Třebíčská firma Tedom dodala dvě kogenerační jednotky firmě KFTS ve slovenském Rajci

MOST MEZI ZELENOU A ČERNOU

Třebíčská firma Tedom před téměř třiceti lety vsadila na ústup velkých centrálních zdrojů tepla a elektřiny. Její kogenerační jednotky dnes míří do celého světa.

Tedom dodal dvě kogenerační jednotky také firmě KFTS ve slovenském Rajci, která je dodavatelem automobilky Kia. Foto: Tedom

Josef Jeleček patří mezi nadšence, kteří se do podnikání pustili ještě v době, kdy v porevolučním Československu slovo startup skoro nikdo neznal. Přesto příběh firmy Tedom, kterou v roce 1991 založil a do loňska v ní držel největší podíl, právě jako startup začal. Vystudovaný strojař a energetik se tehdy vrátil k tématu své diplomové práce, postavil v garáži z motoru ze Škody Favorit svou první kogenerační jednotku a nainstaloval ji v tchánově domácnosti. Začal se psát příběh „tepla domova“ – právě zkratku tohoto sousloví nese třebíčská firma ve svém názvu.

Teplo ani domov samy o sobě již nejsou hlavní doménou společnosti. Technologie postavená na motorech poháněných plynem, které roztáčí generátor, produkuje také elektřinu, a kromě tepla umí vyrobit i jeho „studenou“ variantu v podobě chladu. V domácnostech bytových domů nebo domovních bloků se kogenerační jednotky z Vysočiny také uplatní, mezi zákazníky ale dominují průmyslové objekty a stavby občanské vybavenosti. Od nákupních center, továren a bank až po bazény, nemocnice nebo domovy pro seniory.

Jedno se ale nezměnilo. Motory kogeneračních jednotek stále spalují plyn – ať už zemní, LPG, důlní, či ten pocházející z bioplynových stanic. „Nic není ani černé, ani bílé. Zemní plyn je čisté a dostupné palivo a je to dobrá alternativa za uhlí. Pojďme ho využít jako most mezi uhelnými a obnovitelnými zdroji. Zdaleka to nejlepší, co s plynem můžeme udělat, je spálit ho v kogenerační jednotce a účinně z něj vyrobit teplo a elektřinu,“ říká Josef Jeleček, místopředseda představenstva Tedom. Čísla mu dávají za pravdu. Byť největší jednotka třebíčské firmy poskytuje 4,5 MW elektrického výkonu a nemůže se tak měřit s výkonnějšími zdroji, dosahuje celkové účinnosti přes 90 procent. V paroplynových elektrárnách oproti tomu čtyřicet procent využitelné energie končí vniveč. „Kdybych měl nějakou zkratku pro název firmy použít dnes, určitě by se tam objevila přídavná jména moderní, decentrální, flexibilní, spolehlivá. A ano, také ekologická,“ dodává zakladatel firmy, která dnes dodává své výrobky do padesáti zemí světa.

 JDE TO I BEZ DOTACÍ

Prvním zahraničním trhem, kde Tedom startoval svou expanzi, bylo Rusko. Kogenerační jednotky z Třebíče fungují třeba v jednom z luxusních hotelů v Soči nebo pravoslavném chrámu v Rostově na Donu. „Kvůli dostatku plynu je to pro nás stále nadějný trh, kde chceme nadále působit,“ zdůrazňuje Josef Jeleček. Tradičnímu českému výrobci nahrává fakt, že v řadě evropských zemích existují na pořízení a provoz kogeneračních jednotek jak národní, tak unijní dotace. „Technologie je ale zajímavá právě tím, že vychází i bez subvencí. My jsme úspěšní i na trzích, které zadotované nejsou. Typickým příkladem jsou Itálie, Kanada nebo USA,“ dodává s tím, že se firmě daří pronikat i do zemí, které pro české výrobce platí stále za exotické. Dobrým příkladem může být Austrálie. Teplo, chlad i elektřinu pro letiště v Sydney dodává již od roku 2013 právě technologie z Třebíče.  

