Kam až se vyšplhají vládní dluhy a deficity?
Vládní zadlužení roste a podle investiční společnosti Fulcrum se ve vyspělých zemích dostane v příštím roce na 141 % HDP. To znamená, že ve srovnání s rokem 2019 se zvýší o 26 procentních bodů. Na stránkách Financial Times to tvrdí ředitel společnosti Gavyn Davies s tím, že více než polovina těchto nových dluhů bude absorbována centrálními bankami. Ekonom dodává, že s ohledem na danou situaci je taková reakce vlád pochopitelná. Nicméně je namístě uvažovat o tom, co bude s fiskální politikou a vládními dluhy v budoucnu.
Podle Daviese k této diskusi významně přispívá Larry Summers se svou teorií dlouhodobé stagnace a tvrzením, že hospodářská politika by se měla zaměřovat zejména na eliminaci nedostatečné poptávky a významných příjmových nerovností. K tomu Davies dodává, že již od osmdesátých let pozorujeme převis nabídky úspor nad investicemi, což tlačí dolů sazby i inflaci. Řada ekonomů v takovém prostředí podporuje další stimulaci, což je znatelný rozdíl od toho, jaký pohled převažoval po krizi roku 2008.
Jak mohou investoři říci, kdy by to politici se svými stimulačními snahami již přehnali? Podle Daviese je pravděpodobnost krize solvence ve vyspělých zemích minimální, ale i tak nemohou investoři rizika ignorovat. To, že se sazby drží pod nominálním ekonomickým růstem, znamená, že dluhy se dají stabilizovat i v případě, že vlády budou dosahovat primárních deficitů (tedy rozpočtových deficitů před započítáním úrokových nákladů). Tyto deficity ale mají svou hranici.
Daviesovy úvahy si všímá ekonom Michael Pettis, který ji na svém twitterovém účtu chválí, ale výhrady má ke zjednodušeným názorům na udržitelnost zadlužení, které jsou založeny na poměru sazeb k růstu nominálního produktu. Pettis tvrdí, že tato diskuse by měla ve Spojených státech i jinde brát do úvahy to, co je deficity a dluhy financováno. Pokud to jsou například produktivní investice do infrastruktury, „není fakticky žádný limit na výši deficitů.“
Podobné je to podle ekonoma v případě, že deficity slouží jako nástroj prevence výrazného propadu HDP. Nebo mají sloužit k redistribuci příjmů, která by vedla ke znatelnému zvýšení poptávky a následně celkové ekonomické aktivity. Zde ale ekonom poukazuje na skutečnost, že podobné pokusy často naráží na „únik“ poptávky do zahraničí. Tedy na to, že z podpory domácí poptávky těží jiná země prostřednictvím růstu svých obchodních přebytků.
„V konečném důsledku nezáleží na výši deficitů, ale na jejich použití. Ve zmíněných případech deficity eliminují samy sebe tím, že zvedají budoucí růst ekonomiky,“ uzavírá svůj názor Pettis.
Zdroj: Financial Times, Twitter
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři