Hospodaření státu končí rekordní „sekerou“ dějin. Mezi nejdražší položky patří „rouškovné“ pro důchodce, výdaje na zdravotní pomůcky, testy a vakcíny a na programy Antivirus
Na podporu ekonomiky v souvislosti s koronavirovou krizí šlo v roce 2020 ze státního rozpočtu celkem 216,5 miliardy korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Objemově největšími položkami v rámci této pomoci jsou následující:
- Programy Antivirus A a Antivirus B (23,7 miliardy korun)
- Zvýšení platby státu za státního pojištěnce (20,9 miliardy korun)
- Jednorázový příspěvek důchodcům („rouškovné“) (15 miliard korun)
- Nákup ochranných prostředků a jiné výdaje v souvislosti s covid-19 jako vakcíny či testy (14 mld. Kč)
- Prominutí červnové zálohy na daň z příjmu právnických osob (13,5 miliardy korun)
- Jednorázová kompenzace výpadku příjmů pro obce a města (13,4 miliardy korun)
- Kompenzační bonus pro OSVČ (13,3 miliardy korun)
- Prominutí pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem (program Antivirus C) (13,3 miliardy korun)
Nad enormním schodkem státního rozpočtu a celý veřejných financí jistě nelze jásat. Objektivně řečeno, prakticky jakýkoli výraznější nárůst veřejného zadlužení je varovný. A to před sebou Česko stále hrne nutnost uskutečnění důchodové reformy či reformy financování veřejné zdravotní péče.
Rozvratem veřejných financí lze nesjpíše chápat situaci, kdy je veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu tak vysoký, že snižuje hospodářský růst dané ekonomiky. Americká Univerzita George Masona letos v dubnu publikovala studii, která shrnuje závěry řady jiných odborných analýz z posledního desetiletí právě na toto téma. Klíčový závěr je takový, že v ekonomicky vyspělých zemí má dluh negativní dopad na ekonomický růst od pásma 75 až 100 procent HDP.
Znova, výraznější zadlužování je vždy varovné. O něco méně však tehdy, dochází-li k výraznému zadlužování většiny jiných srovnatelných zemí. To se právě děje. V letech 2013 až 2019 Česko snížilo svůj veřejných dluh v poměru k HDP pátým nejvýraznějším tempem v EU. Rychleji svůj dluh redukovaly už jen Irsko, Malta, Nizozemsko a Německo.
Konsolidovat veřejné finance je třeba hlavně v hospodářsky příznivých časech. Příští dva roky přitom budou kvůli dozvukům koronavirové krize náročné. Zároveň postupně zmírní či vyprchá účinek podpůrných opatření typu programů Antivirus, kompenzačních bonusů, plošného odkladu splátek úvěrů a dalších. I proto je příhodné, že v těchto dvou náročných letech bude v účinnosti loni daňový balíček. Usnadní návrat k normálnímu chodu ekonomiky.
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?