoj šel týmž směrem: méně nakupované položky měly tendenci zlevňovat, více nakupované položky zdražovat. Tuto úměru zachycuje následující graf. Na vodorovné ose jsou změny, které ve vahách jednotlivých zboží a služeb používaných pro výpočet inflace nastaly mezi lednem 2020 a lednem 2021, na svislé ose jsou změny cen; velikost bublin odráží velikost nových vah:
V důsledku vývoje v loňském roce tedy bude mít vývoj cen například v oboru ubytování v letošním roce výrazně menší dopad na celkovou inflaci, i kdyby byl růst cen v tomto odvětví docela svižný. Naopak inflace cen potraviny bude hrát velkou roli, i kdyby sama o sobě byla nízká.
V lednu 2021 činila podle Eurostatu inflace v eurozóně 0,9 %. Kdyby se však váhy výše popsaným způsobem nezměnily, tj. zůstaly by na „normální“ úrovni roku 2019, činila by dle propočtu expertů ECB lednová inflace v eurozóně jen 0,6 %. Pokud bychom předpokládali (což už ovšem analýza ECB nečiní), že většina tohoto efektu je dána pandemickou změnou nákupního chování, a tedy že po skončení pandemie dojde k opačnému efektu, šlo by o jeden z budoucích protiinflačních tlaků.
V Česku podobnou změnu vah tlačící na vyšší letošní (měřenou) inflaci ČSÚ zatím neprovedl, protože u českého CPI jsou váhy aktualizovány jen jednou za dva roky, a to podle útrat v minulém sudém roce. Teď jsou hodnoty české inflace postaveny druhým rokem na nákupním chování domácností v roce 2018. ČSÚ bude měnit váhy pro výpočet inflace od ledna 2022, a to podle rozložení spotřebních výdajů na různé druhy zboží a služeb během roku 2020. Určitá váhová divočina nás tedy možná přece jen nemine – ledaže ČSÚ přikročí k nějakým ad hoc úpravám.
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz