HDP na konci roku 2020 mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 % (Analýza makroindikátorů)

Česká ekonomika podle dnes zveřejněných předběžných údajů ČSÚ vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,3 % a její meziroční pokles setrval na přechozích -5,0 %. Pro finanční trh je dnešní výsledek pozitivním překvapením, analytici totiž čekali propad HDP v průměru o 7,6 % meziročně. O mírné překvapení jde i ve srovnání s naší prognózou, a to i přesto, že byla nejoptimističtější na trhu, když počítala s poklesem ekonomiky oproti loňsku o 6,3 %. Za celý loňský rok podle odhadu ČSÚ ztratila tuzemská ekonomika 5,6 %.

Dnešní údaje za ČR jsou v souladu s dosud zveřejněnými daty ostatních evropských ekonomik, které v minulém týdnu rovněž překvapily nad očekáváním dobrými výsledky za závěrečné čtvrtletí loňského roku. Ekonomika Německa se vyhnula dalšímu poklesu a dosáhla stejné úrovně produkce jako ve třetím čtvrtletí. Španělská ekonomika dokonce mírně vzrostla a francouzská vykázala oproti očekávání zhruba třetinový pokles. Nejhlubší pokles, který byl však v souladu s očekáváními, zaznamenala Itálie, jejíž HDP se snížil mezičtvrtletně o 2 %. HDP za celou eurozónu kleslo podle dnes zveřejněných dat mezičtvrtletně o 0,7 % a jeho meziroční pokles se prohloubil z 4,3 % na 5,1 %. Evropská ekonomika tak za celý loňský rok ztratila necelých 7 %. Aktuální obrázek ekonomického vývoje je tak v podstatě ve všech evropských zemích podobný. Zatímco služby a maloobchod opět doplácí na znovu zavedená opatření proti šíření druhé vlny koronaviru, průmyslu se i přes současnou situaci daří i nadále zvyšovat produkci. Výkon průmyslu tak vyvažuje pokles v ostatních odvětvích, což je i důvod, proč se průmyslově orientovaným ekonomikám daří nyní lépe. V případě České republiky zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách.

Výhled pro první čtvrtletí letošního roku není nikterak optimistický, když i nadále platí vládní omezení a jejich konec je zatím v nedohlednu. Výkon ekonomiky tak zůstane pravděpodobně slabý. Pokud jde o vývoj ve zbytku roku, tak ten bude záviset především na tom, jak rychle se podaří proočkovat významnou část populace. Zde platí jednoduché pravidlo, čím více lidí bude očkováno, tím méně opatření bude třeba a tím více ekonomika poroste. Podle dostupných informací o plánovaných dodávkách vakcín to však vypadá, že reálný pozitivní dopad očkování na ekonomiku lze očekávat až v druhé půli roku. I z toho důvodu očekáváme v letošním roce s ohledem na loňský propad spíše skromný růst ekonomiky o 2,6 %. Předkrizové úrovně tuzemské hospodářství podle našeho odhadu dosáhne až koncem příštího roku. Více o naší prognóze píšeme v aktualizovaných Ekonomických výhledech, které jsou k dispozici zde https://bit.ly/KB21Q1CJ.