Je to hrozivé číslo, ale pokud vezmeme
schodek 320 mld.
Kč v nyní platné verzi
zákona a s touto verzí paralelně schválený daňový balík a nynější
zdravotní situaci v Česku jako východiska, pak už ten půlbilion není zas tak šokující a
vláda v důvodové zprávě k návrhu novely
zákona tu 180miliardovou změnu
schodku jakžtakž věrohodně vyčísluje (sice je tam např. vyšší výběr
odvodů díky lepšímu makrovývoji, ale proti tomu kromě dopadů daňového balíku ještě navíc vliv nákladů na
kompenzace za delší uzávěru části
ekonomiky, náklady na nákup
vakcín, škrtnutí části příjmů z Nástroje obnovy a odolnosti aj.). Zde musíme mít na paměti, že sestavování onoho
rozpočtu se
schodkem 320
miliard korun bylo dokončeno někdy cca v půlce října, kdy ještě mnozí z nás nečekali, že přijde další vlna
koronakrize a bude trvat možná až do jara.
Pokud se nám zdá těch 500 miliard jako moc, tak problém hledejme hlavně v tom, jak vzniklo oněch už nyní platných 320 miliard a jak mohlo (před dvěma měsíci) dojít ke schválení onoho daňového balíku srážejícího daňové příjmy
státu o
vysoké desítky
miliard korun.
Je nutno
zákon novelizovat? Nějaký
zákon o
státním rozpočtu na daný
rok platit musí (jinak je nutno nasadit tzv. rozpočtové provizorium). V případě, že se skutečný
schodek hospodaření během
roku vyvíjí v rozporu s číslem uvedeným v platném zákoně o
státním rozpočtu na daný
rok, neděje se vlastně nic; rozhodně z toho
vládě nebo ministerstvu financí nehrozí žádný formalizovaný postih (před 20
lety se objevil návrh na povinnost
vlády v případě určité odchylky požádat Sněmovnu o vyslovení
důvěry, ale tento návrh tehdy nebyl přijat). To nejhorší, co se může
vládě stát, jsou lamentace opozice.
Pokud tedy
vláda přichází z návrhem novely kvůli navýšení předpokládaného
schodku a pokud je tento nový
schodek realistický, lze takový návrh na novelizaci
zákona chápat vlastně jako odraz docela solidní úrovně politické
kultury:
vláda tak všem (například i
finančním trhům, které následně musejí být ochotny dluh
vládě financovat) předem signalizuje, že dosavadní odhad konečného
schodku už je mimo realitu a jaký
schodek se asi tak dá na konci
roku očekávat.
Největší pochybnosti bychom asi měli mít ohledně rozsahu podpůrných programů pro zasažené
firmy, jako je
Antivirus nebo
Covid 21 (jejich rozsah se v novele navrhu zvýšit o více než 40 miliard). Pokud budou ale parametry těchto programů nastaveny správně, tj. tak, aby nesváděly firemní sektor k nadužívání, pak je všechno v pořádku a skutečný objem těchto výdajů bude nakonec prostě takový, jaký opravdu měl být.
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz