Jižní Korea vede celosvětově v oblasti inovací, USA vypadly z top 10

Jižní Korea se vrátila na první místo v nejnovějším Bloomberg Innovation Index, který sleduje inovace v 60 zemích. USA vypadly z top 10, kde vévodí klastr evropských zemí. Česká republika sklouzla o 2 příčky níže na 26. místo.

Jižní Korea převzala pomyslnou korunu od Německa, které kleslo až na čtvrté místo. Tento asijský národ je v čele indexu už posedmé za posledních devět let, odkdy se index zveřejňuje. Singapur i Švýcarsko se posunuly o jedno místo nahoru na druhou a třetí pozici. Země tento index analyzuje podle desítky kritérií v rámci sedmi stejně vážených metrik, kterými jsou výdaje na výzkum a vývoj, výroba s přidanou hodnotou, koncentrace high-tech veřejných společností, produktivita, efektivnost vysokoškolského vzdělávání, koncentrace výzkumníků a pantentová aktivita.

Žebříček na rok 2021 odráží svět, kde boj proti Covid-19 přinesl do popředí inovace - od vládních snah na zvládnutí pandemie, přes digitální infrastrukturu, která umožňuje ekonomikám pracovat, a závod o vývoj vakcín, které mohou tuto pandemii ukončit.

"V roce Covidu a při naléhavosti změny klimatu význam inovačních základů jen roste," uvedla Catherine Mann, hlavní ekonomka společnosti Citigroup. "Inovace se často měří novými nápady, novými produkty a novými službami," řekla, ale skutečnou metrikou úspěchu je jejich „šíření a nasazení“.

Průlom z Wuchanu

Velká část údajů Bloombergu pochází z doby před virovou krizí. Přesto je pozoruhodné, že mnoho zemí s vysokou pozicí na indexu (Korea, Německo a Izrael) bylo světovým lídrem v některých oblastech boje proti pandemii, ať už jde o sledování kontaktů nebo rychlé očkování. Americká jména jako Zoom Video Communications nebo výrobce vakcín Pfizer patří mezi loňské symboly inovací, což odráží vysoké hodnocení USA v oblasti hustoty technologicky vyspělých firem.

Pandemie také vrhla světlo na jiný typ průlomu – ten, který má více společného s politikou a organizací než s technologií nebo výzkumem, upozorňuje laureát Nobelovy ceny Paul Romer. "Měli bychom si uvědomit, že dostupné metriky nezohledňují důležité dimenze inovací," řekl Romer, profesor na katedře Stern School of Business při New York University. "Úředníci ve Wu-chanu poprvé ukázali, že za pár týdnů je možné otestovat na koronavirus 10 milionů obyvatel města. To byla velmi důležitá inovace v oblasti veřejného zdraví.“

„To má budoucnost“

Návrat Koreje na první místo je způsoben hlavně vyšší patentovou aktivitou, kde se řadí na vrchol, spolu se silným výzkumem a vývojem a také výrobou. V Jižní Koreji panuje téměř úplná shoda, že „výzkum a vývoj je pro budoucnost nezbytný,“ uvedl Lee Kyung-mook, profesor podnikového managementu na Seoul National University. "Ocitá se mezi rozvinutějšími zeměmi, které ji stále předhánějí ve vyšším výkonu v technologiích, a Čínou, která ji rychle dobíhá a spoléhá se na nižší náklady na pracovní sílu."

Na druhém místě skončil Singapur, který přiděluje peníze z rozpočtu na pomoc pracovníkům a společnostem při přechodu na digitální ekonomiku. I jemu se daří v oblasti výroby. Navíc jeho globálně konkurenceschopné univerzity jej řadí na vrchol terciárního vzdělávání.

Švýcarsko, lídr v oblasti finančních a biologických technologií, se umístilo na špici v obou těchto kategoriích výzkumu na indexu.

Ztráta koruny Německa přichází po varování před dvěma lety Juergena Michelsa, hlavního ekonoma Bayerische Landesbank, který uvedl, že v této zemi chybí kvalifikovaní pracovníci a vhodná strategie pro technologie nové generace.

„Chvíli to potrvá“

I když obě největší ekonomiky světa, USA a Čína, tvoří velkou část světových inovací, zaznamenaly letos pokles v žebříčku. USA, které v roce 2013 stály v čele Bloomberg Innovation Index, letos klesly o dvě místa na 11. pozici. Ve zprávě z loňského roku Národní vědecká rada zjistila, že „USA byly kdysi nesporným lídrem v oblasti vědy a techniky, nyní ale hrajeme méně dominantní roli“.

Tato země má ve vysokoškolském vzdělávání špatné výsledky, přestože americké univerzity jsou světově proslulé. Tuto nedostatečnou výkonnost pravděpodobně ještě zhoršily překážky zahraničním studentům, kteří jsou obvykle na hodinách vědy a techniky prominentní - nejprve kvůli vízové politice Trumpovy administrativy a později kvůli pandemii. Nový prezident Joe Biden přijal slib oživit americkou výrobu investicemi do výzkumu a vývoje a průlomových technologií v hodnotě 300 miliard dolarů, což je politika, kterou označil jako „Inovovat v Americe“.

Sung Won Sohn, ekonom na univerzitě Loyola Marymount University v Los Angeles, říká, že USA jsou stále v čele - ale v dnešní době jejich inovace obvykle pocházejí z menších společností a trvá déle, než se dostanou ke svým zákazníkům. "Je tu mnoho nových nápadů od mnoha začínajících podniků," řekl. "Bude nějakou dobu trvat, než se nápady přenesou do prodejných produktů."

Čína, která v indexu 2021 klesla o jedno místo na 16. pozici, dále bojuje s USA o klíčové aspekty inovační politiky. "Intenzivnější konkurence mezi USA a Čínou přetváří inovační prostředí. Obavy ze ztráty duševního vlastnictví v USA ve prospěch jejich geopolitického rivala podkopávají podporu otevřenému inovačnímu systému. Naopak v případě Číny strach z odříznutí od zahraničních technologií urychluje investice do kapacit výzkumu a vývoje doma,“ komentuje hlavní ekonom Bloombergu Tom Orlik.

Čínská ekonomika získala půdu pod nohama díky rychlejšímu zotavení z koronaviru. Její pokles na indexu však odráží dlouhodobější problémy, jako je eroze výroby s přidanou hodnotou, kde se více prosadili regionální konkurenti jako Vietnam a Bangladéš.

Zdroj: Bloomberg