Volná pracovní místa napříč Unií ubývají

Kovidová krize krátí pracovní místa, ale situace na evropském pracovním trhu ve třetím čtvrtletí nebyla zdaleka tak špatná, jako v době recese po pádu Lehman Brothers.

Kovidová krize krátí pracovní místa, ale situace na evropském pracovním trhu ve třetím čtvrtletí nebyla zdaleka tak špatná, jako v době recese po pádu Lehman Brothers. Míra volných pracovních míst dokonce v posledním kvartále o jednu desetinu procentního bodu vzrostla na 1,7 %. Je to číslo, které ukazuje kolik je v ekonomice volných míst v poměru k obsazeným i neobsazeným pozicím. Vlastně do jisté míry protipól míry nezaměstnanosti ukazující, zda v ekonomice existují pracovní příležitosti a jak se vyvíjejí v čase. Je třeba dodat, že to nic neříká o kvalitativní nebo regionální stránce trhu práce.

Zcela nepřekvapivě je co do míry volných míst na prvním místě v rámci celé EU Česká republika. S výsledkem 5,3 % je vlastně na trojnásobku úrovně eurozóny. Podmínky na pracovním trhu jsou výrazně lepší, než v době světové finanční krize (tehdy jsme byli pod jedním procentem), i když se za poslední rok docela změnily a volných míst citelně ubylo. Přesto jich je stále více než nezaměstnaných.

Za poslední rok ubylo téměř 48 tisíc volných pozic, a to především ve službách. Konkrétně v administrativě, v odvětví obchodu, ubytování a stravování, dopravě. Krácení nabídky v nejvíce lockdownem postižených službách však zatím nebyl až tak výrazný. Je vidět, že firmy ještě ve třetím čtvrtletí věřily ve zlepšení situace, avšak s nástupem třetí vlny restrikcí své záměry budou jistě přehodnocovat. Průmysl je odpovědný na necelou polovinu úbytku volných míst, ale i tak stále nabízí pozic nejvíce – téměř 64 tisíc.

Druhou v pořadí co do volných míst je za ČR s velkým odstupem Belgie (3,3 %) na chvostu pak Řecko, kde je tato míra dosahuje jen půl procenta. Pokud se podíváme na změnu za poslední rok, tak s výjimkou Bulharska všude nabídka volných pozic klesala. Nejvíce ve Velké Británii, která se v době pandemie připravuje na brexit, v Německu a následně i v ČR.

O dalších vyhlídkách pracovního trhu, a tedy i o nabídce volných míst nebo míře nezaměstnanosti, do značné míry rozhodne zimní vlna pandemie. Restrikce postihující velkou část Evropy povedou k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti, kterou budou brzdit snad už jen vládní pobídky. Cestovní ruch zůstane pod tlakem slabé poptávky i všech možných omezení, které se podepíšou i na zaměstnanosti v tomto odvětví.

ČR do tohoto období vstoupila s výrazně napjatým trhem práce i vysokou závislostí na zahraničních pracovnících. Obojí by ji mělo do jisté míry chránit před případným výrazným nárůstem nezaměstnanosti i výraznějším propadem ekonomiky. Naší velkou šancí je v tuto chvíli průmysl, který „třetí“ vlnou zatím postižen přímo není.