(Kurzy.cz)
Většinu cizinců pobývajících v Česku tvořili Ukrajinci - vyplývá z dat zveřejněných ČSÚ z 13. 12. 2023
Koncem roku 2022 dosáhl počet cizinců legálně pobývajících na našem území rekordního počtu 1 116 tisíc osob. Jejich podíl na celkové populaci tak vzrostl na 10,3 %. Přes 600 tisíc cizinců pocházelo z Ukrajiny, většinou se jednalo o válečné uprchlíky.
Cizinci pobývající na území ČR podle kategorií pobytu
K 31. 12. 2022 pobývalo legálně na území České republiky celkem 1 116 154 cizinců, z toho 70 % (780 926) na základě některého z druhů přechodného pobytu (občané tzv. třetích zemí na dlouhodobá víza, dlouhodobý pobyt nebo s uděleným statusem dočasné ochrany, občané EU a jejich rodinní příslušníci na základě registrovaného přechodného pobytu). Celkem 332 772 cizinců mělo na území našeho státu platné povolení k trvalému pobytu. Zbytek, tj. 2 456 osob, tvořili cizinci evidovaní na našem území s platným azylem. Podíl cizinců na populaci ČR tak v roce 2022 vzrostl na zatím nejvyšší registrovanou hodnotu 10,3 %, přičemž meziroční přírůstek celkového počtu cizinců činil 455 305 osob.
Zastoupení žen mezi cizinci s povoleným pobytem v roce 2022 se v důsledku přílivu převážně matek s dětmi z válkou napadené Ukrajiny oproti předchozím letům výrazně zvýšilo a dosáhlo poprvé za celou dobu sledování migračních statistik u nás nadpoloviční většiny (51,1 % - pro srovnání v roce 2021 to bylo 43,5 %).
Věková struktura cizinců vykazuje oproti věkové struktuře majoritní populace určité odlišnosti, které lze vysvětlit dosud převažujícími ekonomickými motivy migrace cizinců do ČR, ke kterým se v roce 2022 přiřadily i důvody humanitární. Silně jsou tradičně zastoupeny zejména kategorie mladšího produktivního věku, tj. 25-39 let. V tomto věkovém rozmezí se v roce 2022 nacházely více než čtyři desetiny (41,6 %) všech legálně pobývajících cizinců u nás (oproti roku 2021, kdy bylo registrováno 35,2 %, tato hodnota výrazně vzrostla). Celkový podíl kategorie 15-64 let se však meziročně snížil o 5,5 p. b., na 78,5 %. Oproti tomu, v důsledku války na Ukrajině, kdy do Česka od roku 2022 přicházely zejména matky s nezletilými dětmi, se významně navýšilo zastoupení dětské složky, 0-14 let, a to z 10,6 % v roce 2021 na 16,5 % v roce 2022. Velmi nízký podíl v porovnání se strukturou populace ČR pak připadá na osoby v poproduktivním věku. V kategorii nad 65 let se v roce 2022 nacházelo pouhých 5,0 % cizinecké populace, tzn. o 0,5 p. b. méně než v roce 2021.
Zajímavé informace přinášejí data Ředitelství služby cizinecké policie, které eviduje cizince z třetích zemí, jimž byl povolen přechodný pobyt na našem území, a to podle daného účelu pobytu. Z těchto údajů je zřejmé, že v posledních letech jednoznačně dominující účel pobytu cizinců ze zemí mimo Evropskou unii - zaměstnání a podnikání – nahradily v roce 2022 účely pobytu spadající do kategorie „jiné“.
Mezi Ukrajinci výrazně převažují ženy. Jejich podíl činil v roce 2022 56,6 %, přičemž za celou cizineckou populaci tento podíl v minulém roce vzrostl na 51,1 %.
Z územního pohledu je zřejmé, že nejvíce ukrajinských občanů je soustředěno v našem hlavním městě. Ke konci roku 2022 jich zde bylo evidováno celkem 169 892 neboli 26,7 % z celkového počtu Ukrajinců legálně pobývajících na našem území. Na druhém místě, z hlediska počtu i podílu, byl Středočeský kraj, na jehož území bylo registrováno 97 322 ukrajinských občanů (tj. 15,3 % z jejich celkového počtu). V pořadí třetí je pak Jihomoravský kraj, s 62 574 registrovaných ukrajinských občanů (tj. s 9,8% podílem na celkovém počtu ukrajinských občanů v ČR). Na druhé straně spektra, tj. mezi regiony s nejnižšími počty i podíly ukrajinských občanů, se zařadily kraje Zlínský (16 566), Olomoucký (17 699) a Karlovarský (21 270).
V roce 2022 získalo celkem 6 453 cizinců státní občanství České republiky. Z tohoto počtu připadalo 1 573 (24,4 %) na ukrajinské občany. Počet ukrajinských občanů, kteří získali české státní občanství v roce 2022, tak ve srovnání s rokem 2021 vzrostl o 89 osob.
Od roku 2004 do roku 2022, tj. za zhruba dvacetileté období, bylo v ČR podáno celkem 33 840 žádostí o mezinárodní ochranu [1] . Za celé toto období k nám přišlo nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu z některé z evropských zemí, a to celkem 16 294. Na druhém místě, z hlediska počtu žadatelů, byl asijský kontinent, s 13 323 registrovanými žádostmi o azyl. Ze zemí obou amerických kontinentů přišlo 899 žadatelů. Počet žadatelů o mezinárodní ochranu přicházejících z afrického kontinentu pak za celé sledované období činil bezmála 3 tis. osob (2 629).
Nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu přicházelo do ČR v letech 2004-2006, kdy jejich počty dosahovaly několika tisíc ročně. Naopak nejméně žadatelů, v řádu několika set ročně, bylo registrováno v období 2010-2013.
V roce 2022 bylo v ČR podáno celkem 1 694 žádostí o mezinárodní ochranu, což bylo o 20 % méně než v předchozím roce.
Žadatelé o mezinárodní ochranu v ČR pocházeli v roce 2022 z celkem 61 zemí. Nejvíce žádostí bylo přijato od státních příslušníků Ukrajiny, a to celkem 280 žádostí. Dále následovali občané Turecka (236 žádostí), Ruska (157 žádostí), Gruzie (138 žádostí), Vietnamu (182 žádostí) a Moldavska (94 žádostí). Nejvyšší meziroční nárůst žádostí o mezinárodní ochranu byl v rámci TOP 10 zemí mezi lety 2021 a 2022 evidován u státních příslušníků Turecka (z 50 na 236) a Ruska (z 20 na 157). Naopak k výraznému poklesu podaných žádostí, ze 176 na 61, došlo mezi uvedenými roky u občanů Afghánistánu.
[1] Počty žádostí o mezinárodní ochranu nezahrnují žádosti o dočasnou ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Udělení mezinárodní ochrany je podle platné legislativy možné buď formou azylu nebo doplňkové ochrany. Pokud jde o status dočasné ochrany, ten spadá do kategorie povolených přechodných pobytů, jde vlastně o dlouhodobé vízum.
Zdroj dat: ČSÚ/Život cizinců v ČR
Jitka Vondroušková
Víceleté zkušenosti má Jitka Vondroušková z letectví a cestovního ruchu, turismu i administrativy ve státní správě a soukromém obchodním sektoru.
Autorství a editace pro Kurzy.cz a Bydlet.cz od února 2022. Zájmy cestování, zvířata, příroda a životní prostředí, četba a hudba.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?