5 důvodů, proč pojišťovna odmítne zaplatit škodu z povodní (Vidlákovy peníze)

Lidé již nahlásili tisíce škod způsobených intenzivními dešti tlakové níže Boris. V některých případech se ale dozvěděli, že jim jejich pojišťovna škodu nezaplatí. Proč a jak dál postupovat?

1. Riziko povodně a záplavy nebylo pojištěno

I letos se pojišťovny setkávají s tím, že klient oznamuje škodu v podobě zatopeného domu, ale ve své smlouvě nemá toto nebezpečí zahrnuto. Vždy totiž záleží, proti jakým nebezpečím je nemovitost pojištěna. Zatímco rizika jako je oheň či zemětřesení má zahrnuta každá pojistná smlouva, riziko povodně a záplavy je volitelné. Záleží jen na majitelovi nemovitosti, zda si ho do smlouvy dá nebo ne. Nejčastější důvody, proč si ho majitel do smlouvy nezařadil, jsou:

• Nebylo možné pojistit. Nemovitost leží ve vysoce rizikové, a tedy nepojistitelné oblasti.
• Majitel nechtěl pojistit. Důvodem mohla být snaha o úsporu a argumenty, že např. nemovitost leží daleko od řeky, byt se nachází ve vyšším patře atd. Problém je, že záplava se může objevit díky intenzivním dešťům téměř kdekoliv, v případě bytů zase zapomínají jejich majitelé na sklepy a na svůj podíl na společných částech bytového domu.

Pokud riziko povodně a záplavy není součástí pojištění, nemůže pojišťovna zaplatit škodu. Pokud by majitel pojištěné nemovitosti tvrdil, že riziko chtěl mít pojištěno, ale např. finanční poradce jeho přání do smlouvy nepromítl, rozhodoval by tzv. „záznam z jednání“. Každý poradce musí při jednání s klientem do záznamu napsat potřeby klienta, svá doporučení na základě zjištěných potřeb, následné rozhodnutí klienta a důsledky plynoucí z tohoto rozhodnutí. Pokud by poradce udělal chybu a pojištění povodně do smlouvy nezahrnul, přestože ho klient chtěl (resp. obecně chtěl pojistit nemovitost), pak by se vzniklá škoda zaplatila z pojištění odpovědnosti, které každý pojišťovací poradce musí mít uzavřeno.

Oproti povodním z let 1997 a 2002 došlo pro klienty pojišťoven k významnému zjednodušení: riziko povodně a riziko záplavy je vždy nabízeno společně a nedochází tak k situacím, kdy majitel měl pojištěnu záplavu, ale nic nedostal. Pojišťovna vysvětlovala, že v jeho případě se jednalo o povodeň (vylití z břehů) a ne o záplavu (zatopení území následkem deště, ne vylitím z břehů).

2. Povodeň do 10 dnů od sjednání

Každá pojišťovna má ve svých podmínkách pro povodeň tzv. karenční dobu, většinou 10 dnů. To znamená, že v prvních 10 dnech se škody z rizika povodně nebo záplavy neplatí. Pojišťovny se tak chrání proti sjednání pojištění v okamžiku, když již povodeň není náhodná událost, ale naopak vysoce pravděpodobná či dokonce jistá škoda díky předpovědím vodohospodářů.

Desetidenní doba se většinou počítá od sjednání pojištění, ne až od jeho počátku. Pokud tak majitel nemovitosti mění jednu pojišťovnu za jinou, nemusí se karenční doby bát. Původní smlouvu musí vypovědět nejméně 6 týdnů před jejím výročím. Pokud následně najde za 2 týdny lepší pojišťovnu a sjedná si novou smlouvu s odloženým počátkem 4 týdny, je vše v pořádku a karenční doba uběhne ještě před počátkem nové smlouvy.

Novinky.cz přinesly příběh rodiny, která byla zasažena povodní v karenční době. V diskuzi k článku se objevilo nepravdivé tvrzení: pojistit nemovitost lze pouze když jsem jako majitel zapsán v katastru. Skutečnost je taková, že pojistit dům či byt lze v okamžiku podpisu kupní smlouvy anebo i dříve. Již v okamžiku, kdy o prodeji jednám jako vážný zájemce s přihlédnutím k možné karenční době si mohu nemovitost pojistit např. s odloženým počátkem ke dni dohodnutého data podpisu. Mám na pojištění totiž tzv. pojistný zájem. A co by se stalo, kdyby z prodeje sešlo? Nic, smlouvu lze zrušit z důvodu zániku pojistného zájmu a klient dostane vrácené pojistné. Pokud se pouze odloží prodej nemovitosti o pár dnů, opět se nic neděje. Pouze klient zaplatil několik korun zbytečně za pár dnů, kdy mu ještě nemovitost nepatřila. Několik desetikorun je zanedbatelných vůči možné škodě, kterou pojištění potenciálně chrání.