Ve svém portfoliu má Tedom více než padesát zemí světa a tomu odpovídá i obchodní strategie. Pod vlastní značkou působí český výrobce na Slovensku, v Polsku, Německu, Rusku a ve Spojených státech, kde před čtyřmi lety založil v Massachusetts joint-venture s firmou Tecogen. I v Americe jde ale o brand Tedomu. V ostatních zemích pak prodává prostřednictvím svých partnerů. Specifické postavení má Tedom u našich západních sousedů, kde v roce 2016 koupil od insolvenčního správce firmu Schnell Motoren a převzal tak nejen technologii pro bioplynové jednotky a tři stovky zaměstnanců, ale především hustou servisní síť. Ta je přitom na trhu jedním z klíčových faktorů úspěchu. „Několik málo kogeneračních jednotek umí vyrobit kdekdo. Ale zajistit jejich několikaletý spolehlivý provoz, trvalé plnění parametrů, efektivní a levný servis – to je byznys, který zákazník očekává. Na tom se obrazně řečeno láme chleba. Servis už dnes neznamená jen výměnu oleje a opravy, jde především o predikci a prevenci. Na základě vyhodnocování dat o provozu jednotek, která se u nás sbíhají, dokážeme předpovědět, kdy je třeba co včas vyměnit. Tím samozřejmě zákazníkům šetříme čas a peníze,“ vysvětluje Josef Jeleček. Věří také ve výzkum a vývoj kogeneračních jednotek. Ať už jde o zvyšování elektrické účinnosti, spolehlivosti, snižování nákladů na servis nebo o hlídání emisí a alternativní paliva – biometan a vodík.

Pro třebíčskou firmu je důležité, že budoucnosti decentrální „ozeleněné“ energie věří nejen zákazníci, ale i investoři. Josef Jeleček udělal loni své životní rozhodnutí – podíl ve firmě prodal investičnímu fondu Jet Investment, za nímž stojí brněnský finančník Igor Fait. Letos na jaře pak fond narovnal majetkové vztahy v Tedomu a stal se jediným akcionářem společnosti. „U decentrálních, a tím logicky menších zdrojů, je mnohem snadnější předvídat, kam se trh v následujících letech posune. Navíc tu máme evropský trend v postupné dekarbonizaci, odstavování uhelných i jaderných elektráren. A plynové kogenerační jednotky jsou přesně tím flexibilním zdrojem, který může utlumit výkyvy dodávek elektřiny ze slunečních nebo větrných elektráren,“ vysvětluje za Jet Investment projektový manažer Oldřich Šoba.  

?Teplo, chlad i elektřinu pro letiště v Sydney již sedmým rokem dodává technologie z Třebíče. Foto: Shutterstock

NA VLNĚ ELEKTROMOBILITY

Dosavadní hospodářské výsledky jeho slova potvrzují. Podle údajů akcionáře loni firmy ze skupiny Tedom utržily kolem čtyř miliard korun a jsou stále na vzestupu. „Otevírá se široké pole dalšího využití. Určitě budou růst instalace v průmyslové energetice, zajímavým segmentem jsou kombinace s bateriovými úložišti a samozřejmě i nabíjecí stanice pro elektrické vozy, které pro skutečně účinné dobíjení potřebují vysoký příkon. Ten z běžné elektrické sítě nedostanete, z vlastní kogenerační jednotky ale ano,“ líčí Josef Jeleček další uplatnění sdružené výroby tepla a elektřiny.

V plánu je i další posilování na zahraničních trzích. Třebíčská firma má vytipovány čtyři země, kde by si z pomyslného energetického koláče chtěla ukousnout větší dílek, než má dosud. Z evropských států cílí na Polsko a Německo – především kvůli plánům na ústup od velkých centrálních zdrojů. A výraznějším hráčem chce být Tedom také v Rusku a USA, tedy v zemích, kde bude i v budoucnu dostatek levného zemního plynu, suroviny, na jejímž účinném spalování je byznys české společnosti založen. Zajímavým trhem může pak být Izrael, který má mohutné ložisko zemního plynu v moři a zároveň dbá na decentralizaci národní energetiky.

Podle Oldřicha Šoby není důvod, proč by Tedom neměl uspět i v prostředí silné konkurence, která sídlí zejména v Německu a Itálii. „My se nebojíme a jsme připraveni,“ říká s tím, že kapacitu výroby lze navýšit a není důvod, proč se porozhlížet po levnější produkční základně v cizině. Oldřich Šoba zároveň dodává, co je podle něj konkurenční výhodou třebíčského výrobce minitepláren. „Tedom vyrostl na malém českém trhu, ten mu ale brzy nestačil a musel se porozhlížet jinde. Na rozdíl od silných hráčů v západní Evropě, kterým domácí trh dlouho stačil. My jsme silní po celém světě a umíme se zákazníkům přizpůsobit,“ uzavírá manažer investičního fondu Jet Investment.

BLAHOSLAV HRUŠKA