Evropská centrální banka šlápne na plyn pandemických nákupů

Evropská centrální banka hodlá zrychlit tempo nákupů aktiv v rámci pandemického programu. Chce tak zabránit případnému utahování podmínek financování. Ostatní nástroje měnové politiky zůstaly beze změny. Guvernérka Lagardeová přitom upozornila, že výhled inflace pro letošek zrychlil, půjde však zejména o vliv dočasných faktorů. V dalších letech byla prognóza tempa růstu cen revidována jen mírně, resp. vůbec, z čehož vyplývá, že samotná vakcinace patrně nenastartuje inflaci dosahující nastaveného cíle. Sázky na možné zvýšení sazeb ECB v roce 2023 tak podle nás pozbývají významu.

V rámci měnověpolitického nastavení byla jedinou změnou forward guidace týkající se zrychlených nákupů v rámci pandemického programu PEPP. Ostatní aspekty, od sazeb přes celkové objemy nákupů a délky jejich očekávaného trvání až po dodávky dlouhodobé likvidity, zůstaly beze změn. Obálka programu PEPP zůstává na 1,85 bilionech euro s očekávanou délkou trvání minimálně do března 2022, navíc s možností využití i nevyužití všech prostředků a s možností případné rekalibrace, stejně tak tomu je i u měsíčního tempa nákupů aktiv v rámci programu APP v objemu 20 miliard euro po nezbytně potřebnou dobru.

Guvernérka Lagardeová měnověpolitickému rozhodnutí zrychlit tempo nákupů programu PEPP vysvětlila na základě jeho dvou aspektů. Tím prvním je flexibilita umožňující reagovat na změny tržních podmínek, druhým pak prosincový závazek Rady guvernérů ECB nedopustit jakékoliv nechtěné a neodůvodněné utahování podmínek financování ve vztahu k výhledu inflace. Cílem ECB tedy zůstává zachování příznivých podmínek financování, které podporují přenos transmisníhi mechanismu směrem k dosažení inflačního cíle a zahrnují řadu indikátorů z vícero oblastí, od bezrizikových tržních sazeb přes výnosy státních a korporátních dluhopisů až po podmínky na úvěrových trzích.

Rada guvernérů se na základě výše zmíněného shodla, že je oprávněné navýšit tempo nákupů v rámci programu PEPP. Nebyl však stanoven žádný konkrétní objem, jelikož, jak Lagardeová zdůraznila, ECB neřídí výnosovou křivku. Nastaven byl pouze časový parametr jednoho čtvrtletí, jelikož nabízí dostatek dat, na základě kterých je možné rychlejší nákupy vyhodnotit vzhledem ke stavu podmínek financování ve vztahu k inflačnímu výhledu – to vše v rámci prognózy.

Pro lepší představu se ponoříme do čísel, která si vypůjčíme od makro stratéga a dlouhodobého pozorovatele ECB Frederika Ducrozeta. Od loňského července dosahuje týdenní průměr tempa nákupů aktiv v rámci pandemického programu PEPP 15 miliard euro. Od letošního ledna, jak ukazuje graf, se to samé číslo snížilo na 13,6 miliardy. I přesto, že nám ECB neposkytla žádný záchytný bod, můžeme odhadovat, že v příštím čtvrtletí přesáhne týdenní průměr čistých nákupů 15 miliard euro a přiblíží se podle nás 20 a více miliardám. To by ve výsledku mělo evropským výnosům poskytnou určitý strop. Nečekejme však, že rychlejší tempo uvidíme už při zveřejnění nákupů za tento týden. Jak uvedla sama Lagardeová, tento proces neproběhne ze dne na den.

Co se týče aktualizované prognózy, nepřinesla žádné velké změny. Růst evropské ekonomiky byl pro letošek vylepšen z 3,9% na 4 % a pro příští rok naopak snížen z 4,2 % na 4,1 %. Predikce pro rok 2023 setrvala na 2,1 %. Rizika výhledu byla ze střednědobého rámce vyhodnocena jako více vyrovnaná, z krátkodobého pak nakloněna směrem dolů. Podle ECB je na jedné straně vidina silnější globální obnovy podpořená fiskálem a vakcinací, na druhé straně však stojí pokračující pandemie, včetně nových mutací viru, a její dopady na ekonomiku a podmínky financování.

U inflace ECB zlepšila letošní výhled z 1 % na 1,5 %. V příštím roce by tempo růstu cen mělo zrychlit jen nepatrně na 1,2 % oproti prosincovému odhadu 1,1 %.  V roce 2023 zůstala prognóza beze změny na 1,4 %. Z toho je patrné, že inflace na horizontu měnové politiky – i za předpokladu vakcinace podporující silnou ekonomickou obnovu – nedosáhne nastaveného inflačního cíle, což podle nás citelně sráží sázky trhu na zvýšení sazeb ECB právě v roce 2023.

Lagerdeová přitom upozornila, že v letošním roce budeme svědky akcelerace tempa růstu cen. Půjde však o vliv dočasných faktorů a vyšších cen energií. ECB proto tyto výkyvy z hlediska měnové politiky v podstatě „přehlédne“.

Že by dnešní zasedání přineslo trochu světla do mlhy kolem reakční funkce ECB, se nedá říci. Největší otazníky se stále vznáší nad „příznivými podmínkami financování“, u nichž je patrné rozdělení Rady guvernérů na vícero táborů, z nichž každý patrně sleduje jiný ukazatel z jiné oblasti. Oznámení o zrychlení tempa nákupů v rámci pandemického programu bylo trhem očekáváno. Klíčové teď bude, zda se opravdu podaří dosáhnout nastaveného laťky v podobě podmíněk financování. Lehce se obáváme, že v tomto směru nebude mít ECB svou práci až tak jednoduchou, a to nejen vinou očekávané obnovy, ale přdeevším vinou efektu přelití růstu tržních sazeb z americké ekonomiky.