Další koronavirová vlna sráží důvěru amerických domácností (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ekonomický kalendář přinese v závěru týdne pouze americká data, která ale nemají potenciál zásadně ovlivnit kurzový vývoj. Po včerejších datech spotřebitelské inflace za listopad se dnes z USA dočkáme cen průmyslových výrobců. Ty by měly zaznamenat mírný růst s tím, jak je průmysl rezistentní vůči současné pandemické vlně. To ale neplatí pro domácnosti, jak ukáže indikátor spotřebitelské důvěry University of Michigan. Trhy budou i nadále sledovat geopolitiku. Po včerejší dohodě nad sedmiletým rozpočtem i krizovým koronavirovým fondem dnes bude pokračovat Evropský summit, do neděle pak mají pokračovat brexitová jednání. B. Johnson již ale avizuje připravenost na nedohodu. Z domova se dočkáme publikace Zprávy o finanční stabilitě a zápisu z jednání bankovní rady z 26. listopadu, kdy byla problematika finanční stability na programu.

Dynamika průmyslových cen v USA má dno za sebou

Zatímco v Evropě bojujeme s druhou pandemickou vlnou, v případě Spojených států již můžeme hovořit o vlně třetí. To se samozřejmě začíná odrážet v opětovném zhoršování nálady amerických domácností, což zřejmě potvrdí předběžná data spotřebitelské důvěry University of Michigan. Americké ceny průmyslových výrobců by měly dále mírně růst a vzdalovat se od dubnového dna, které bylo primárně důsledkem dramatického propadu cen ropy. Ale i po očištění o vývoj cen potravin a energií pozorujeme opatrně se zvyšující dynamiku cen. Zatímco první pandemická vlna zasáhla i průmyslový sektor, tentokráte tomu tak není, což se odráží i na cenovém vývoji.

Tuzemská inflace lehce pod očekáváním ČNB

Čtvrteční ekonomický kalendář byl ve znamení publikace inflačních čísel z domova i ze zahraničí. Zatímco tuzemská inflace překvapila trh i centrální banku rychlejším zpomalením, ta americká naopak skončila nad tržním očekáváním. Reakci finančních trhů si ale žádná z těchto zpráv nevysloužila.

Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v listopadu zpomalil, a to na 2,7 % z říjnových 2,9 %. I když se tak inflace nacházela o desetinu procentního bodu pod konsensem, respektive 0,2 pb. pod odhadem ČNB, dopad do vývoje koruny byl nulový. Její kurz se držel po celý včerejší den stabilní těsně nad hladinou 26,30 CZK/EUR. Za celkově nižší inflací stály primárně ceny potravin. Jádrová inflace v meziročním vyjádření stagnovala na říjnových 3,7 %. Podrobněji jsme listopadový výsledek naší inflace komentovali zde https://bit.ly/3oJ62oB.

Euro včera vůči dolaru posílilo směrem k 1,2150 USD/EUR, když zejména v odpoledních hodinách byla patrná zvýšená volatilita. Za tou ale nestála zveřejněná americká data. Vyšší inflační čísla byla kompenzována horší zprávou z trhu práce, kde týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden vyskočil na nejvyšší hodnotu za poslední dva měsíce. Trhy zahýbalo zveřejnění výsledku jednání ECB.

ECB přišla s dalším měnověpolitickým stimulem pro ekonomiku eurozóny. Pandemický program odkupu aktiv byl navýšen o 500 mld. EUR a prodloužen o devět měsíců. ECB si dle své prezidentky Lagardeové nachystala robustní rámec, který nakonec nemusí být plně využit. Představená prognóza ukázala na vylepšení odhadu HDP pro letošní rok (-7,3 % versus původně předpokládaných -8,0 %), v roce 2021 se předpokládá růst o 3,9 % oproti původním +5,0 %. Inflační cíl se ale bance nebude dlouhodobě dařit plnit, pro rok 2023 totiž vidí inflaci na 1,4 %. Lagardeová se ale vyjádřila explicitně ke kurzu eura a k jeho posilování. Podle jejích slov ho budou bedlivě sledovat a je jasné, že silnější euro jenom podtrhuje nízkoinflační vývoj evropské ekonomiky.