V závěru roku klesla meziroční inflace v české ekonomice na dvouleté minimum

V závěru loňského roku klesla meziroční inflace v české ekonomice na dvouleté minimum: prosincová inflace na úrovni 2,3 % je nejnižší od prosince 2018. Zmírnění meziroční inflace bylo taženo především cenami potravin, jež v prosinci dokonce vykázaly mírný meziroční pokles. Vývoj položek spadajících do jádrové inflace byl smíšený, nicméně i tento ukazatel zřejmě v případě loňského prosince vykáže zpomalení meziročního cenového růstu. Celková i jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí klesly pod prognózu ČNB, což by spolu se silnější korunou mělo vést k delší stabilitě úrokových sazeb, než co předpokládá prognóza z dílny samotné centrální banky.

Meziroční inflace v prosinci klesla z 2,7 % na 2,3 %: dosáhla tak nejnižší úroveň od prosince roku 2018. Finanční trh očekával prosincovou meziroční inflaci na úrovni 2,6 %, odhad ČNB činil 3,0 %.

Zmírnění inflace bylo v případě prosince taženo cenami potravin a nealkoholických nápojů, jež dokonce vykázaly mírný meziroční pokles. Zmírnil se také meziroční růst cen energií pro domácnosti či růst cen v dopravě.

V rámci jádrové inflace hlásí výraznější zpomalení meziročního růstu cen odívání a obuv, pomaleji zdražují také hotely a restaurace.

Jádrová inflace

Data o jádrové inflaci za loňský prosinec zveřejní ČNB během dneška, velmi pravděpodobně uvidíme pokles jádrové inflace z její historicky maximální úrovně 3,7 %, jež byla vykázána v několika předchozích měsících včetně listopadu.

Právě jádrová inflace je pro centrální banku velmi důležitým měřítkem vývoje cenových tlaků a prognóza ČNB počítala s tím, že jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí loňského roku vzroste v průměru na 3,9 % poté, co ve třetím čtvrtletí činila 3,7 %.

Nižší než očekávaná jádrová inflace spolu s posilováním koruny by měla bankovní radu utvrdit v názoru, že není třeba spěchat se zpřísněním měnové politiky a že zvýšení úrokových sazeb přijde později, než co předpokládá listopadová prognóza z dílny centrální banky.

Celoroční průměr celkové inflace loni činil 3,2 %, což bylo nejvíce od roku 2012. Na růstu cenové hladiny v tuzemské ekonomice se loni podepsaly jak ceny potravin a alkoholických a tabákových výrobků, tak jádrová inflace, kterou táhla k růstu slabší koruna.

Letošní rok

V průběhu letošního roku lze čekat pokles celkové i jádrové inflace: cenové tlaky se budou zmírňovat v reakci na loňský pokles české ekonomiky, ve směru nižší inflace bude působit také silnější koruna a pokles cen energií.

Celková inflace by letos měla v průměru klesnout na úroveň dvouprocentního inflačního cíle, centrální banka bude přesto bedlivě vyhlížet vhodný okamžik pro zvýšení svých úrokových sazeb ze stávající velmi nízké úrovně.

Růst cen v české ekonomice by se měl po loňském překvapivě svižném tempu v letošním roce zmírnit. Inflace by se letos měla vrátit do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky, což naznačují i údaje za samotný prosinec.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem loňského listopadu čeká pro letošní rok trojí zvýšení úrokových sazeb, první zvýšení úroků by dle této prognózy mělo přijít v průběhu jara.

Coby nejpravděpodobnější scénář se mi i nadále jeví stabilita úrokových sazeb až do konce roku 2021, neboť koruna posiluje rychleji, než ČNB čekala, takže měnové podmínky v české ekonomice se přitvrzují, aniž by bylo nutné hýbat s úrokovými sazbami.

Příští pohyb úrokových sazeb by sice měl být nahoru, předpokládám ale, že se tak stane spíše až v roce 2022.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.