ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  03.02.2021 09:04:20

Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2020

Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 87,5 tis. osob a dosáhla 5 217,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 52,5 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 49,8 tis.

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 proti 3. čtvrtletí 2020 klesl o 27,9 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 87,5 tis., tj. o 1,6 % na 5 217,2 tis. Počet mužů se snížil o 32,0 tis. a počet žen o 55,5 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 88,3 tis. na 4 337,1 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 1,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,6 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) naopak vzrostl o 6,3 tis. Mírně se zvýšil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 2,1 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 140,3 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 80,4 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2020ČR rozdílný1).sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 48,1 tis. na 1 936,9 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 79,3 tis.). Nejvíce byl pokles patrný ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,6 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí (o 13,8 tis.) a ve výrobě motorových vozidel (o 10,0 tis.) Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,3 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 39,1 tis. na 3 142,8 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 39,7 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 30,9 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících v sekci informační a komunikační činnosti (o 27,6 tis.) a ve vzdělávání (o 18,2 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 137,6 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 1,0 p. b. na 74,3 %. U mužů klesla o 0,8 p. b. na 81,3 %, u žen o 1,2 p. b. na 67,0 %.

Komplikovaná situace na trhu práce v době pandemie se neprojevuje jen snížením celkového počtu pracujících. Zároveň totiž poklesl i průměrný počet skutečně odpracovaných hodin za týden. Ten se snížil o 3,6 hod. na 31,6 hod. Ve skupině zaměstnanců se snížila hodnota tohoto ukazatele o 3,2 hod. na 32,5 hod., podstatně více klesla v kategorii podnikatelů o 7,2 hod na 33,9 hod.

V rámci jednotlivých odvětví byl nejvyšší pokles týdně skutečně odpracovaných hodin v sekci ubytování, stravování a pohostinství (meziročně o 14,7 hod., tj. téměř o 40 %). Značně se snížil v ostatních činnostech zahrnujících mimo jiné řadu osobních a podpůrných služeb (o 11,4 hod. na 21,6 hod.) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 8,4 hod. na 24,4 hod.).

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se 3. čtvrtletím 2020 vzrostl o 16,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 52,5 tis. a dosáhl 161,7 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 32,8 tis. na 89,2 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 19,6 tis. na 72,6 tis. V absolutním vyjádření vzrostl počet nezaměstnaných nejvíce v Praze (o 13,4 tis.) a ve Středočeském kraji (o 12,3 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 1,0 p. b. na 3,1 %.

regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 2,3 p. b. na 6,1 %) a Ústeckém (o 2,2 p. b. na 4,6 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém (1,3 %) a ve Zlínském kraji (1,8 %).

Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 49,8 tis. na 3 609,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen i mužů vzrostl téměř stejně (ženy nárůst o 25,2 tis, muži nárůst o 24,6 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 29 let (o 20,1 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzděláním s maturitou. Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 10,7 tis.).

Od dubna roku 2020 doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce.3) Údaje za 4. čtvrtletí 2020 ukazují, že ekonomické dopady nezaměstnanosti na domácnost převažující část osob čerstvě bez práce považuje za dočasné a zvládnutelné. Ve srovnání s 2. čtvrtletím stejného roku vážné dopady a platební neschopnost domácnosti pociťovalo 12,4 % respondentů (o 4,4 p. b. méně), těžké, ale zvládnutelné ekonomické dopady vnímalo 34,0 % respondentů (o 7,1 p. b. méně) a za dočasné a zvládnutelné dopady pandemické krize považuje 53,6 % dotazovaných (o 11,4 p. b. více).

_____________________

1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.
3) Znění otázek viz analytická zpráva (2501089-20) – „Většina pracujících vidí dopady krize jako dočasné“ na webu ČSÚ.

Poznámky:
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí, tel.: 274 052 694, e-mail: dalibor.holy@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Marta Petráňová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, tel.: 274 054 357, e-mail: marta.petranova@czso.cz
Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva1. 1. 2020 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migraceroce 2020.
Termín ukončení sběru dat / termín ukončení předběžného zpracování: 18. 1. 2021 / 25. 1. 2021
Navazující internetový dokument: 250128-20 - „Zaměstnanost a nezaměstnanostČeské republice podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – čtvrtletní údaje“ s definitivními výsledky šetření vyjde do konce 1. čtvrtletí 2021 (Zaměstnanost, nezaměstnanost - Publikace).
Termín zveřejnění další RI: 4. 5. 2021

Přílohy

  • czam020321.docx
  • Přílohy:
  • Tab. 1 Zaměstnané osoby (postavení v hlavním zaměstnání, absolutní počty, podíly, meziroční přírůstky a indexy)
  • Graf 1 Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutní počty)
  • Tiskové sdělení: Průměrný počet týdně odpracovaných hodin meziročně klesl o 3,6 hodiny na 31,6 hodin
  • Vyjádření Marty Petráňové z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ
    (soubor mp3)
Archiv:
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 03.02.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


 

3. 2. 2021

Průměrný počet týdně odpracovaných hodin meziročně klesl o 3,6 hodiny na 31,6 hodin

 

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 4. čtvrtletí 2020

Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 87,5 tis. osob a dosáhla 5 217,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 52,5 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 49,8 tis.

