Po prudkém poklesu hospodářské aktivity došlo v eurozóně v prosinci téměř ke stabilizaci

Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu pro letošní prosinec hlásí mnohem lepší vývoj, než se čekalo: po prudkém poklesu hospodářské aktivity vykázaném v listopadu došlo v ekonomice eurozóny v prosinci téměř ke stabilizaci. Zpracovatelský průmysl dále zrychlil svůj růst a propad aktivity v sektoru služeb se dle průzkumu PMI v prosinci zmírnil.

Je ale třeba mít na paměti, že předběžný výsledek průzkumu PMI reflektuje situaci pouze v první polovině prosince a že aktuální zhoršení na poli pandemie a s ním přijímané restrikce budou mít na ekonomickou aktivitu ve zbytku prosince nepříznivý dopad. Konečný výsledek průzkumu PMI za letošní prosinec, jenž bude zveřejněn počátkem ledna, tak velmi pravděpodobně vyšle méně příznivý signál než dnes zveřejněný předběžný údaj.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v prosinci dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 45,3 na 49,8, což představuje dvouměsíční maximum. Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a prosincový PMI průzkum tak indikuje, že po výrazném listopadovém poklesu se ekonomická aktivita v eurozóně v prosinci téměř stabilizovala.

Za příznivým prosincovým výsledkem stojí lepší než očekávaný vývoj v sektoru služeb. Na sektor služeb dopadají omezení související s druhou vlnou pandemie, přesto se ale v prosinci dle předběžného výsledku průzkum PMI pokles aktivity ve službách výrazně zmírnil, což se týká i vývoje objednávek v tomto klíčovém sektoru ekonomiky.

Výsledek za celý prosinec bude méně optimistický

Zpracovatelský průmysl, na nějž stávající omezení spojená s koronavirem přímo nedopadají, soudě dle průzkumu PMI pokračuje v růstu, jenž se v prosinci dokonce zrychlil a PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl eurozóny dosáhl nejvyšší úroveň za uplynulých jedenatřicet měsíců.

Zejména pro sektor služeb ale platí konstatování, že výsledek za celý prosinec bude méně optimistický, než co hlásí předběžný údaj, neboť ve druhé polovině měsíce budou přitvrzena omezení souvisejí se šířící se koronavirovou nákazou.

Z pohledu průmyslu je i nadále velmi pozitivní, že na rozdíl od jara, kdy probíhala první vlna pandemie, nedochází k uzavírkám podniků ani hranic, takže průmyslová výroba a mezinárodní obchod fungují v mnohem lepších podmínkách, než tomu bylo na počátku letošního jara.

Také pro středoevropský region včetně české ekonomiky platí, že průmysl si vede dobře, zatímco sektor služeb pociťuje výrazný dopad omezení souvisejících s koronavirem, což táhne celkový hospodářský výkon dolů.

Klíčová bude aplikace vakcíny

Ve výhledu na rok 2021 bude klíčové, zda se podaří úspěšně aplikovat vakcíny proti koronaviru, což by napříč Evropou a dalšími regiony světové ekonomiky umožnilo uvolnit omezení spojená s pandemií.

V samotné eurozóně se dle prosincového průzkumu PMI zlepšil optimismus ohledně výhledu na příštích dvanáct měsíců s tím, jak pokračuje pokrok na straně schvalování a prvního použití vakcín.

Z průzkumů PMI je zřejmé, že HDP eurozóny se v letošním závěrečném čtvrtletí vrátí k mezikvartálnímu poklesu, jenž by dle našich odhadů mohl činit až 3 %. To by ale byl o dost méně výrazný pokles než v letošním druhém čtvrtletí, kdy se HDP eurozóny mezikvartálně propadl o 11,7 %.

Pro mírnější pokles v závěrečném čtvrtletí hovoří jak lepší situace na straně průmyslu a mezinárodního obchodu, tak i oproti jaru relativně lepší schopnost sektoru služeb vypořádat se s uzavírkami spojenými s pandemií.

Za celý rok 2020 by HDP eurozóny mohl vykázat pokles 7,3 %.

V roce 2021 by mělo následovat oživení ekonomiky eurozóny s celoročním růstem HDP přes 5 %. Tento scénář předpokládá, že se dění na poli pandemie podaří dostat pod kontrolu, k čemuž pomůže vakcinace.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.