Češi loni v létě přestali tolik spořit, vyplývá z dnešních údajů ČSÚ

Loni v červenci, srpnu a září Češi poněkud ubrali ze svého důrazu na vytváření úspor. Řečí statistiků, míra úspor tuzemských domácnosti v třetím čtvrtletí oproti druhému čtvrtletí poklesla, a to na 15,7 procenta. Takovýto podíl tedy Češi v průměru ušetřili ze svého příjmu.  

Za spotřebu dávali v přepočtu na osobu v měsících červenci až září průměrně o zhruba 1200 korun více než v měsících dubnu až červnu, jenže jejich příjem mezi danými dvěma čtvrtletími narostl průměrně na osobu jen o 500 korun.  

Skutečnost, že Češi přestali loni v létě tolik spořit, ovšem nelze přeceňovat. Míra úspor totiž byla ve druhém čtvrtletí historicky zcela nejvyšší, tudíž jen těžko udržitelná. Tento rekord souvisel zejména s tím, že prostě nebylo, kde peníze utrácet. Samozřejmě z důvodu karanténního uzavření podstatné části obchodů, restaurací či hospod, ale také z důvodu přechodu na práci z domova („home office“) nebo z důvodu odstávek v průmyslové výrobě. Až druhotně se přidal opatrnostní motiv, tedy to, že Češi spořili z důvodu obav z propuštění nebo ze strachu z budoucího poklesu příjmu, souvisejících s nastupující ekonomickou krizí.  

Tento opatrností motiv přetrval i ve třetím čtvrtletí, stejně jako Češi často už jen spontánně omezovali své útraty v restauracích, hospodách či obchodech. Tržby v těchto provozovnách nedosahovaly ani v létě zcela běžných úrovní, navzdory rozvolnění ekonomiky a navzdory uvolnění celkové atmosféry ve společnosti. V důsledku ovšem míra úspor zůstala jen nepatrně výše v porovnání s posledním předpandemickým údajem, údajem ze čtvrtého čtvrtletí 2019, který činil 14,6 procenta.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank