Výjimečný konec roku?

V posledních týdnech se začalo hodně hovořit o rotaci od technologií k cyklickým titulům. Jedním z argumentů je růst reálných výnosů, který by technologickým akciím neměl moc svědčit. Dnes trochu o nich a trochu o společnostech, které by tu podle některých měřítek, či názorů již neměly být.

Následující graf srovnává téměř dvouletý vývoj technologického sektoru a reálných pětiletých výnosů (obrácené měřítko). Vzájemný vývoj obou křivek je minimálně zajímavý a ukazuje, že reálné výnosy nějak do atraktivity technologických firem promlouvají (opačnou kauzalitu nějak rozumně vysvětlit neumím). Z čistě technického hlediska by měly jít ruku v ruce proto, že technologické firmy mají obvykle „těžiště“ očekávaného toku hotovosti posunuto do vzdálenější budoucnosti. Současná hodnota tohoto toku hotovosti je tak citlivější na pohyb sazeb, než u akcií, které mají tok hotovosti stabilnější.

Zdroj: Twitter

Na tento docela rozšířený technický argument můžeme ale namítnout, že proti pohybu bezrizikových sazeb jde obvykle pohyb rizikových prémií. Jde o to, že sazby klesají v době, kdy se horší ekonomický výhled a to také ale bývá doba, kdy rostou rizikové prémie (a naopak). Pokud tedy výnosy desetiletých vládních obligací klesnou ze 2 % na 1 %, ale zároveň se zvýší riziková prémie akciového trhu o více jak 1 procentní bod, celková požadovaná návratnost se u akcií zvýší. A na tuto návratnost citlivé technologické akcie by měly spíše trpět, než aby jim takové prostředí prospívalo.

Graf ale ukazuje, že nižší (reálné) sazby se skutečně pojí s rostoucími cenami technologií a naopak. Takže ona riziková prémie buď nemá takový vliv. Nebo za tím vším je nějaký širší příběh. Třeba ten, že technologické firmy jsou dnes často docela odolné, mají silnou značku, prospívají jim dlouhodobé strukturální změny v ekonomice a investoři se k nim tak obrací i jako k bezpečnému útočišti.

Tématu bezpečných a méně bezpečných segmentů trhu se již přímo věnuje druhý graf, který porovnává letošní výkon akcií v celém indexu SPX a segmentu takzvaných zombie společností. Ty jsou zde definována jako firmy, jejichž průměrný provozní zisk za poslední tři roky byl pod úrokovými náklady:

Zdroj: Twitter

Vývoj křivek v grafu je intuitivní v tom smyslu, že propad byl znatelně silnější u Z-firem. Ty se pak ale téměř úplně dotáhly na celý trh a v poslední době si dokonce vedou lépe. Diskuse o Z-firmách, kreativních destrukcích a podobně si sice podle mne žádají více rozlišování, než někdy slyšíme. Ale i tak – může letošní rok skončit jako ten, kdy by si lépe než celý trh vedly firmy neschopné pokrýt své úrokové náklady provozním ziskem?

Pro historický kontext: Factor Research v roce 2018 udával, že měřeno od počátku devadesátých let vzrostl index SPX více než osmkrát, index Z-firem asi šestkrát. Svou návratností přitom za celou tu dobu dokázal překonat celý index jen v jednom období a byl jím vrchol internetové bubliny.