Snížení počtu obyvatel Jihočeského kraje v roce 2020 ovlivnila nepříznivá epidemická situace

K 31. 12. 2020 žilo v Jihočeském kraji podle předběžných výsledků 643 551 obyvatel, přičemž mírně převažovaly ženy (50,6 %). Proti stavu na začátku roku se počet obyvatel snížil o 532 osob. Tuto skutečnost výrazně ovlivnila záporná přirozená měna obyvatelstva (-1 248), kdy v důsledku koronavirové pandemie umíralo podstatně víc lidí než v předchozích letech. Migrační přírůstek byl naopak v příznivých hodnotách (+716).

Tab. 1 Počet obyvatel v Jihočeském kraji a jeho okresech k 31. prosinci 2020 Tab. 1 Počet obyvatel v Jihočeském kraji a jeho okresech k 31. prosinci 2020

V Jihočeském kraji se v roce 2020 snížil počet obyvatel o 532 osob. Pokles zaznamenaly všechny okresy kromě okresu České Budějovice (+669) a okresu Písek, kde byl počet obyvatel stejný jako na začátku roku. Ženy převažovaly v pěti okresech kraje, nejvíce na Českobudějovicku (51,0 %), v menšině byly ženy pouze v okresech Český Krumlov (49,5 %) a Prachatice (49,8 %).

Živě se v kraji v roce 2020 narodilo 6 552 dětí, což bylo o 113 dětí méně než v předchozím roce. Mezi živě narozenými dětmi mírně převažovali chlapci (3 358), jejich podíl činil 51,3 %.

Jako první v pořadí se narodilo 46,6 % dětí, druhorozených bylo 38,2 % a zbylých 15,1 % připadalo na děti, které se narodily jako třetí a další v pořadí.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v kraji po dvouletém snižování opět zvýšil a dosáhl hodnoty 50,6 %. Nejvíce dětí se nesezdaným párům narodilo v okrese Český Krumlov (59,5 %), nejmenší podíl dětí narozených mimo manželství uvedl okres České Budějovice (46,1 %).

S relativní hodnotou porodnosti 10,2 ‰, která byla nepatrně nižší než celorepublikový průměr (10,3 ‰), se Jihočeský kraj řadí na osmé místo mezi kraji. Nejvyšší porodnost byla vykázána v hlavním městě Praze (11,1 ‰), naopak nejméně dětí na 1 000 obyvatel se narodilo v kraji Karlovarském kraji (9,1 ‰). V rámci Jihočeského kraje byla nejvyšší porodnost v okrese České Budějovice (11,5 ‰), nejnižší pak v okrese Prachatice (8,9 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v roce 2019 a 2020

Graf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v roce 2019 a 2020

Ve sledovaném období zemřelo 7 800 osob, což bylo o 915 osob více než před rokem. Vysoký nárůst počtu zemřelých byl úzce spojen s koronavirovou pandemií v zemi. Nejvyšší podíl zemřelých byl ve věkové skupině 80–89 let. Celková úmrtnost v kraji (12,1 ‰) byla stejná jako republikový průměr a byla šestá nejnižší mezi kraji. Nejvyšší úmrtnost v přepočtu na 1 000 obyvatel byla v Karlovarském kraji (13,7 ‰), naopak nejnižší v hlavním městě Praze (10,3 ‰). V relativním vyjádření nejméně lidé umírali v okrese České Budějovice (11,0 ‰), nejvyšší úmrtnost pak byla v okrese Tábor (13,5 ‰). Kojenecká úmrtnost (2,3 ‰) byla stejná jako celorepublikový průměr a novorozenecká úmrtnost (1,5 ‰) byla nepatrně nižší než průměr republiky (1,6 ‰).

Vyšší počet zemřelých osob než živě narozených dětí snížil během roku 2020 počet obyvatel kraje o 1 248 osob. Přirozený úbytek v přepočtu na tisíc obyvatel v Jihočeském kraji měl hodnotu -1,9 ‰ a byl vyšší než průměr za ČR (-1,8 ‰). Kladná přirozená měna byla v roce 2020 zaznamenána jen v hlavním městě Praze (+0,8 ‰), v ostatních krajích došlo k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou, nejvíce pak v Karlovarském kraji (-4,6 ‰). V Jihočeském kraji ke zvýšení počtu obyvatel přirozenou měnou došlo pouze v okrese České Budějovice. V ostatních okresech kraje byly hodnoty přirozené měny v záporných hodnotách.