3. Výluka na některé škody

Některé škody s tlakovou níží Boris souvisí, ale pojištěny být nemusí. Například intenzivní deště způsobí zvýšení hladiny spodní vody a zatopení či zvlhnutí některých částí staveb pod úrovní terénu. Jiným příkladem může být podmáčení části svahu, který se sesune. V podobných případech vždy záleží na konkrétních podmínkách pojištění. Obecně mají pojišťovny sporné události dlouhodobého charakteru vyloučeny. Například škody způsobené dlouhodobým vzlínáním vody nejsou hrazeny, podobně sesuv hornin a zemin musí nastat následkem náhlého porušení dlouhodobé rovnováhy svahu.

V případě odmítnutí plnění ze strany pojišťovny je dobré si přečíst zdůvodnění a příslušné části pojistných podmínek. Pokud si poškozený myslí, že jeho škoda není vyloučena některou výlukou, jako první krok je dobré sepsat stížnost s uvedením argumentů a zaslat pojišťovně. Podle odpovědi se lze rozhodnout a případně se obrátit na nezávislou Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven.

4. Špatně zadaná adresa

Výjimečně pojišťovna při řešení škodné události zjistí, že ve smlouvě uvedená adresa neodpovídá poškozené nemovitosti. Nemusí se jednat o úmysl, ale například o překlep vzniklý v minulosti při uzavírání pojištění. Jiný příklad: při sjednání je uvedeno jako číslo popisné číslo evidenční a díky tomu je pojištěna budova na zcela jiném místě. Problém je, pokud nemovitost leží v nepojistitelné zóně, a tak by při uvedení správné adresy pojišťovna riziko povodně vůbec nepojistila. V takovém případě pojišťovna odmítne plnění. Další postup pak záleží na tom, kdo chybu udělal. Pokud samotný klient, není žádné řešení. Pokud pojišťovací poradce, lze opět řešit náhradu škody z pojištění jeho odpovědnosti.

5. Více na podnikání než k bydlení

Posledním důležitým důvodem pro neplnění je pojištění budovy produktem, který k tomu nebyl určen. Každá pojišťovna při tvorbě pojištění musí definovat, pro koho je určeno. V případě občanského pojištění majetku se jedná o byty a domy sloužící primárně k bydlení či rekreaci. Pro zjednodušení někdy umožňují pojišťovny stejným produktem pojistit např. i rodinný dům, jehož malá část se používá k podnikání, typicky je jedna místnost užita jako masérský salón nebo kadeřnictví.

Pokud by ale větší část domu sloužila k podnikání, je třeba použít pojištění vytvořené přímo pro podnikatele. Příkladem může být penzion, kde sice majitel v jednom bytě bydlí, ale ostatní prostory slouží pro ubytování hostů. Podobně se většina produktů pro občanské (retailové) pojištění odvolává na zákonnou definici rodinného domu. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Pokud by občanským produktem byl tedy pojištěn rodinný dům se šesti bytovými jednotkami, jedná se o chybně uzavřené pojištění. Opět bude záležet na tom, kdo chybně uzavřel takové pojištění a zda lze využít pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu.

Závěr

Z přehledu je vidět, že případy odmítnutí plnění škody jsou velmi přesně dané. Majitelé nemovitostí, které jsou běžným bytem, rodinným domem či chatou nepoužívaných k podnikání, mají situaci jednoduchou. Při uzavírání pojištění si stačí zkontrolovat adresu, zahrnutí rizika povodně a s uzavřením nečekat až na špatnou předpověď počasí.

Majitelé nemovitostí užívaných k podnikání by měli při uzavírání pojištění vyhledat pomoc finančního poradce, který má s pojištěním podnikání zkušenost. Nejde totiž jen o samotnou nemovitost, ale také o pojištění věcí užívaných k podnikání. Důležitá je i odpovědnost za škody vzniklé při výkonu podnikatelské činnosti.