Sedm důvodů proč odmítnout totální ekonomický lockdown, tj. zejména uzavírku průmyslu a velkých firem. „Zahubíme si ekonomiku, ale nezahubíme virus.“

Firmy zajišťují podstatnou část ekonomického výkonu naší země. Kdyby nefungovaly, poroste míra nezaměstnanosti, zpřetrhají se vztahy těchto firem se zahraničními dodavateli či odběrateli. V jiných zemích navíc takto přísný lockdown není, což by znamenalo, že by získaly konkurenční výhodu, nebo by české subdodavatele nahradily dodavateli z jiných zemí. A takto zpřetrhané vazby by se už nemuselo nikdy podařit obnovit. Loni na jaře byla v těžkém lockdownu celá Evropa, proto toto tehdy nehrozilo. Navíc firmy většinově dodržují opatření a také v nich bude probíhat rozsáhlé testování, které výrazně zlepší možnosti boje s pandemií. Podle vládního plánu mají být testovány zhruba dva miliony lidí z podnikového sektoru, a jestliže nebudou chodit do práce, nepodaří se takto organizovaně otestovat tak podstatnou část populace. 

To, že lidé mohou chodit pracovat, je pro ně navíc psychický podpůrný faktor. Dlouhodobá práce z domova podle mnohých výzkumů není optimální pro psychické zdraví. A kdyby lidé z průmyslu zůstali doma a nic nedělali, začnou propadat skepsi, budou ještě víc rozladěni a tím méně budou ochotni dodržovat opatření. Na rozdíl od loňského jara totiž lidé nemají pocit, že opatření k něčemu jsou a nevidí světlo na konci tunelu. 

Aby navíc lockdown fungoval, lidé musí chtít dodržovat opatření. Jenže v tuto chvíli jsou velice rozladění, frustrovaní, unavení z chaotické vládní komunikace. Lidé nemají naději, nevěří opatřením, nedůvěřují vládě. A pokud nebudou součinní, lockdown stejně nebude mít takový efekt. Nejlepší by proto podle mě bylo dodržovat stávající opatření, ale striktněji je vymáhat, jako to dělají mnohé další státy. Když budeme nadále zpřísňovat, zahubíme si ekonomiku, ale nezahubíme virus, protože lidé stejně nebudou spolupracovat. Dát lidem pozitivní motivaci by bylo daleko účinnější než opět přitvrdit.