Během roku 2020 se do Jihočeského kraje přistěhovalo 6 294 osob a 5 578 osob se z kraje vystěhovalo. Díky převaze přistěhovalých činil přírůstek stěhováním 716 osob. Nejvyšší migrační přírůstek byl zaznamenán ve Středočeském kraji (+13 721), naopak nejvyšší úbytek byl v Moravskoslezském kraji (-3 568).

V regionálním pohledu vykázal převahu přistěhovalých nad vystěhovalými především okres České Budějovice (+601), naopak nejvíce osob se odstěhovalo z okresu Český Krumlov (-187).

Z ciziny se v loňském roce do kraje přistěhovalo 2 243 osob, převážně z Ukrajiny (41,3 %), do ciziny se odstěhovalo 1 713 osob a nejčastěji to bylo na Ukrajinu nebo na Slovensko. Mezi obcemi uvnitř kraje se přestěhovalo 10 965 osob (vnitřní stěhování).

Graf 2 Pohyb obyvatelstva v okresech Jihočeského kraje v roce 2020

Graf 2 Pohyb obyvatelstva v okresech Jihočeského kraje v roce 2020

Během roku 2020 bylo uzavřeno 2 792 sňatků, což je o 492 méně než v předchozím roce. Pokles sňatečnosti byl pravděpodobně ovlivněn epidemickou situací v zemi. Z 64,8 % se jednalo o první sňatek obou snoubenců (tzv. protogamní sňatky). Pro 74,2 % ženichů a 73,8 % nevěst se jednalo o první sňatek.

Sňatečnost v kraji (4,3 ‰) byla lehce vyšší než republikový průměr (4,2 ‰) a mezi kraji se řadila na třetí místo. Nejvyšší sňatečnost byla zaznamenána v Moravskoslezském kraji (4,5 ‰), naopak nejnižší byla ve Středočeském a Královéhradeckém kraji. (4,0 ‰). Uvnitř kraje pak byla zaznamenána nejvyšší sňatečnost v okresech České Budějovice a Český Krumlov (4,6 ‰) a nejnižší v okrese Písek (3,8 ‰).

V roce 2020 bylo rozvedeno 1 354 manželství, což bylo o 88 méně než v předchozím roce. Z celkového počtu rozvodů bylo 32,4 % žádostí podáno na návrh ženy a 49,7 % na společný návrh. V kraji bylo rozvedeno 821 manželství s nezletilými dětmi. Ve 44,5 % případů se jednalo o ukončení manželství s jedním dítětem a ve 49,6 % se dvěma nezletilými dětmi. Bylo však rozvedeno také 19 manželství se 3 a více nezletilými dětmi, což z celkového počtu rozvedených manželství s dětmi činilo 6 %.

Rozvodovost byla v Jihočeském kraji v roce 2020 nepatrně vyšší než republikový průměr (2,0 ‰) a kraj s hodnotou 2,1 rozvodů na 1 000 obyvatel obsadil pátou nejvyšší pozici. Přesto se jednalo o nejnižší rozvodovost ve sledované historii. Nejnižší rozvodovost uvedl Kraj Vysočina (1,7 ‰), nejvyšší pak Středočeský a Karlovarský kraj (2,3 ‰). Nejvyšší rozvodovost v rámci kraje byla v okrese České Budějovice (2,3 ‰), naopak nejnižší v okresech Písek a Tábor (1,9 ‰).

Potratem v roce 2020 skončilo v Jihočeském kraji 1 954 těhotenství, což bylo meziročně o 44 potratů méně. Z 54,7 % se jednalo o umělá přerušení těhotenství (UPT). V tomto podílu jsou napříč republikou výrazné rozdíly. Zatímco nejnižší podíl UPT nedosáhl ani poloviny všech potratů v kraji (Plzeňský kraj 43,4 %), nejvyšší podíl byl zaznamenán v Karlovarském kraji (68,6 %).

Celková potratovost v kraji dosáhla hodnoty 3,0 ‰ a byla vyšší než republikový průměr (2,8 ‰). Nejvyšší potratovost byla zaznamenána v Ústeckém kraji (4,0 ‰), naopak nejnižší v Pardubickém kraji (2,3 ‰). V rámci Jihočeského kraje byla nejvyšší potratovost v okrese Český Krumlov (3,5 ‰), naopak nejnižší v okresech Jindřichův Hradec a Prachatice (2,3 ‰).

Tab. 2. Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v roce 2020 Tab. 2. Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v roce 2020