 

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 proti 3. čtvrtletí 2020 klesl o 27,9 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 87,5 tis., tj. o 1,6 % na 5 217,2 tis. Počet mužů se snížil o 32,0 tis. a počet žen o 55,5 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 88,3 tis. na 4 337,1 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 1,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,6 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) naopak vzrostl o 6,3 tis. Mírně se zvýšil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 2,1 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 140,3 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 80,4 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2020 v ČR rozdílný[1]). V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 48,1 tis. na 1 936,9 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 79,3 tis.). Nejvíce byl pokles patrný ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,6 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí (o 13,8 tis.) a ve výrobě motorových vozidel (o 10,0 tis.) Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,3 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 39,1 tis. na 3 142,8 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 39,7 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 30,9 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících v sekci informační a komunikační činnosti (o 27,6 tis.) a ve vzdělávání (o 18,2 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 137,6 tis.

 

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 1,0 p. b. na 74,3 %. U mužů klesla o 0,8 p. b. na 81,3 %, u žen o 1,2 p. b. na 67,0 %.

Komplikovaná situace na trhu práce v době pandemie se neprojevuje jen snížením celkového počtu pracujících. Zároveň totiž poklesl i průměrný počet skutečně odpracovaných hodin za týden. Ten se snížil o 3,6 hod. na 31,6 hod. Ve skupině zaměstnanců se snížila hodnota tohoto ukazatele o 3,2 hod. na 32,5 hod., podstatně více klesla v kategorii podnikatelů o 7,2 hod na 33,9 hod.

V rámci jednotlivých odvětví byl nejvyšší pokles týdně skutečně odpracovaných hodin v sekci ubytování, stravování a pohostinství (meziročně o 14,7 hod., tj. téměř o 40 %). Značně se snížil v ostatních činnostech zahrnujících mimo jiné řadu osobních a podpůrných služeb (o 11,4 hod. na 21,6 hod.) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 8,4 hod. na 24,4 hod.).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO[2]), očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se 3. čtvrtletím 2020 vzrostl o 16,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 52,5 tis. a dosáhl 161,7 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 32,8 tis. na 89,2 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 19,6 tis. na 72,6 tis. V absolutním vyjádření vzrostl počet nezaměstnaných nejvíce v Praze (o 13,4 tis.) a ve Středočeském kraji (o 12,3 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 1,0 p. b. na 3,1 %.

Z regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 2,3 p. b. na 6,1 %) a Ústeckém (o 2,2 p. b. na 4,6 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém (1,3 %) a ve Zlínském kraji (1,8 %).

 

Ekonomická neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 49,8 tis. na 3 609,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen i mužů vzrostl téměř stejně (ženy nárůst o 25,2 tis, muži nárůst o 24,6 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 29 let (o 20,1 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzděláním s maturitou. Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 10,7 tis.).

 

Od dubna roku 2020 doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce.[3]) Údaje za 4. čtvrtletí 2020 ukazují, že ekonomické dopady nezaměstnanosti na domácnost převažující část osob čerstvě bez práce považuje za dočasné a zvládnutelné. Ve srovnání s 2. čtvrtletím stejného roku vážné dopady a platební neschopnost domácnosti pociťovalo 12,4 % respondentů (o 4,4 p. b. méně), těžké, ale zvládnutelné ekonomické dopady vnímalo 34,0 % respondentů (o 7,1 p. b. méně) a za dočasné a zvládnutelné dopady pandemické krize považuje 53,6 % dotazovaných (o 11,4 p. b. více).

Poznámky:

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ:                Mgr. Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí, tel.: 274 052 694, e-mail: dalibor.holy@czso.cz

Kontaktní osoba:                                                    Ing. Marta Petráňová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, tel.: 274 054 357, e-mail: marta.petranova@czso.cz

Zdroj dat:                                                                 ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k 1. 1. 2020 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migrace v roce 2020.

Termín ukončení sběru dat

 / termín ukončení předběžného zpracování:   18. 1. 2021 / 25. 1. 2021

Navazující internetový dokument:                       250128-20 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – čtvrtletní údaje“ s definitivními výsledky šetření vyjde do konce 1. čtvrtletí 2021 (Zaměstnanost, nezaměstnanost - Publikace).

Termín zveřejnění další RI:                                  4. 5. 2021

 

 

Přílohy:

Tab. 1   Zaměstnané osoby (postavení v hlavním zaměstnání, absolutní počty, podíly, meziroční přírůstky a indexy)

Graf 1   Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutní počty)

 



 

1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.

 

2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Et 17:00  ČNB zvyšuje povinné minimální rezervy cnb.cz (ČNB)
Et 16:48  EURUSD roste po vyšších amerických datech CPI X-Trade Brokers (XTB)
Et 16:34  Inflace v září překonala očekávání u nás i ve Spojených státech Investiční bankovnictví (Komerční banka)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688