Útok na Kapitol, smrtící projev a příklon k EU aneb Bidenova inaugurace

V amerických učebnicích historie bude mít rok 2020 svou vlastní kapitolu. Proč? Pandemie, Black Lives Matter, prezidentské volby… To je na jeden rok trochu moc, nemyslíte?

Pandemie Covid-19 dorazila na protější stranu Atlantiku na přelomu zimy a jara a výrazně ovlivnila chod druhé největší ekonomiky světa. V průběhu roku americkou společností mimo pandemii oscilovalo i hnutí Black Lives Matter jako reakce na smrt George Floyda.

To nejdůležitější ale mělo teprve přijít

Prezidentské volby. Poslední významná událost, která proběhla až téměř v závěru roku.

Volby amerického prezidenta byly do velké míry ovlivněny dramatickým omezováním ekonomické aktivity. Volby tedy probíhaly v jiném režimu, než jsme byli do té doby zvyklí.

Miliony voličů hlasovalo korespondenčně a na oficiální výsledky voleb jsme museli dlouho čekat. Díky tomu byly volby napínavější než kdejaký sportovní zápas. Jednu chvíli vítězí Biden, za pár hodin Trump. Málokdo si troufnul hádat výsledek…

Nyní už víme, že prezident Trump neobhájil mandát a následně začal zpochybňovat regulérnost voleb. Jeho námitky soudy neuznaly a na začátku ledna došlo k oficiálnímu potvrzení vítěze voleb.

Proces předávání moci je slavnostním okamžikem fungujícím již přes dvě století

Bohužel na začátku ledna jsme byli svědky bezprecedentního útoku na symbol americké demokracie – Kapitol. Rozdělená společnost v USA není překvapením. V americké společnosti se již několik let vyostřuje napětí mezi Republikány a Demokraty. Odcházející prezident rozhodně k uklidnění nepomohl. Dokonce oznámil, že se oproti zvyklostem nezúčastní Bidenovy inaugurace.

Americká historie má za sebou vůbec hodně zvláštních inaugurací. Věděli jste například, že americký prezident William Henry Harrison v roce 1841 pronesl nejdelší inaugurační projev vůbec? Trval více jak dvě hodiny a skončil prezidentovým zápalem plic. Prezident Harrison tak zemřel už měsíc poté, co se úřadu ujal.

Zpátky k Bidenovi – jaký bude prezident?

Joe Biden slibuje, že výrazně změní přístup v mezinárodních vztazích. Nová administrativa bude chtít opět posílit spolupráci s Evropou. Ve vztahu k Evropě bude nastávající prezident více konstruktivní než předchůdce. Je hrdý na svůj irský původ a k Brexitu se staví negativně. Donald Trump vnímal EU a jako soupeře, nový prezident by rád otočil kormidlo ke spolupráci a k vzájemné důvěře.

Biden by také neměl hrozit odchodem z NATO, jak to dělal jeho předchůdce. Naopak chce více posilovat spolupráci se Severoatlantickou aliancí a stavět se proti agresivitě Ruska na východní hranici.

Co se týká vztahu k Číně, zdědí prezident velmi komplikovaný vztah s Pekingem. Biden signalizuje, že bude pokračovat v tlaku na Čínu v obchodní oblasti. Pravděpodobně ale nebude opakovat předchůdcův konfrontační styl – jako je agresivní zvyšování cel.

K největšímu obratu v americké politice s nástupem Bidena dojde v oblasti ochrany klimatu. Nově nastupující prezident již slíbil opětovné připojení k Pařížské dohodě o klimatu. Nová americká administrativa plánuje zakomponování klimatických změn do zahraniční politiky, národní bezpečnosti a zahraničního obchodu.

A co to znamená pro investory?

Je pravděpodobné, že nová administrativa bude podporovat firmy šetrné k životnímu prostředí. Evropské akcie by mohly těžit ze smířlivějšího přístupu Bidena vůči EU, protože je zde možnost snížení cel na evropské zboží. U technologických firem bych byl opatrný, protože existuje riziko zvyšování korporátních daní, zejména pak právě u technologických gigantů. Rozhodně bych se soustředil na stále podhodnocené hodnotové firmy. Například akcie výrobců letadel nebo akcie z bankovního sektoru. Pokud by hledal investor volitelnější akcie, určitě bych vybíral ze sektoru aerolinek.

Marek Kupka
burzovní makléř